Hobit: Smaugova pustatina

Je to veľmi dobrý akčný dobrodružný fantasy film, ktorý je pokračovaním obstojnej jednotky. Má pomerne dobrý príbeh pokračujúci presne tam, kde skončila jednotka, Hobit Bilbo je so skupinou trpaslíkov na výprave do Ereboru a neustále ich prenasledujú agresívni škreti, ktorí sa nezastavia pred ničím. A na ceste sa zoznamujú nielen s Elfami, pričom medzi elfkou Tauriel a jedným z trpaslíkov vzniká puto, ale aj s ľuďmi z jazerného mesta a k vstupu do Ereboru im už takmer nič nebráni. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce hlavná línia je stále len o tom putovaní skupiny trpaslíkov do Ereboru, ale s predchádzajúcim dielom sa to nedá porovnávať. Už od začiatku som mal z toho omnoho lepšie pocity, dej je podstatne zaujímavejší a dynamickejší, keďže tu sa toho zase udeje celkom dosť, do deja vstúpi niekoľko výborných postáv, hlavne dvojica Elfov, ktorí to výrazne povýšia, všetky svoje scény si berú pre seba na úkor hlavných hrdinov a hlavne celú prvú hodinu som mal pocit, že jedna vydarená sekvencia strieda druhú. Potom to síce na nejaký čas trochu upadne, ale ani s tým nemám väčší problém, keďže tu pribudne ďalší výrazný prvok, ľudia a jazerné mesto a navyše to vynahradzuje celá záverečná fáza v hore, kedy sa stále niečo deje a tak väčšinu času ma to na pomery žánru až prekvapivo dobre bavilo. Akcie je tu pomerne dosť a v rámci svojej kategórie je výborná. Aj tentoraz je veľkolepá, prehľadná, a technicky výborne zvládnutá, ale na rozdiel od predchádzajúceho dielu môžem chváliť aj ďalej. Jednotlivé akčné sekvencie sú odlišné a pritom všetky zaujímavé a dobre gradované, nájde sa tu plno dobrých nápadov a poteší aj kvalitná choreografia osobných stretov. Najviac sa mi páči celá časť so sudmi, za čo môže dvojica Elfov, ktorí efektne likvidujú jedného protivníka za druhým, ale aj celkovo práve ich akcia si ma získala najviac, no určite musím pochváliť aj napínavé finále s drakom, alebo zaujímavú časť a pavúkmi. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, opäť nechýbajú Martin Freeman, Ian McKellen a Richard Armitage, ale tentoraz pribudne aj Evangeline Lilly, ktorá mi ako Elfka sadla perfektne a považujem ju za hlavný klad celej série, k tomu Orlando Bloom, ktorý síce určite nepatrí medzi mojich obľúbencov ale jeho Legolas ma baví a poteší aj Luke Evans v úlohe muža z jazerného mesta. No nájde sa tu viacero postáv, ktoré pôsobia zaujímavo a ponúkajú potenciál do budúcna. Réžia a technická stránka sú stále kvalitné, síce stále je to zbytočne digitálne, čo moc nemusím, ale predsa len mi teraz vizuál prišiel o niečo zaujímavejší, za čo môže aj lepší výber lokácií. A hudba mi tentoraz pripadá o niečo lepšia. Takže po nevýraznej jednotke prišlo takéto vydarené pokračovanie, ktoré je lepšie prakticky po všetkých stránkach, viac ma zaujal dej, akcia, postavy, hudba a vlastne aj vizuál. Na pomery žánru som sa bavil až prekvapivo dobre a keby bol film postavený na Elfoch miesto na trpaslíkoch, možno by som uvažoval aj nad plným hodnotením. 79% (03.01.2015)

Já musím začít něčím, čím jsem tady snad ještě nikdy nezačal a čím by se asi ani komentář k filmu začínat neměl, ale já si prostě nemůžu pomoct a musím se prostě z toho vypsat hned. Je to hudba. Howard Shore vytvořil tak krásný soundtrack, který je jako když přijdete na hrad plný tajemství, fantazie, dobrodružství a vy k ceně lístku na tenhle hrad dostanete toho nejlepšího průvodce na světě, přesně takhle tady na mně působí je hudba pana Shora. Pokud jde o film, tak já doslova obdivuju Peterovo umění vyprávět obrazem. Peterovu schopnost vyvolat smích, pocit strachu, nechat vyniknout nádherné exteriéry Nového Zélandu, navodit atmosféru strachu, ale i naděje, bez jediného dialogu považuju za naprosto geniální. Šmakova dračí poušť v sobě nemá velkolepé bitvy, ale o to víc vynikne akční útěk trpaslíků z elfího království , takhle zábavně hravou akci jsme už dlouho neviděl. Trošku zamrzí větší množství elfích dialogů, které miluju, protože to nejsou jsou to tuctový knižně scénaristický kecy, maj v sobě mnoho krásy a síly. Naopak jsem docela rád, že Gandalf zde nemá tolik prostoru. Nic proti němu , kdyby u nás kandidoval na prezidenta, tak ho okamžitě volím, ale já bych s nim prostě nikam neputoval, ten jeho kukuč typu „já vím víc než ty“ by mně po chvíli asi pěkně sral, nevím sice jak to cítí Bilbo, nebo dřív třeba Aragon, ale já bych si v jeho přítomnosti připadal jak absolvent zvláštní školy. Musím však ocenit že právě Gandalfův výstup má v sobě nejvíc temnoty. A o co šetří Šmakova dračí poušť na emocích ve svým příběhu, o to víc je dává do obrazu a hudby. (11.12.2013)

"Otče, proč nám lezou trpaslíci ze záchodu?" Tento dotaz zní mým uším celkem zábavně, ale kadence hlášek jedna za hodinu pro mne žádným důvodem k nadšení není. Pro mne je to zkrátka to tradiční české hej hou, hej hou a trpaslíci jdou (a Brouka Pytlíka mají s sebou). Radost mám tedy alespoň z toho, že tentokrát to nejenom vypadalo hezky, ale oproti prvnímu hobitovi se občas i něco stalo. Zejména raftování v sudech mne zaujalo natolik, že jsem se pokusil několikrát sjet náš potok, ale asi špatně vesluju mečem nebo jenom neumím odpružit nárazy do dna, protože mi to prostě nejede zdaleka s takovou lehkostí jako trpaslíkům. (29.03.2016)

Šmakova dračí poušť naštěstí zdaleka není jen o jednom drakovi a velký prostor dostanou nové postavy. Roztažení Hobita do trilogie nepůsobí zase tak násilně, jak by se při pohledu na jednu úzkou knihu možná čekalo, ale o to větší respekt si dodatečně zaslouží Jackson za ukočírování trilogie Pán Prstenů, kde si pro každý díl vystačil pouze s jedním filmem. U Hobita měl tolik prostoru, že si mohl i vymýšlet a nepůsobí to nadbytečně. Předčasným vrcholem druhé části je únik trpaslíků v sudech a souběžná Legolasova exhibice při kosení skřetů. (31.12.2022)