Pravidlá zadaných

Rules of Engagement je sitcom, který mi z nějakého důvodu utekl a dočkal jsem se k němu až po jeho ukončení. První série během svých sedmi dílů jen v rychlosti načrtne postavy a situaci ve které se nachází. Přesto dostatečně představí humor, kterým se bude prezentovat a už tady bylo jasno, že mě to bude bavit. Mým favoritem se okamžitě stala postava Jeffa, která je skvělá a frekvenci jeho hlášek si neskutečně užívám. Ve druhé sérii se mé nadšení ještě o něco zvětšuje, protože baví i ostatní postavy, hlavně Russell občas vypustí opravdovou perlu. Zápletky možná působí dojmem "už jsem viděl jinde", ale vtípky jsou stále podařené a není důvod ve sledování nepokračovat. Třetí série přidává zajímavou a vtipnou postavu Timmyho, jehož interakce s Russellem (vztah šéf - asistent) jsou dokonalé a nejde si je neoblíbit. Jsou dokonce tak zábavní, že v mých očích přebijí i dvojici Audrey - Jeff. Po příchodu Timmyho se bavím ještě víc a jeho příchod seriálu opravdu prospěl a těším se, kam se bude dál posouvat. Pravdou je, že v páté sérii přichází jakýsi zlom a některé věci se mi začaly zajídat. Například to, jak o sobě Audrey tvrdí že je "people person" nebo to, že si Timmy od Russella nechá všechno (opravdu všechno) líbit. Vím, že tak daleko zacházejí, aby to pobavilo, ale kolikrát si říkám, že už je to moc a jejich přátelský vztah by to nemohl nikdy ustát. Jinak se bavím pořád dobře, Jeff hlásí jak má ve zvyku, Russell piluje své chlípnosti, Timmy je všehoschopný a splachovací jedinec a Adam je pořád ten natvrdlý a trošku jednodušší hezounek. A ani mi nevadí, že Jennifer má nejmenší prostor. Horší je, že čím víc přibývají díly, tím víc je vidět, že jsou postavy hnané do opravdových extrémů. Z Jeffa se tak stává mnohem větší neomalenec a lakomej ignorant, z Audrey je čím dál tím větší fúrie, Russell se chová k Timmymu pořád hůř a hůř (pokud to ještě jde), Timmy to z nějakého důvodu pořád snáší a Adam je stále jednodušší a natvrdlejší. Vadí mi to, protože jsem si postavy oblíbil a to, že se z nich stává jejich "horší já" se mi nelíbí. Pořád to dokáže skvěle pobavit, ale... Závěrečná sedmá série však seriálu dopřála důstojné rozloučení a jak tak mohu říct spokojeně nashle. Všechno směřuje k porodu dítěte Audrey a Jeffa a zároveň ke svatbě Adama a Jennifer. Ještě nás čeká pár posledních povedených vtípků a pár závěrečných překvapení. Ukončení série a zároveň i seriálu se mi líbilo a v podstatě si nedovedu představit, jak by se mohlo dál pokračovat. (23.03.2015)

Rozhodně je to zábavný seriál, který táhne především Jeff, Audrey a Russell. Druhý pár mě občas až irituje, ale co se dá dělat. Jinak mě to himym moc nepřipomíná je to dost diametrálně rozlišné v mnoha ohledech a hlavně bych nepřirovnával Russella k Barneymu (Rassell je boháč, se kterým když se holky vyspí tak toho potom hodně litujou, protože je to skrček nehoráznej). Při pár dílech jsem se pořádně zasmál. (15.07.2010)

Právě sleduji pátou sérii a musím říct, že jsem si seriál zamilovala. Hodně lidí ho srovnává s How I met your mother. Možná se to tak zdá díky složení skupiny, ale já s tím vůbec nesouhlasím. Nesnaží se být extra, až nereálně vtipný, jako HIMYM (a jeho postavy) a navíc - každou sérií jde nahoru. Příběhy jsou víceméně ze života a často sebe poznávám jak v roli zasnoubeného páru, tak vdané dvojice :) Zkrátka seriál stojí nohama na zemi a zároveň pobaví. (20.10.2011)

Návykový sitcom o vztazích s kupou hlášek a několika nezapomenutelnými postavami. Jeff je samozřejmě nejlepší. Největší překvapení je zlepšení se Davida Spadea, který v posledních sezónách opravdu válel, ačkoli na tom měl velkou zásluhu i asistent Timmy v podání Adhira Kalyana. Velkým plusem Pravidel je jejich příjemná atmosféra, díky které není problém ani opakovatelné shlédnutí. (03.01.2016)

Celé to na svých šedivějících bedrech táhne Warburton, co si budeme nalhávat. Bručící macho s kladným přístupem k alkoholu a schopností jednou za uherák pindnout romantický plk, aby uklidnil tu svoji otravnou štěbetalku, rozhozenou z jeho sympatické schopnosti pelichat si do zákusku, který napůl sežere, napůl si jím pokydá kvádro, to vše přesto, že se jednalo o svatební koláč, který u nich deponovali její nejlepší přátelé na zítřejší svatební ostudu, pardon, největší den jejich bídných životů. Zbytkové obsazení hapruje jako psýcha feministky. V přechodu. Kajlich je sice festovní baba a somatický typ, který bych já osobně dokázal polaskat, ale po pár dílech se ta tlamča okouká a jeden by ji místo laskání už maximálně tak pomlátil ču... p... klad... podstatou po tváři. Oliver je prototypem debílka, se kterým sice občas prohodíte na nároží nějaké to slovo, neboť vám ho je líto, ale delší časový úsek byste vedle něj hodlali prožít raději v tom případě, že by již byl zelený a podezřele zatouchal. Spade byl nejspíše obsazen jako trhák, tedy profláklá držka, které však ujel vlak a teď zkouší na šťávu ze zašlé slávy nakopnout vystydlou mašinu. Inu - na svou roli se hodí cirka tak, jako já na post tanečního mistra, přesto to nějak funguje. Přijde mi totiž, že se scenáristům nechce zbytečně srát s atmosférou nebo provázaností dějových linií, jde jim jen o to, fláknout do nějakého jakž takž připraveného prostředí frk, nad kterým se o včerejším večeru u bonga doopravdy nasmáli. A sem tam se jim to vážně vyvede, tedy ok. Abych nezapomněl - indoJAR asistent Kalyan je po Várbártnovi druhou výborně obsazenou postavou. Dal bych tripla, jenže přichází čas na ostudnou upřímnost. Během týdne jsem spolykal pět sérií, šel bych tedy sám proti sobě. Tři a koudíka, zvednu ho nahoru, svého koudíka. Vtip ala Spade. He he he. (17.08.2015)