Kdopak by se vlka bál

Dokonalý mix naivního dětského vyprávění a syrového rodinného dramatu a zároveň jeden z nejzajímavějších českých počinů posledních let. Po dlouhé době mi v českém filmu nevadili dětští herci, kteří jsou zde rovnocennými hereckými partnery, kteří trapně nepřehrávají a nepitvoří se. A nebýt lehce utahaného konce, mohlo tu být o hvězdu navíc. (02.01.2010)

Horší vrabec v hrsti (profesionálne natočená laskavá tragikomedie ze života), ako holub na streche (amatérsky pôsobiaci experiment). Už dávno som sa pri aktuálnom českom filme nezabavil/nedojal tak, ako pri Vlkovi. Odvážna forma rozprávania je perfektne zvládnutá, divák verí, že štylisticky natočené zábery vidí rovnako aj Terezka. Takže jej musí držať v jej rozprávke (rozprávky sú poväčšinou depresívne, ale dobro nakoniec víťazí nad zlom) palce. Pokial vás sklamal záver a čiernobielosť postáv (maminka je ale dočasne "ambivalentná"), tak sa treba zamyslieť nad subjektivitou rozprávania/ rozprávača a žánrom, ktorý je v tomto prípade skutočne rozprávka. Dokonalé herecké výkony, či skôr typologicky presné obsadenie (to je pre rozprávky typické) sú základom úspechu tvorcov. (20.04.2014)

Spíše než o klasickou rodinnou kratochvíli se jedná o lehčí psychologickou sondu, kterou dospělý člověk potěšen zhltne, dítě pochopí a oba se možná něco naučí - tudíž vlastně optimální stav. V intencích rodinného žánru bych těžko hledal snímek obdobných kvalit. Ty spočívají především v dokonalém vyjádření dětských iluzí a deziluzí ohledně chodu světa dospělých, kteří se často zdráhají říci pravdu o vlastních problémech. Pokud není možnost citové záchovy, i malé dítě potřebuje znát skutečnost; zatajování vyhrožuje traumatickou deformací a přestože to všichni víme, často konáme jinak. Maria Procházková to ve svém díle vystihla na výbornou. Představitelé (zejména dětští) jsou velmi dobří a hlavně se tahle psychologická ukázka pro celou rodinu většinou obejde bez moralistického kázání. A vizuálno je tu také skvělé... 9/10 (21.02.2010)

Velmi působivý snímek o tom, že děti někdy berou slova velmi doslovna a nechápou ironii. Jak taková malá šestiletá holčička dokáže vnímat rodinnou krizi. Na české poměry výborná audiovizuální stránka a příjemní herci - hlavně ti dětští, kteří byli vybráni skutečně s citem. Milý film, který mě překvapivě velmi potěšil. (01.01.2010)

Z časů temnot české kinematografie vzešla legenda. O režisérce Procházkové... O příchodu kvality... O filmu s magickou silou... Kdopak by se vlka bál? Omlouvám se za ten Excaliburový úvod, ale když mě něco tak moc potěší, zaslouží si to malou královskou oslavu. Výborný film, reálné postavy, přirozené dialogy, velmi dobří herci, kteří ukazují, že když se nemusí prát se seriálovými plky, mají co ukázat. Trochu jsem se bál dětského obsazení, ale zbytečně. Jako bych se ocitl v éře filmů Věry Plívové - Šimkové. Děti působí opravdu jako děti, mají své chápání světa, které je sice naivní, ale ne hloupé a infantilní. Díky představitelům Terezky (Dorotka Dědková) a jejím kamarádům ze školky je snadné se jím nechat pohltit. Příběh je napsán citlivě a dokáže dojmout. Holčička, která si vykládá změny v chování dospělých jinak, než co skutečně znamenají, a nevidí, že se možná hroutí vztah maminky a tatínka. Pro konfrontaci dětské představivosti a krutého světa dospělých (Kuře melancholik, Faunův labyrint) mám zřejmě nějakou slabinu. Působivost snímku je umocněna technickou stránkou. Pro český film této éry je neobvyklé vyprávění obrazem, dialogy mimo záběr, dynamický střih, barevnost obrazu. možná by se nějaké chybky našly, ale proč, když se mi to tak líbilo. Jen tak dál a pak že není o čem točit. (06.12.2008)