Perníkový tatko

Breaking Bad je klasickým přírustkem na poli současného amerického seriálu. Koncept silná hlavní postava a potenciálem nabušený děj je zde splněn do puntíku. Walter White je osobou, jejíž život se od toho vašeho nejspíše v mnohem odlišuje, na druhou stranu se dost možná shodujete s jeho sociopsychologickým profilem. Nezbedný syn, znuděná manželka a stereotypní život. V podstatě dokonalý 'hrdina' s vysokým manévrovacím prostorem, který se ještě zvětší, pokud připočtete možnosti příběhu a další vývoj hlavní postavy. (22.12.2008)

"K hrdinovi empatie... šikmá plocha, tam to žije!" Vše pro rodinu! Aneb cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly. Jen krůček po krůčku, uvěřitelně a sympaticky... až po víc jak dvě desítky mrtvých, včetně několika zabitých vlastnoručně, face to face. Taky nastraženou bombou, jedem ricinem nebo dálkově ovládaným kulometem, kutil jeden šikovný. Ušel jsem celou cestu s panem učitelem, se slušným a starostlivým otcem rodiny, dobrákem od kosti, co měl bohužel jen blbou karmu s rakovinou, abych se na konci s hrůzou divil, jakému vražednému (a již sobeckému) monstru to vlastně fandím! A spolu s Walterem Whitem jsem jen naposledy, rukou od krve, tentokrát již jeho vlastní, nostalgicky pohladil kotel ve varně perníku a podivil se: "Proboha, kam jsme to došli?! Takový humanista jako já a fandím takovému monstru..." (22.06.2020)

Fascinující vzepření se osudu hlavního hrdiny! Americká krása rozvolněná do délky televizního seriálu. Breaking Bad je jedním z nejlepších seriálů současnosti a jako takový nabízí mnohé - příznačně postmoderní televizní tvar kombinující synkretismus vlivů (mexická lidová kapela na začátku jednoho z dílů opěvující mýtus hlavního hrdiny, televizní reklama na kuřecí speciality na začátku dalšího, nákup nových aut formou videoklipu atd.) i rozličných žánrů, v nichž k sobě tvůrci spojují jak divácky atraktivní dějovou linku točící se kolem výroby a distribuce drog, tak i vedlejší dějové motivy týkající se reálného zobrazení života a problémů současné Ameriky, tedy tak různorodé žánry, jak jimi jen mohou drogový thriller, sociální drama a rodinné drama být. Přitom je daná žánrová symbióza velice funkční a nepůsobí ani na chvilku nepatřičným dojmem. Navíc terapeutická scéna s polštářkem z první série je jednou z nejdepresivnějších situací, jakou jsem kdy v televizi viděl inscenovanou, stejně tak je nejpůsobivějším absolutní přerod kladného hrdiny do záporného. A jako u jednoho z mála seriálů jsem během sledování naprosto vůbec netušil, kam se zprvu tak průhledný příběh vyvine...po závěrečném dílu 4. řady jsem opět úplně paf... Mimochodem, ženy zobrazované v tomto seriálu jsou skutečně z jiné planety. Škoda jen toho nešťastně zvoleného českého distribučního názvu. PS: Díl s04e10 je tedy opravdu velký nářez...a také vědomí, že Waltův modrý pervitin se dá koupit i u nás v České republice (s05e08), máme tam za velkou louží celkem žalostnou pověst... Série 1: 100% Série 2: 100% Série 3: 90% Série 4: 100% Série 5: 90% (11.07.2011)

No, na tenhle seriál jsem se začal dívat hlavně díky csfd... Dost se o něm mluví. Ale většinou o něm mluví lidé/děti kteří v podstatě nevědí o čem tenhle seriál je. A právě díky těmto rádoby inteligentním diskuzím jsem se na tenhle seriál málem přestal koukat po pár prvních dílech. Čekal jsem totiž něco úplně jiného. Naštěstí jsem ale vytrval a jsem za to opravdu rád. Málokdy totiž vidí v seriálu opravdu kvalitní herecké výkony, dramatickou atmosféru která dokonale prostupuje celým seriálem. Navíc se mi líbí stav který ve mě seriál zanechává (tím nechci říct, že plánuji vaření crecku) ale příjemně se mi přemýšlí nad osudy seriálových postav, a sám si říkám jak bych se zachoval v jejich situaci... Za mě 97% (11.03.2013)

Jak vidím ‚Perníkový táta‘, mám chuť extrahovat ricin z fazolí, ale to je asi tak jediná výtka. Od The Wire první seriál, který mě upřímně fascinuje tím, jak dbá na propracovanost děje, vymakané postavy a hlavně absolutní nepředvídatelnost. Tipování děje jsem vzdal v polovině druhé sezony, protože to nemá smysl. A to, jak Walter White, který ze dne na den pozná cenu a krátkost lidského života, pendluje na obou stranách zákona, přičemž (ne)vědomky stahuje lidi kolem sebe, je snad ještě lepší než v Dexterovi. Především proto, že momenty, kdy si uvědomujeme, že se opravdu stává zlým, tvůrci zprostředkovávají skrze úplné banality. Třeba obyčejné manželské rozhovory: „I’m not in the danger. I’m the danger!“ (28.04.2012)