Perníkový tatko - Série 5

"Mr. White... he's a devil. He is... smarter than you. He is luckier than you. Whatever you think is supposed to happen, I'm telling you that the exact opposite is gonna happen!" Nemám slov, piata séria BREAKING BAD je neskutočné, nadupané, prešpekulované a dokonalé finále celého seriálu, ktorému nemôže absolútne nič konkurovať. Každý detail v piatej sérii je do bodky premyslený, v úplnom závere začne úplne všetko dávať zmysel a každá jedna vec sa pospája. Naozaj neviem, čo si mám myslieť, neviem, či sa mám hnevať, byť smutný, alebo či sa mám radovať z toho, že som tento seriál už dopozeral, pretože som si na viac ako sto percent istý, že mi bude veľmi chýbať... Piata séria začína veľmi dobre a svižne, som rád, že ani na chvíľu nespustila nohu z plynu, čím ďalej tým viac na rýchlosti a atmosfére iba pridávala – či už pri "SAY MY NAME", alebo pri Hankovom nájdení pravdy o Waltovi, no aj pri záverečnej "vyjednávačke", to je jedno, ale hlavné je to, že toto som od seriálu očakával už úplne od začiatku a konečne sa to aj dostavilo. Nemyslím si, že som niekedy v rámci seriálovej tvorby videl nejakú lepšiu sériu, ako bola táto... Už v prvej epizóde sa všetko začína rozbiehať a to hlavne vďaka triku s magnetmi, ktorý mi prišiel nadmieru originálny. Potom sa v troch častiach tempo na chvíľu zmiernilo, ale v piatej epizóde tvorcovia zošliapli plyn až k podlahe a naservírovali nám prvotriednu akciu, ktorou mám na mysli vlakovú lúpež, počas ktorej som sa skoro (s prepáčením) posral od napätia. V siedmej časti som mal konečne možnosť pozrieť si scénu, ktorej som sa nemohol dočkať už od začiatku sledovania seriálu a v epizóde č. 8 ma v posledných tridsiatich sekundách totálne zamrazilo, klobúk dole, myslím, že to bolo hlavným cieľom tej scény 🤔. Pekne prituhovať začína od deviatej až po trinástu časť, kde tvorcovia opäť stavili na záverečný cliffhanger, čo bol ten najlepší krok, aký mohli spraviť. Štrnásta epizóda s (podľa mňa veľmi poetickým) názvom Ozymandias bola pre mňa tým najlepším, čo som mal možnosť v celom BREAKING BAD, a vlastne aj v rámci všetkých seriálov vidieť, nemohol som sa ubrániť slzám v očiam (neplakal som, iba som mal sklenené oči, pozor na to, to je veľký rozdiel 😉). Pätnásta časť mala jemne depresívny nádych, myslím si, že hlavne preto, že seriál sa už blíži ku koncu a je to naozaj poriadne cítiť. No, a finálna, šestnásta epizóda predstavovala záver, ktorý nemohol byť lepší, všetko do seba zapadlo ako kúsky jednej veľkej skladačky... Pokúsim sa to zhrnúť, piata séria BREAKING BAD je a vždy bude jednou z najlepších vecí, ktoré môže človek v rámci seriálovej tvorby vidieť. Pre každého mám jedno VEĽKÉ odporúčanie: Vyhýbajte sa všetkým spoilerom súvisiacim s týmto "majstrštykom", ja som na to doplatil 😕. Nemám, čo viac by som k tomu dodal, toto je jednoducho MASTERPIECE, ktorému nemôžem dať iné hodnotenie, ako 10/10, ak by to bolo možné, tak dám aj 20. Pán Gilligan, vďaka, bola to jazda... "I did it for me... I liked it... I was good at it... I was alive." (14.10.2022) (menej) (viac)

Tak už i já jsem dojela na konec tohoto legendárního seriálu. Než jsem se začala dívat, byla jsem poněkud na pochybách, jestli zrovna tato záležitost na mě zapůsobí jako jeden z nejlepších seriálů všech dob. A ty pochyby jsem vlastně měla ještě dlouho po začátku (viz mé komentáře k jednotlivým dílům a řadám). Ale postupně se to rozjelo, já jsem se nechala pohltit a teď už se také řadím k těm, kteří Breaking Bad považují za jeden z vrcholů seriálové tvorby. Nemá smysl se tady asi dlouze rozepisovat, v čem všem je tenhle seriál tak skvělý - kdo viděl, ví (a už sem o tom napsal:)), kdo neviděl, stejně úplně nepochopí (jako kdysi já) a bude si to muset zjistit podíváním sám. Možná snad jen pár mých subjektivních (nikoliv vyčerpávajících) TOPů, které mám přece jen potřebu vypíchnout (některé aspekty jsem se pokoušela už naznačit/shrnout v průběžných komentářích): Čas od času se o nějakém audiovizuálním počinu říká, že se v něm sešla herecká extratřída, zde je to ale fakt pravda, naprosto, věřte tomu (většinu herců jsem předtím vůbec neznala a pak nestačila žasnout, co všechno v nich je, co dokážou předvést, s přibývajícími sériemi a vývojem jejich postav stále něčím překvapovat). Tahle extratřída měla celou dobu co hrát - postavy tu jsou skvěle do hloubky prokreslené, mají vývoj, scénář je dějově nabitý, nechybí různé odbočky, zvraty, napínavé i velmi překvapivé momenty. Z celého seriálu dýchá ale zároveň vám neruší zážitek určitá preciznost, dohlédnutí na sebemenší detaily - je až neuvěřitelné, že v seriálu s tolika zvraty a složitými peripetiemi člověk nenachází vícero logických chyb, které by ho práskly do očí. I zvraty, které vám na první dobrou třeba nepřipadají úplně smysluplné, většinou nakonec zpětně když ne úplně "sežerete", tak alespoň "vezmete na milost" (viz níže např. můj přístup k rozhodnutí Walta pokračovat ve vaření perníku i po divokém závěru čtvrté řady a zametení stop zkraje řady páté). Možná tam nějaké nelogičnosti jsou, ale tvůrcům se daří od nich odvést divákovu pozornost, případně si jich všímáte, ale nevadí vám zase nějak nepřekonatelně či vám to tvůrci vykompenzují zase něčím jiným. Tím narážím na něco, čím je Breaking Bad podle mě také specifický - umně si dokáže pohrávat (v z uměleckého hlediska dobrém slova smyslu) s divákem - zaměřit jeho pozornost, odvést ji (třeba skrze různé absurdní momenty, vtípky i ve vypjatých situacích nebo přemýšlivější pomalejší pasáže) zase jinam a tím mu např. způsobit o to větší překvapení nebo šoky později; nechat působit atmosféru, vzbuzovat různorodé emoce, několikrát třeba i během jednoho dílu vyznění měnit a nechat diváka se v tom "plácat" a prožívat si to; zkoušet, co všechno ještě divák vydrží, co svým oblíbeným postavám ještě odpustí a co už ne. Tím, jak se často ta atmosféra mění, jak nečekané, rychlé některé ty přechody a zvraty jsou, je zážitek o to intenzivnější a zanechává vás to nejednou úplně paf, psychicky rozložené jako málokdy (viz zejména poslední díly páté série). V rámci páté série jsem se i já nechala výše popsaným způsobem překvapovat, žasla jsem, nechala se citově ždímat, přistoupila na hru, ve které jsem pozorovala, co jsem ještě ochotná zkousnout u svých oblíbených postav, abych je měla stále ráda. Mou nejoblíbenější postavou po celou dobu byl (jak jinak než) Walt (protože co by byl Perníkový táta bez Perníkového táty, že) a musím říct, že i když jsem se v průběhu seriálu s tím, jak čím dál více přecházel na stranu zla, obávala, že ho na konci budu už pouze nesnášet, tak k tomu nedošlo. Pořád mám i přes hnusárny, které dělal (zejména další hlavní postavě Jesseemu), pro tu postavu prostě slabost a když už něco, je mi jí spíše líto. S tím asi také úzce souvisí moje ohodnocení páté řady "pouze" čtyřmi hvězdičkami - jednak jsem pořád toho názoru, že by do seriálu i přes veškeré TOP neopakovatelné momenty, které pětka přinesla, i přes to, že mi přes původní pochyby Waltovo rozhodnutí pokračovat ve vaření nakonec s dalším vývojem a odhalením motivů postav začalo docela dávat smysl, dějově více zapadal otevřenější konec ze čtvrté řady. Jednak by se mi pak ty sympatie pro Waltera Whitea pro sebe samu asi trochu lépe ospravedlňovaly:) Každopádně, pokud máte rádi kvalitní seriály, které nejsou jen zábavné, ale také chytré a těší vás nechat se občas emocionálně rozložit tak, že budete mít podobně jako v celé té jeho perníkové jízdě Walt možná až moc intenzivní pocit, že jste "alive", určitě si Perníkového tátu dejte. Jestli vás neodradí pomalý rozjezd, budete bohatě odměněni (je dost pravděpodobné, že i na potřebnost páté série budete mít jiný názor než já, uvědomuju si, že jsem v tomto asi v těžké menšině:)). (14.06.2023) (menej) (viac)