Nestyda

Tvrdá opisovačka filmu František je děvkař, včetně použití písniček Hany Hegerové :-) Přitom František je o hodně poctivější film než tohle pseudointelektuální cosi, pardon :-) Ale vážně. Nestydovi chybí téma. Přiblblý čtyřicátník, který řeší své vztahy únikem a pak se přisaje k další ženině, no dobře. Ale co jako z toho? Pár připitomělých fórků, nějaká ta retro nostalgická muzika (kdo si dnes vzpomene na Vltavu, a vlastně i AG Flek?). Ve druhé rovině (nestydova manželka s velkým nosem) jde o love story jak z telenovely. Kam zmizela Maďarka? Kam se tak najednou vytratila Nora? Došel ten nestyda nějakého poznání? Z jeho "zpovědi" do rozhlasu to nepoznáte, jde jen o nabubřelé pseduokecy. Pseudo mi tady ostatně přijde celý ten nakašírovaný svět celebrit, nočních flámů... nakašírovaný hezky, v podbízivé kameře, ale pozlátko obsah nedělá. (05.11.2008)

absence nějakého hlubšího příběhu mi nedovoluje dát plné hodnocení, takže až se mě někdo za dva měsíce zeptá, o čem to bylo, řeknu mu, že už ani nevím, ale slušně jsem se u toho (stejně jako zbytek natřískaného kina) bavil... dojmy prostě velmi dobré, mno, ten karel tam ale fakt bejt nemusel... :-) 80% (13.10.2008)

Na naše poměry to zas až tak špatné nebylo:-) Trochu ze života-určitě všichni znáte, trocha tej srandy (vtipné scénky-hlášky) i špetka erotiky alá france. Macháček překvapil, Liška dojal, Vašáryová výborná ale i ostatní nebyli špatní. Štěky Gota, Pawlovské, Fasterové aj. neberu. Hřebejk šel zas trochu nahoru. Suma-sumárum žádná převratná změna (ale i tak lepší průměr z naší produkce (ten potenciál tam je)..Za 2* o jednu hvězdu jsem snížil, a to jen za ten z mého pohledu odfláknutý a nevypointovaný konec. (19.11.2008)

Po katastrofálním Medvídkovi mi Hřebejk konečně naservíroval něco chutného. Z herců vysloveně nevyčnívá nikdo, všichni jsou vynikající - Vášáryová možná trošku překonala zbytek ansámblu, ale jinak Macháček, Liška i všichni ostatní hrají to, co od nich čekáme. Příběh sice není z extrovních, ale 'hlody' těchto typických českých antihrdinů pobaví. (08.06.2009)

Povídky o manželství a sexu jsou kniha takřka geniální. I proto to měl Nestyda od začátku prohrané, ale vyšel ze souboje s očekáváním relativně se ctí. Souvislý příběh totiž musel být přítomen, ale určitě měl být bližší Oskarovi. Zuzanino počínání totiž působí silně rozpačitě, tuctově a bohužel bez pointy. Na scenáristickém papíře to mohlo být od Viewegha slibnější, takhle dost dobře nechápu, proč jsem měl tu či onu unavenou linii sledovat. Nejsilnější momenty samozřejmě přijdou, když se objeví replika z povídky, jeden oblíbený příběh se propojí s jiným a překvapivě právě připsaná Nora je parádní vůdčí linkou. Zkrátka všechno alespoň zdánlivě funguje, ale na příliš mnoha místech jsem jasně cítil, že chybí něco navíc, o proměnlivosti nálad předlohy na několika řádcích ani nemluvě. A Hřebejk sice naštěstí definitivně zahodil dřívější masku spasitele české kinematografie, kterou si tak nepochopitelně přivlastnil, ale měl by se zamyslet nad svým šansonově-melancholickým syndromem. Ta vzájemná podobnost předkládaných hudebních prostředí už je alarmující. (09.11.2009)