Pán Nikto

Rádoby chytrá hra s divákem, která tak úplně nevyšla. Příliš mnoho dějových linek a na sebe na první pohled nenavazujících scén. Režisér se navíc tváří, jaký nenatočil chytrý a do posledního puntíku vymyšlený film. Místo toho to ale působí do sebe zahleděným dojmem, kde hodně scén je naflákáno tak nějak na efekt. Navíc tempo je hodně pomalé a závěrečná pointa dojem z filmu taky moc nezlepšila. Pár výborně natočených scén se tady přece jenom najde, Jared Leto hraje dobře a jedna z těch mnoha dějových linek mě přece jenom zaujala. Od podobně ambiciózního snímku jsem ale očekával daleko víc. 50% (29.09.2010)

Poslední dobou jsem měl štěstí na skvělé filmy, kterým jsem dal většinou plný počet. Škoda, že Mr. Nobody tuto "sérii" přerušil… Slyšel jsem o tomto snímku hodně, tak jsem taky hodně očekával a... zatraceně málo dostal. Mám rád, když je film od začátku zvláštní a hraje si s vámi až dokonce, ale k sakru, to se musí umět! To musí být na režisérské stoličce někdo jako Lynch, aby to mělo ten správný efekt! Tady to bylo od první minuty dost ubohé a zmatené, ale co je hlavní, atmosféra (jakákoliv) chyběla! Tenhle snímek si hraje na hluboké filozofické dílo, ale podsouvá nám jen fakta, které téměř každý zná, aniž o tom ví (jsou to prostě normální logické věci typu "pokud ses nerozhodl, máš ještě na výběr" atd...) a je uvnitř tak prázdný, že to s vámi nic neudělá. Jediné emoce, které u mě tento snímek vzbudil, byla nuda a zoufalost z toho, jak dlouho bude ještě pokračovat. Zachraňoval to pouze Jared (což je dobrý herec, ale ruku na srdce, on vždy zůstane "jen dobrý") a Diane (která mě ohromně potěšila). V některých momentech se mi líbila hudba, ale tohle je jinak vše. Jestli chcete vidět film s námětem "co by, kdyby", raději si pusťte několikrát lepší Osudový dotek, protože ten vás alespoň nenaštve ještě víc svým koncem (který tento film definitivně dorazil). Prostě a jednoduše, Mr. Nobody není můj šálek kakaa, takže jen kvůli dvou výše zmíněným hercům dávám za dvě hvězdy. Ale bylo to fakt o fous… P. S. Zřejmě se stanu scenáristou, protože několikrát během filmu jsem si řekl "a teď se stane tohle…“ a ono se to fakt v příští scéně stalo! O čem to vypovídá, o mé genialitě nebo o hlouposti tohoto filmu? (14.07.2010)

Asi takhle: přes dvě hodiny vám před očima staví do stropu sahající domeček z karet nesmrtelnosti, teorie chaosu, paralelních vesmírů, sedmi dimenzí, cestování časem, osudu, předurčení, lidské individuality a vesmírné hry v kostky a vy sice netušíte, co to je, odkud to jde a kam to směřuje, ale jste celkem zvědaví. Načež ten pan režisér a scénárista Dopeklašel onen domek jediným máchnutím ruky zboří, vytáhne z rukávu falešné eso a s triumfálním šklebem čeká, co vy na to. Já na to slovy klasikovými: "Nasrat, jó nasrat." (28.08.2012)

Co jsem provedl, že si toto zasloužím..... Poslední smrtelník pan Nikdo, člověk, který neexistuje. Cítí věci, které se stanou, jakoby se již stali, může mít děti a zároveň nemůže a ona umřela a zároveň neumřela. COBY, KDYBY, JAKBY A PŘECI JEN…. JAK SI VŮBEC MŮŽETE BÝT TAK JISTÍ, ŽE EXISTUJETE VY??? Film, při jehož sledování můžete říkat cokoliv a nikdy to nebude zajímavější než to co sledujete. Příběh o lásce a tíze rozhodnutí zaobalenej do filmových fantasmagorií, kde rozuzlení je naštěstí tak prosté. Logické. Lidské. Prostě jeden z nejzvláštnějších filmů co znám. Škoda že to není tak o 20 minut kratší. Víc přímočarosti a bylo by to maximum! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, co je ,,Holubí pověra“. 2.) Nepamatuji se jaké to bylo, když lidé byli smrtelní. 3.) Potřebuji vědět, co si vzít na Mars. 4.) Chci vyzkoušet něco nového. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (02.08.2010)

Na vašich rozhodnutích moc nesejde, stejně si nakonec vrznete s pěknou bábou a chcípnete. Někdy ale jenom chcípnete. Ale to vrátíme, to by se vám nelíbilo. Na druhou stranu je ale rozhodování poměrně důležité, protože když si vrznete s asiatkou, tak si nevrznete s blondýnou. To je dilema - nakonec je každá láska ta pravá a osudová, ale žádná není pravá a osudová. Všechny jsou ale strašně hezké. Smutné. Ale tak to bych ještě snesl, protože to jde vnímat jako určitou lehce výsměšnou opozici k přeslazeným HW kýčům. Dokonce i s těmi legračními dialogy. Finále mi ale říká, že to s tím oponováním nebude tak horké (ne, že by samo o sobě dělalo nějak dobře). Více trpím jiným prvkem, zakomponováním fyziky, ale i jiných věd. Vědu mám rád. Trochu se jí i snažím živit. Nikdo nebude stavět na povrchních analogiích vědeckých poznatků s lidským životem, aniž by mě štval. Chaos je pro mě příliš vznešený, aby se dal poznat ve vaření nějakého Brazilce, šipka času příliš neuchopitelná, abychom ji mohli vnímat jako sílu, co nám helfne překonat smrt a dát pocit vítězství, interpretace kvantové mechaniky skrze paralelní vesmíry poněkud nepotřebná pro pochopení, že některá rozhodnutí mohou zásadně ovlivnit náš život. Snad jen ti pověrčiví holubi nám pěkně ukázali falešnost pocitu, že jsme výhradními pány svého osudu. Narozdíl od většiny fyzikálních objektů jsou totiž vnímajícími živými tvory. Člověk se sice zajímá o fyziku, ale fyzika se nezajímá o něj. Nemá lidský rozměr. Divák by ale řekl, že všechen Vesmír zajímá se o Nikoho. Což česky znamená, že se nezajímá o nikoho. Jestli je ale ten film takhle chytrý, tak jsem blbý. Ale nad ** bych mu ani pak stejně nedal. (25.10.2010)