Pán Nikto

@canakja: tak přece jen se na tom širém světě ještě najde pár osvícenců. Tvoje vysvětlení by mě totiž ani ve snu nenapadlo.

Ještě mi prosím řekni, existuje ta svobodná vůle nebo ne?

117-ti letý neexistující Nemo nám říká, že vše jsou pouhé představy (ano, je to lepší pojmenování než sny) 9-ti letého kluka. Ale jak je to možné? Opravdu má tak bujnou fantazii? Je odpověď - je jasnozřivý, skutečně tou jedinou možnou?

Ale nejdříve ještě zpět k tomu mýtu. Ano, pro potřebu psané diskuze velmi zjednodušuji. Samozřejmě je to pouze můj názor. Jak jsem k němu došel? Jednorožce a voice-over nechme stranou. Kdyby někdo chtěl odpovědět malému dítěti (třeba Nemovi) na otázku: proč mám takto tvarované rty? Mám silný pocit, že v jistých částech světa by mu klidně vyprávěli o andělech zapomění, raději než o fungování genů. No a s tímto příběhem je navíc spojeno i ono zapomínání. Před nazorením víme všechno (přijde mi to jako trochu něco jiného než jasnovidectví). Ale jen Nemo se tak údajně narodí. Proč si ale vybere rodiče, co se v jeho 9-ti letech rozejdou? (což musel vědět) - hlavně z toho usuzuju, že se taky jedná o pouhou představu, kterou režisér dále umě využil.

1) Na podporu determinisu uvádíš scénu s anděli (vševědoucnost ale stejně - imo - neznamená determinaci nebo absenci svobodné vůle) a pak onu scénu kterou jsem po tobě schválně nechtěl, protože dle mého názoru nepodporuje determinismus. Je to klíčová scéna filmu a také hlavní sdělení režiséra. "...každá z nich je ta pravá (/správná)." Opravdu tím říká, že je fuk jak se kdo rozhodne? Podle mě ne. On přece např. neříká: "Nemo prostě musel ve svých 34-tech letech umřít, a to navzdory tomu jak se rozhodoval." On tím zpětně říká, že každý z těch možných životů měl smysl (mluvím v minulém čase, ale mělo by to být v přítomném kondicionále). Že by člověk měl umět žít se svými rozhodnutími (ano teď by šlo dodat ať už jsou jakákoli, ale pozor - jakákoli učiněná ve filmu - tedy ne například: ve svých devíti zabil oba rodiče a pak s tím musel žít, ale bylo to taky "správné" rozhodnutí).

Než to rozeberu víc do hloubky, ještě mi prosím řekni: Pro jaký scénář se Nemo ve filmu nakonec rozhodl?

Splasher: imho myslím upřímně, ale na to háčko bych až takový důraz nekladl, proč také. ale rozhodně jsem se jím snažil odlišit ta místa, která jsou silně subjektivní. tobě by naopak neškodilo tu zkratku občas použít. třeba tam, kde kladeš nekompromisní rovnítko mezi určitou scénu a nálepku "mýtus" nebo "sen". kde bereš neochvějnou jistotu o tom, co ze zobrazeného je plnohodnotnou součástí fikčního světa, a co je jen ... sen, mýtus, představa, fantazírování o budoucnosti, sci-fi povídka v mysli hlavního hrdiny atd. žeby voice-over? nebo čistá intuice a ve filmu záchytné body nemáš?

a když píšeš o kauzalitě, determinaci a vůbec o všech těch věcech, souvisejících s tématem svobodné vůle, musíš si uvědomit, že v takto nastavené diskuzi je úplně jedno, jestli máš pravdu, nebo ne. jde jen o to, zda tyto pravdy vyvěrají z filmu. a to už je horší. tak nepříklad bych s tebou naprosto souhlasil, když píšeš, že "kauzalita ale přece ještě neznamená determinaci".. to opravdu ne, však také máme kvantovou fyziku, heisenbergův (snad tam nejsou žádná písmena zdvojená, kdo si má ta jména pamatovat?) princip neurčitosti atd., potíž je, že Mr. Nobody nijak nenaráží na kvantovou mechaniku, místo toho se opírá o teorie strun, obecné teorie relativity (a to navíc ani ne moc věrně, což nevytýkám, to nakonec v takové stručnosti ani nejde), spíše bych řekl, že vytrhává určité koncepty z těchto teorií a proto právě těch a ne žádných !nesouvisejících! by ses měl držet při věrné snaze interpretovat tento film. a o to přeci jde. 1.) proč právě tuto scénu jmenovat nesmím? není to snad proto, že ta je v tomto ohledu zcela explicitní. a dodám samozřejmě ještě to inscenované video, ve kterém se Nemo stylizuje do televizního komentátora současných fyzikálních teorií a domýšlí z nich velmi zajímavé obskurnosti, o kterých se tu bavíme. ale byli bychom velmi omezení, pokud bychom si mysleli, že významotvorná rovina filmu je jen složeninou významů explicitně vyjádřených v jednotlivých scénách. spíš bychom se měli pokusit vnímat film jako nedělitelný celek a snažit se odvozovat jeho přístup k tématu času ze přístupu filmu k času. proto jsem mluvil o paralelismu časů různých životů hlavního hrdiny a na jiném místě o čase, kterého se film chápe jako konstantní veličiny. fikční čas uvnitř filmu je takto nastaven. samozřejmě je to z dobrých důvodů, jako například k demonstraci další myšlenky, kterou jsi právě zmínil: nevratnosti každého z rozhodnutí, ale ani ta není tak definitivní, jak o ni hovoříš. krásným dokladem této tématické rozháranosti je scéna, kdy jde mladý Nemo oslovit dívku, jednou se neodváží, podruhé nesměle a neuspěje opět a až na potřetí si jí získá. ty sekvence jsou řazeny v čase postupně, i když se odehrávají v jiné paralele, a vzhledem ke kontextu filmu (andělé, závěrečné rozhřešení stařičkého Nema) se nabízí vnímat je tak, že Nemo k situaci v každé ze tří paralel přistupoval s tím, že byl (díky své jasnozřivosti) obeznámen s těmi předchozími. z této perspektivy !!může!! scéna vyznívat rovněž jako obhajoba druhé šance, třetí šance.. stačí dobře umět předpovídat důsledky (k tomu je zapotřebí vědomost) a jste schopni vybrat si ze všech možných vyústění tu nejlepší možnost a doslova se pro ni rozhodnout. to opět koresponduje - když se vrátím k předchozímu tobě adresovanému příspěvku - s prvním pojetím svobody (1.). už je ti jasné, že suma tezí, které lze z filmu !!přímo!! odvodit, sestává z nespočtu vzájemně protichůdných a zcela neslučitelných výroků? to je to, proč pořád mluvím o nesmyslném chaosu.

V jiném fázovém prostoru jsem odpověděl daleko dřív a v jiných zase vůbec ne, takže nakonec můžete být rádi ( v těch co jsem neodpověděl ).
Eodeon: Doufám, že to imho myslíš upřímně, jinak nemá cenu diskutovat.
Chtěl jsem původně odpovědět souhrnně, ale budu to muset kvantifikovat (odhlásil mě dřív než jsem to poslal a nechci to látat znova dohromady).
Navíc je to už měsíc co jsem film viděl, takže nemůžu vyloučit vysokou koncentraci chybovosti.

Tak tedy nejdřív ten možná zdánlivý rozpor svobodné vůle vs. determinismus. Andělé zapomění = mýtus, tedy žádná jasnozřivost a žádná determinace, ale ani žádné zapomění. Kontinuální čas je determinovaný? V minulosti to ověřit můžeme, ale do budoucna ne. Kauzalita ale přece ještě neznamená determinaci.
Ad 1.) prosím uveď konkretní pasáž filmu (pokud možno ne - Novinář: A která je ta pravá? ...)
Ad 2.) no tak názor na anděly zapomění už znáš, ty nechám stranou. S tím, že se svobodou souvisí také důležitost rozhodování souhlasím. Film ukazuje závažnost rozhodnutí např. na známém 2. termodynamickém zákoně - nevratnost. Zajímavější jsou ovšem ony snové pasáže o různém dopadu rozhodnutí pro futoro(viz např. scéna Jdeš s náma plavat?).

Zdá se mi, že zde kladeš podmínku, když platí koncept determinace nemůže platit koncept svobodné vůle. Co ale například tvrzení filozofa Dennetta?

kdyby ta verze zivota ktera je na konci oznacena jako ta spravna nebyla ta ktera to je tak by to bylo maximalne na 2*

Arbiter: zcela to odporuje vztahu mezi formou a obsahem.

právě, pokud to neexistuje, mohu být v klidu, že mé hodnocení je oprávněné

Eodeon: Příjde mi to minimálně dost jednoduše zaměnitelné

Podle tebe to nelze dělat? Nebo co se ti na tom příčí?

Třeba se někdo takový najde, já asi nejsem ten pravý, který ti takové info dokáže předložit. Nebo je tu samozřejmě možnost, že to, co bys Ty potřeboval k uspokojení filmem, jednoduše doopravdy neexistuje..

Arbiter: pokud nevidíš rozdíl mezi snahou o věrnou interpretaci a selektivním posudkem, nevím, jak jinak bych ti povahu svého úmyslu vylíčil.

já ti ani náznakem nebránil psát o formě. příčilo se mi psát o ní "v konstrastu" k obsahu.

říkáš, že když tě obraz (citově) osloví, přemýšlíš nad ním a (racionálně) pátráš po příčinách těchto účinků. to je velmi podobné, jako to, o čem jsem psal já, o tom, že při hodnocení umění se snoubí citové a intelektuální prožívání díla do jednoho. a pokud dílo nabízí potravu jen pro bezprostřední emoce, ale nikoliv pro mysl, je to úplně jiný případ. tyto pochody vyvolá kde co. i ten nejhloupější a nejnezdařilejší film je obrovskou inspirací pro mysl, nutí tě racionálně zvažovat estetické otázky, pátrat po příčinách jeho pokleslosti, i tento film ti dává nepřímo lépe rozumět danému druhu uměleckého vyjádření, i když on samo při něm zcela selhává. nestačí podnět k zamyšlení, protože ten zkrátka poskytuje jaždá existující věc a samozřejmě i Mr. Nobody. je k tomuto podnětu třeba ještě něčeho pozitivního, co by podnícenou mysl recipienta alespoň částečně uspokojilo. čili musí mít pozitivní obsah, smysl, význam, přesně to, co tu celou společnými silami diskutérů i komentátorů neúspěšně hledáme ve filmu Mr. Nobody.

Rogue: To by bylo divný, no :-) nemyslel jsem ani tak kvůli hezkému vizuálu, jako spíš vizuálu stylizovaného tak, aby podbízel a vyvolával pocit vyjímečné hloubky..

Eodeon: To mi zní, jako bys řekl dvakrát to samé.. Co se týče holých faktů, tak to sjem si uvědomoval už před postnutím, že tě jimi neuspokojím.

Abych mohl reagovat na to co jsi napsal, musel jsem to snad také zmínit. Když mám reagovat na tebou zmiňovanou formu, musím o ní taky logicky mluvit. Nějak jsem asi vypustil, že jsi dával najevo, že ti nedělá dobře mluvit tomto kontrastu, respektive o jeho existenci/neexistenci

Nikde jsem nic takového nečetl. A nevidím na tom nic jednoduchého. Předesílám, že nejsem člověk v otázkách umění nijak zásadně edukovaný, ale tak jak si ho užívám já, je čistě emotivní záležitost. Jdu go galerie, kouknu na obraz a čekám co příjde. Jestli mě něčím osloví. Pokuď ano, přemýšlím nad tím čím. zkoumám ho a hledám jeho charisma a důvody toho, co a proč má jaké místo na obraze, proč který tah je veden tím směrem a tou silou, otázky podněcují další otázky a pokuď se během chvilky jejich příval nezastaví, vím, že od něj mohu čekat něco vyjímečného. kouknu na autora, na název a historii o obrazu. Doma si případně zjistím další informace a zkoumám, jeslti se moje teoretizování zakládá na pravdě. Pokuď ano, potěší mne to. Ale není to to nejdůležitější. Důležitější pro mne je, že obraz vůbec tyto pochody vyvolal. zatím se mi nestalo, že by se to povedlo nějakému paskvilu na efekt. A tak to cítím i v případě Mr. Nobodyho..

Arbiter: pravda. Ano, behem sledovani vznikla jista ocekavani v navaznosti na formu ale i na to, jak komplikovanme se pribeh jevil. Asi ale spis to druhe... protoze mi neprijde logicke, ze bych mela intelektualni ocekavani kvuli hezkemu vizualu - protoze to bych ho musela mit i u star treku, napriklad (coz nemam :o))

Arbiter: copak není nad Slunce jasné, že jsem neměl v úmyslu přesně vystihnout, co si komentující uživatelé o filmu myslí, ale chtěl jsem zhodnotit jejich postřehy podle vlastních kritérií? nesnažím se věrně zrekonstruovat jejich stanovisko, jak naznačuješ, tak proč píšeš o interpretaci? (řečnická) pravda, nemohu s jistotou říci, že 3DD!3 není schopen popsat film jako fungující celek, mohu s jistotou říci jen to, že se o to ani nepokusil, jen tvrdí, že tomu tak je. mě ovšem nezajímají holá hodnocení, mě zajímají důkazy a argumenty, bez nichž pro mě hodnocení nemá žádnou váhu.

a opět píšeš o kontrastu mezi formou a obsahem. takto pomýlené diskuze se nehodlám účastnit, promiň.

dokud někdo účel nestanoví - a věř mi, že jsem se o to já sám usilovně, ale neúspěšně pokoušel - není jak vyvrátit mé troufalé výroky o samoúčelnosti. tím pádem nevidím žádný risk, ale naopak pevnou půdu pod nohama. čili téma je stále otevřené, uvítám jakékoliv !podložené! vysvětlení. říkáš, že už ho někdo nabídnul? nevšiml jsem si, ale ocituj ho, proberem to.

říkáš, že hodnotit umění se má hlavně emotivně. kde jsi to slyšel nebo četl? to je totiž velmi nebezpečné zjednodušování, proto mě zajímá, odkud to máš. je mnoho způsobů, jak vyvolat v recipientovi citovou odezvu, a jen málokteré z těchto cest lze považovat za umělecké. na mnoha místech téhle diskuze jsem tvrdil, že umění, aby bylo, čím je, musí vypovídat, sdělovat či smysluplně pojednat své téma. rozpoznáš ho mimo jiné tím, že ti zprostředkovává poznatek. teprve jedním dechem s tímto poznáním přicházejí opravdové, věrné emoce. co nacházím zde, jsou emoce bezprostřední, pudové, primitivní a násilně vyvolávané, jsou to reflexivní reakce na barvy, střihy a stylizovaná lovestories. jsou to stejné emoce, jaké vyvolávají kýčovité pohlednice a romány z červené knihovny. takto vyvolané emoce mohou jen těžko posoužit jako obhajoba uměleckosti filmu. naopak, jsou argumentem proti ni.

Rogue: No to je otázka, jeslti má pravdu :-) Protože samo o sobě to rozdelit jde, ale s návazností na můj text, na který jsi reagovala jsem dostal jen odpověď v podobě
..za sebe muzu rict, ze zadna ocekavani jsem nemela..
Vzhledem ale k tomu, že jsem ale já to očekávání dělil, na to vznikající formou a na to vytvořené před snímkem, tak si vlastně tím co jsi napsala Wyschovi protiřečíš. Ale tak vem to čert :-)

Eodeon: Nemůžeš přeci s jistotou říct, že třeba 3DD!3 v tom ty fungující celky nenašel. Podle mě to jako celek taky funguje.. To že pak obsahují i kritiku, není snad snaha film obhájit, ale pouhé konstatování,že si uvědomují i zápory, ne? S tvou interpretací Kleopatřina komentáře nemůžu absolutně souhlasit. filip.novak pise moc hezky - a opět mi nepříjde že vyznívá hlavně kriticky - i logicky by pak hvězdy byly v jiném počtu. Nevím konkrétně u kterého s komentářů jsi si všiml zkonstruovaného obsahu, který neexistuje.. ?

jestli je to chybná logika (očekávání, která film vyvolává svou formou=součástí správné optiky) si objektivně netroufnu říct. za sebe ale můžu říct, že v konkrétním případě tohoto filmu, pro mě nebyl tento kontrast směrodatný ani extrémně nehodící se. Jinak to co píšeš o samoúčelnosti je docela riskantní, nemyslíš? Hodnotit umění se má hlavně emotivně a to je věc ošemetná. proto si já nedovolím s jistotou tvrdit, že má každý ve filmu přítomný art prvek smysl. A proto se divím, že i přes nemálo přítomných lidí, kteří jsou schopni je alespoň u některých obhájit, jsi si stále tak jistý jejich neexistencí. Tohle téma ale nevyřešíme, proto ho opouštím - dostali bychom se zase k tvé touze po pro tebe kvalitní obhajobě těchto viděných významů a to se zatím bohužel nikomu moc nepovedlo. K poslednímu odstavci nemám jinou reakci než: Ok :-)

eodeon: ne, 'reseni temat' neni narazka na nic, jen se snazim vysvetlit, ze mi nevadi, ze jich to ma hodne, ackoliv se to tak z meho komentu muze jevit. Mne vadi, ze jich ma hodne aniz je to podle meho potreba - jsem chtela rict.

Arbiter: seznam se s mym tiskovym mluvcis silasem, ma pravdu :o)

Arbiter: ty komentáře většinou nejsou o tom filmu, jako spíš o tom, jak by ho autoři chtěli vnímat (kleopatra, pevico). jsou plné výroků o fungujících celcích (3DD!3), což je pravý opak skutečnosti, nebo o brilantně vybroušených dramatech (Djkoma), pro něž nenacházím ospravedlnění, ba naopak, některé se ve své usilovné snaze o obhajobu filmu dostávají spíše ke kritice, jako je tomu třeba u kleopatry, z jejíhož komentáře bez ohledu na kontext nejjasněji ční neoddiskutovatelný popis slovy: onánie, která má ambici utloukat zešíleným střihem líbivých, navzájem nesouvisejících obrazů, či v komentáři Djkomy, který píše, že film není banální jednoduchost a hned následující větou tento názor shazuje aniž by k tématu psal cokoliv dalšího. komentář Sheldry je povrchnější, než samotný film. komentář uživatele filip.novak se mi naopak moc libí. musím si tuhle přezdívku někam zapsat a dát si na ní pozor. bohužel, když na něj přiložím svou mřížku kritérií, vyznívá mi jako těžká kritika filmu rovněž. Splasherův komentář v podstatě jen podrthruje, jak blbá je závěrečná "pointa", ale zůstaňme v uvozovkách. kde je skutečný argument ve prospěch filmu, takový, který by obstál proti mnou nadhozeným nárokům? v některých případech jsi správně vybral komentáře, které filmu přiznávají závažný a zajímavý obsah. o to jsem přesně stál. ale zároveň jsem usiloval najít takový, který by nacházel ten obsah přímo ve filmu, i kdyby implicitně, i v takové podobě se to dá obhájit, nikoliv obsahy zkonstruované diváky v návalu inspirace. takových bych si také mohl navymýšlet mnoho, jak jsem se zde již jednou pokusil, kdybych se chtěl stylizovat do role uživatele, jehož film uhranul a snaží se jej za každou cenu obhájit a vysvětlit (i kdyby to vysvětlení mělo znít "vysvětli si sám", což je mimochodem sympatické) :)

máš nejspíš pravdu, že je to frustrace daná očekáváním, co působí některé negativní reakce. ale vyčerpávající vysvětlení to nebude, protože já například o filmu předem neměl žádné informace, to jednak. věděl jsem jen, že je nový, že v něm hraje Jared, a že jej velice velice doporučuje několik mých přátel, jejichž názory na filmy si nezasluhují velkou důvěru. a pokud jde o očekávání, která film vyvolává svou formou, ty jsou tím pádem zcela oprávněná a nelze je, jako ty první, zaměňovat s předsudky. ty jsou, pokud je sám film vyvolává, součástí správné optiky. nebo to je chybná logika? a tím nemyslím ani tak to střídání časových rovin a alternativních ještě k tomu všemu, což nepovažuji na nic objevného a tedy ani nepředpokládám, že by to na někoho udělalo dojem samo o sobě, tím myslím spíše ty formální charakteristiky, které jsem odsunul jako samoúčelné výstřelky: jako práci s barvou, se zrychlením či zpomalením záběru atd, které se v rukou schopných filmařů mění v prostředky významotvorné, jsou používány citlivě, promyšleně a obezřetně, zatímco v případě Mr. Nobody je to samoúčelné nakumulování efektů bez vlastních významů. mají jen oslňovat neuvyklý zrak svým vlastním významem filmového triku. komplexnost formy vyšší než komplexnost obsahu? nevím, jak tomu rozumět jinak, než jde jde o stařičké faux pas, kdy analytik formu a obsah dělí, což je naprosto nepřípustné. to rozhodně není můj postoj a tím pádem ani úhel, ze kterého směruje kritika.

film se snaží být sdílný (respektive "má být sdílný", abych konotace tvého výroku nasměroval spíše k tvůrcům), to jsem nepopíral. ale nedosahuje sdělení. s tímto souvisí můj komentář, který jsem k filmu právě přidal za sebe.

a na tvou otázku bych odpověděl: velice přeháníš, náš mé nároky jsou daleko méně náročné a mnohem skromnější a i tak myslím, že jim film nedostál. pleteš se, pokud si myslíš, že jsme čekali méně, než očekáváme vždy: dobrý film, který by naplňoval umělecké ambice, má-li nějaké. jako že Mr. Nobody je imho má (jen předpoklad), nemyslet si to, nesoudím ho podle těchto kritérií, ale podle těch, které úplatňuji na bezobsaýné filmy pro aktuální pobavení. takové jako Rychle a zběsile. takže ano, myslím, že se ve svém odhadu velice pleteč. opravdová kvalita snímku samotného je přesně to, co se snažím nalézt a zhodnotit a nepřipustím, aby na to měla vliv žádná touha nebo falešný předpoklad.

Wysch: zahlédl jsem mezi řádky předpoklad, že koláž v sobě zahrnuje kvality věcí, z níž je složena? ať už s tím implicitně počítáš, nebo ne, rád bych řekl, že souhlasím. jen myslím, že tomu tak není vždy. a na čem záleží, je struktura. a na čem záleží, mám-li posoudit strukturu, je to řád, který dává jednotu. mluvíme tu snad o snímku, který je výrazem a vyjádřením jednotný? to je, oč tu běží. já si to nemyslím, ale hrdě přiznávám, že si nejsem jist a mohu se mýlit. ale potřebuji někoho, kdo ten jednotící výklad najde a vysloví.

mohl bych se na film podívat ještě několikrát, pravda.. ale mám tak málo času a tak silný pocit, že to nestálo ani za první zhlédnutí.

jinak naprosto nesouhlasím s tvou definicí filmu. vyprávění považuji naopak za věc nedůležitou, až okrajovou. nejlepší filmy, které jsem viděl, jsou nenarativní, nebo zkrátka nesměřují všechno své úsilí jen do narace. film je především audiovizuální umělecký druh. a umění musí mít výpověď, i kdyby implicitní, nebo s nesmírnými obtížemi rozeznatelnou, nebo podvědomou a těsně svázanou s pocity a dojmy, ale musí mít nějakou. pravý opak umění je samoúčelnost, zatímco umění jen zprostředkovává. a když využiju jednu vulgární metaforu, i hovno se dá zabalit do zlatého pozlátka. někomu to stačí, aby to sežral, jiný se oblbnout nenechá. tak by se ta kontroverze dala chápat také :D

Rogue: také nechci, aby se "vyřešila" všechna témata ve filmu. úplně mi stačí, když to nějaká témata mít bude, když to o nich vypoví alespoň něco málo a to něco málo nebude protimluv. no doufám, že s tím "řešením témat" to nebyla narážka na mě, to bych si mohl jít hodit provaz po vší té snaze vysvětlit svůj postoj :) vlastně chci jen to, co mimo jiné žádáš i ty, aby ten splácanec držet pohromadě. souhlasím i s hodnocením konce ;)

Arbiter: Když si uvědomíš časovou posloupnost, tak si neprotiřečí vůbec

Rogue: Tak já už nevim jak ti mám vysvětlit, že se ti film prostě líbit musí a tvůj názor je špatný :-D *fňuk*

jinak to slovní spojení mělo být radši v uvozovkách, máš pravdu.

btw:
..za sebe muzu rict, ze zadna ocekavani jsem nemela..
..Ale pokud se film tvari moc chytre, take od nej tu chytrost ve vysledku ocekavam...

To si protiřečíš trošku, ne? :-)

Arbiter: za sebe muzu rict, ze zadna ocekavani jsem nemela, ani jsem nevedela, o cem film bude. Me v hodnoceni brzdi neco jineho - tedy - nepotrebuju, aby se vyresila vsechna temata, kterych se snimek dotyka, ale alespon jedno... receno lepe - chci, aby mel snimek neco nosneho na cem bude postaven a to tu v zaplave vsech tech ruznych motivu nenachazim. Dokonce ani ta romanticka trojlinie na me nepuobi, protoze diky ostatnim tematum je rozmelnena a neni tak intenzivni, jak by ji sluselo. Diky tomuto rozmelnovani vseho vsim se navic nudim a vsimam si chyb (pro me), ktere by mi jinak nevadily (jako treba to vykradani). Spojeni 'opravdova kvalita' je nestastne, ale chapu co tim chces rict. Ja ji proste nedokazu ocenit, protoze je pro me schovana v nesoudrznem splacanci vseho mozneho aniz vidim nejaky zachytny bod kam upnout pozornost

wysch: nemyslim si to, ze je to o porovnavani. Ja take neporovnavam. Jen proste pokud se poprve projedes na horske draze, budes si to pamatovat lepe, nez jizdu padesatou. Aniz je musis porovnavat.

s kolazi jsem ok - jen v teto konkretni kolazi nevidim zadny smysl, kvuli kteremu by bylo nutno ji tvorit - tedy receno jinak - vubec na me emocionalne nefunguje

ja zadne intelektualni pozadavky n filmy obecne nevznasim - povetsinou beztak sleduju becka a stare noiry, ktere jsou jak prez kopirak. Ale pokud se film tvari moc chytre, take od nej tu chytrost ve vysledku ocekavam. Navic to zaverecne vysvetleni mi prijde strasne zoufale a u me cely snimek pohrbiva (a ne protoze pak neni dostatecne intelektualni, ale protoze je to nejprovarenejsi, nejhloupejsi a nejmene originalni vysvetleni co si umim predstavit - navim podle me zadneho vysvetleni nebylo potreba.)

ja nepotrebuju poselstvi. Srovnavani filmu v ramci zanru je zcela bezne a podle me ho nejde nedelat, protoze ho nevedomky dela kazdy. Jak sis jiste povsiml, nesrovnavam nobodyho s filmy ktere vykradl - nikdy by me nenapadlo ho srovnavat s Harold and Maude kuprikladu

co je skveleho na cileni na dvaadvacetilete chlapce nevim

Rogue: Tak já, teda ne, že bych byl jako fanatickej ochránce Nobody a čím déle je od shlédnutí, tím více se vypařují vzpomínky, ale zůstávají jen dojmy... ale to je fuk, stejně si dovolím oponovat.
"Dulezitejsi mi prijde videt filmy s podobnym tematem/ naladou. Pokud toto bude tvuj prvni, je jeiste, ze te to zaujme tou komplikovanosti atd."
No... ne.
Film je převážně subjektivní dojem. Já třeba Nobodyho neporovnával vůbec s ostatními filmy, byť jsem si sám naběhl a řekl, že úplně nejvíc mi svojí vícevrstevností připomíná Southland Tales, které jsou mimojiné taky sračka, ale tak kontroverzní, že to považuju za jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy viděl.
V Mr.Nobody to chápu tak, že celou dobu máš mít dojem, že je to nějaké složité filozofické dílo s velkým sdělením. To sdělení je pouze v tom, že jednou nadejde okamžik, kdy se musí každej člověk životně rozhodnout. A vůbec neříká, který z těch dvou rozhodnutí v mysli malýho Nema je to správný, protože nakonec Nemo běží třetí cestou.
Důležitý pro mě bylo, jaký emoce ten film ve mě zanechal. Je to primárně romanťárna a jako romanťárna ve mě zanechal téměř tytéž dojmy jako Eternal Sunshine..., ale vlastně v jistém ohledu mnohem silnější, protože Nobody zapůsobil hned poprvé.
Obávám se tedy, i když nemám nakoukáno tolik filmů co Ty, že vůbec nerozhoduje, kolik filmů podobného ražení jsi viděla, protože sama říkáš, že je to koláž všech těhle filmů. A je-li to koláž, pak ta koláž nemusí vůbec bejt originální, ale jejím účelem je vcucnout víc věcí najednou do sebe. Tady se prostě zkombinovala alternace časovejch rovin, paralelní vesmírno, sci-fi, romantika a psychologizace určitejch postav. A z představ malýho kluka se vytvořil nový život, vůbec neprožitý, ale přesto stejně sugestivní a emotivní.
A o tom to je.
Vždycky říkám, že když je člověk MOC chytrej, vůbec nechápe, co má film za účel. Nevím, jestli je to tím, že dneska už jsou požadavky na film jiný a každej druhej chce intelektuální sračku s velkým poselstvím a pak když vidí nějakej film, kterej by ho MOHL mít, ale přitom nemá, dává odpad. Film je především audiovizuální způsob vyprávění příběhu, a to audiovizuální má dávat divákovi především dojmy a emoce.
Asi je to blbej názor, ale podle mě je píčovina hledat zrovna v Nobodym důležitý poselství a už rozhodně je dle mě píčovina ho srovnávat s jinejma filmama, který náhodou jsou prvkem, z nějž Dormael udělal svou koláž.
Podle mě tu koláž udělal skvěle, protože zacílil na dvaadvacetiletýho kluka, kterej si ten film fakt užil.

Eodeon:
kleopatra, 3DD!3 (hlavně poslední věta), Komprimus :-), Djkoma (!), Sheldra, filip.novak (moc hezky), pevico, Splasher (+)

Asi to nejsou komentáře, které jsi chtěl vyhledat, ale to je hodně dané tím, že jsem takové prostě nenašel. S těmito se ale víceméně ztotožňuji a vyjadřují fylozofii toho, jak podle mě na film koukat. Když to vezmu kolem a kolem základní konfliktní téma je hloubka/povrchnost filmu a v čem spočívá. A já se nemůžu zbavit pocitu, že si ti nespokojení z vás za efekt filmu na ně můžou sami. Cítím zklamání buď většího očekávání díky infu před uvedením filmu a nebo zklamání kvůli očekávání na základě formy, kterou film látku servíruje. (když opominu jiné minoritnější důvody) Nejsem si ale jistý, že to je zásadně chyba přímo filmu nebo jeho tvůrců.Kontrast, kdy komplexnost formy je o třídu výše než komplexnost obsahu, z něj (na mě působí) ve vašich očích vytváří propast ještě větší v neprospěch právě obsahu i filmu jako celku. Já jednoduše neměl po celou dobu filmu pocit že se snaží být víc sdílný, než tím co mi dal. Hlavního tématu tedy životních rozhodnutí, vztahů a běhu času se drží a nedokážu dost dobře pochopit, že vám vadí to, že vizuál je otolik vymazlenější.. Proč by mělo být vysvětlení, že lidé v pozadí setkání s Annou na nádraží jsou zrychlení oproti času dvojice jen proto, aby se zdůraznila neuvěřitelná síla okamžiku pro dvojici, odpoutávající se od okolí, chápáno jako jednoduše vulgární ? Pletu se hodně, když řeknu, že vás brzdila v hodnocení hlavně vaše touha po něčem mnohem dokonalejším a po všech stránkách vyšperkovanym s přesahem do všeho, čeho se autor ať tématem nebo nad rámec povedenou vteřinkou byť jen letmo dotkne, než opravdová kvalita snímku samotného?

Mam rad taketo filmy kde viem ze az na koniec film pochopim, bohuzial zavercna pointa nebola taka silna ako som cakal.
Spoilery: Ak som spravne pochopil(opravte ma ak to tak nie je) tak jedna poitna bola(a osobne sa mi aj paci) ze vacsina z nas nestretne tu pravu(praveho) a druha ktora sa mi az tak nepacila je ze film sa vlastne odohraval v mysli devatrocneho chlapca ktory vidi svoje alternativne buducnosti.
Ale ak sa odohravala vsetko v hlave jedneho chlapca tak to vobec nemusi byt realna buducnost ale len jeho predstava.
Kazdopadne v mojom pripade zostava Butterfly Effect neprekonany.

Arbiter: jak myslíš, já bych se na tebe za to opakování nezlobil :)

Eodeon: No vidíš. A já měl zase pocit, že popichuješ ty. Tak to chodí a nestalo se nic tak hroznýho abychom museli domýšlet katastrofické důsledky zapojení. Teoretizování o kvalitní diskuzi ti samozřejmě odkývám, ale praktická aplikace je složitější. Nemám ale pocit že bych to nějak přeháněl, aby se to muselo dál probírat.

Jinak kdybych měl reagovat na to, co jsi napsal, tak budu opakovat akorát to, co jsem už řekl. budu se teď spíš soustředit na to, že prolezu ty komentáře

xxmartinxx: vůbec nic, beru zpět. to jen ten jeden příspěvek byl takový, víš jaký. jinak je to celé on topic, proto jsem to smazal. navíc uplynulo hodně vody :) a když už jsi vzpomněl svůj komentář, já nečetl vůbec žádný. a velmi mě překvapuje, že se nikdo neozval na mojí výzvu jmenovat zde jako doporučení autory těch nejzajímavějších komentářů k Mr. Nobody. myslím tedy těch pozitivních, které vysvětlují, co je na filmu nejkvalitnější.

Eodeon: Teď nevím, jak bych ti odpověděl, aniž bych mluvil o sobě a svém hodnocení ;-D. No holt se rád dělím o svoje postoje...

Beru to tak, že můj názor je v mém komentáři a tady se řeší právě to okolo. Já ani moc nediskutuju, tak nevím, podle které diskuse konkrétně to myslíš, ale zrovna i Nikda se snad vyjadřuju konkrétně... nebo se aspoň snažím.

A právě teď mě zaujal ten obecný názor Rouge, tak jsem se taky obecně vyjádřil... Nevím přesně, co po mě chceš. ;-D

Lehce mě znervzňuje, že narážky na honění ega mohly být směřovány i na mou osobu. Ovšem já to takhle rozhodně nevidím. Téhle diskuze jsem se poprvé účastnil, když měl film asi 95% a v diskuzi se pouštěli fanatičtí obdivovatelé do osoby, která vyjádřila názor odlišný. Vzásadě jsem se původně snažil o něco podobného, nechat si vysvětlit kvality filmu, případně nabídnout svůj pohled. Konec konců kvalitní diskuze může být jedním z nejúžasnějších stimulů...
Ještě bych si dovolil jednu myšlenku k samotnému filmu. Tady zmiňovaná neznalost klasik sice částečně vysvětluje přehnaně kvalitní přijetí z řad některých fanoušků a mám-li být zcela upřímný, tak si nejsem jistý, jak bych na film reagoval třeba ve svých 15ti letech, dost možná bych byl nadšený.. Ale přijde mi, jako velký mínus jeho zasazení.. U filmu z Hollywoodské produkce, bych si možná nepokládal tolik otázek (například jestli vykradená scéna z Harold a Maude má vůbec něco hlubšího divákovi sdělovat), ale u evropského filmu, který byl uveden ve Varech i na LFŠ, jsem možná ne uplně vědomě mnohem přísnější... btw. http://www.imdb.com/title/tt0485947/ratings - myslím, že hodně vypovídající jsou statistiky hodnotitelů na imdb.com - mimo jiné tam lze zřejmě najít jistý trend vlivu divácké zkušenosti na hodnocení...

Arbiter: jen doplnění k filmu, ale vlastně s tím jen budu opakovat: já nacházím podněty k zamyšlení skoro v každém filmu, takže to samo o sobě nepovažuji za nijak oceněníhodný atribut. nepotřebuji pošťuchovat klackem a probouzet z apatie, a kdybych snad potřeboval, Mr. Nobody tomu nenapomůže, jak dokazují některé reakce ostatních. raději bych něco, co dokáže již probuzenou mysl nasytit. jistě, mohl bych dalece domýšlet a dodat filmu intelektuální surovinu vlastními silami, ale kvůli tomu není třeba film vyhledávat již v první řadě. k tomu vlastně vůbec není třeba filmu. mysl dovede zaměstnat sebe samu. a pokud jde o sledování filmů, které nabízejí jen potěchu oka a primitivní emoce... k vyvolání citové reakce také není třeba připoutat se na dvě hodiny do křesla v kině, ale velmi intenzívní a na rozdíl od filmových i nenásilně vyvolané a věrné emoce dokáže spouštět sebemenší impulz, jeden z mnoha mezi těmi všemi maličkostmi všedního dne, na které každý neustále narážíme. ať se na to dívám, jak se na to dívám, nevidím východisko z problému, který jsem uvedl úplně na začátku, když jsem přišel na diskuzi. pokud film nemá smysl, nemůže mít ani nic jiného, co by nabídnul hledajícímu divákovi. ke sporům: v popisu problému se podle mě trefuješ ty i Rogue. snažit se o neosobní přísup, že je nepřirozené? to opravdu nevím, asi je. ale myslím, že diskuze to vyžaduje, má-li se něčeho dobrat. a více než jiná ta virtuální! snáze při ní totiž dochází k nedorozumění. špatně se rozpoznává nadsázka, ironie, rozverný sarkasmus, všechno se to snadno zamění za nepřátelství. jediná cesta ven z takových sporů je přestat je chápat jako osobní, hodit za hlavu ego, snažit se vyvarovat ješitnosti a urážlivosti. vnímat diskuzi jako krutý souboj dvou tezí o pravdu, ne dvou lidí o vítězství. jinak bych si tyhle diskuze vůbec představit neuměl.

To je každopádně pravda, ale nemůžu si teď říct, že už na to nikdy nepodívám jen proto, abych si na to nezkazil názor. A každopádně, kdybych nevěděl, co všechno to vykrádá, určitě by to byl lepší zážitek, ale to platí u většiny dnešních filmů... a opět platí, že je jen na každém, jestli to bude tolerovat. Někdo se přes to vykrádání přenese, jinému nevadí...

No tak ale zase k tomuto obecnemu efektu - u spousty filmu mam pet hvezd a kdybych je videla znovu, sla bych o jednu az dve dolu. Kouzlo je v tom, ze je znovu neuvidim... nikdo nema cas videt kazdou kravinu trikrat. A navic je podle me stejne nejdulezitejsi ten prvotni pocit, co to v tobe zanecha. Treba hodnoceni Rude Sonji proste nikdy nesnizim :o) A videt ty vykradene predlohy mi tedy dulezite neprijde - muze te sice nastvat samoucelnost nekterych vykradacek (navic nejsou vubec potreba), ale pokud te to emocionalne ci myslenkove zasahuje, je to jedno. Dulezitejsi mi prijde videt filmy s podobnym tematem/ naladou. Pokud toto bude tvuj prvni, je jeiste, ze te to zaujme tou komplikovanosti atd. Pokud je to dvacaty, zaujme te spise prekombinovanost ktera nakonec ani nedava smysl :o)