Prekliaty

Nic světoborného to vlastně ani není - jen další sebejistý skeptik, velký dům a něco, co v něm straší. Není to ale ani nic sračkoidního. V rámci daných možností v tom film šlape docela dobře. Líbila se mi a zaujala mě jeho nejednoznačnost - je to duchařina o skeptikovi, který se dostane do domu, v němž straší, nebo to je psychologické drama o muži, který se nedokáže vyrovnat se vzpomínkami na mládí a traumatem z dětství? Kdo ví. V každém případě je to docela milý a příjemný film na jedno (i více) zkouknutí, který se nesnaží být něčím více, než ve skutečnosti je a nekazí tím celkový konečný dojem. Tim Daly je docela v pohodě, můj oblíbený Tom Arnold mohl toho prostoru dostat více, dům je skvělý. Možná bych měl pár výtek k trošku suchému závěru. I když i ten nakonec vlastně má něco do sebe. (26.03.2013)

Ještě do nedávna jsem neměl o tomto filmu ani tušení. Teprve při prohlížení biografie Roberta Proskyho, došlo k zaregistrování jeho existence a tak jsem si ho samozřejmě musel obstarat. Přece jenom poslední film mého oblíbeného herce, jsem si nesměl nechat ujít. Nedbal jsem nízkého hodnocení, což se ukázalo býti velkou chybou. Nejde sice vyloženě o špatný film, ale tato duchařina postrádá pořádnou šťávu v podobě solidní atmosféry i napětí. Sice se tu objeví několik náznaků, ale jinak je to ve svém subžánru taková „slabší kávička“. Přitom skrytý potenciál se tu přímo vybízel, aby Bardwell rozpoutal pořádné mysteriozní orgie. Skeptický hlavní hrdina, pochmurná minulost starého domu, několik lekacích scén – jen to chtělo více režisérského umu. Některé pasáže totiž byly neskutečně nezáživné a na můj vkus až moc ukecané. Dal bych přednost spíše budování pořádné atmosféry a dech beroucímu závěru, jenže to bych chtěl už asi moc. Co taky čekat od někoho, kdo měl na svém kontě jen jednu ušmudlanou komedii. Přestože se tu objevilo docela pestré herecké obsazení, nebyl jsem nějak závratně oslněný, ani co se hereckých výkonů týká. No a jelikož i já bývám často dost skeptický, tak tomuto filmu nedám ani průměrné ohodnocení. Protože si jej prostě nezaslouží! 40% (03.02.2017)

Bryan má důvod k radosti, umřela mu tetička a nechala mu parádní barák. Teda aspoň si to myslí, nechala ho někomu jinýmu, ale to je scénářistům docela putna. Zdědit barák v době manželský krize je vážně k nezaplacení a tak Bryan balí kufry a stěhuje se. Že v domě umřela jeho teta a strýc ho nebere, je totiž právník, je naprosto racionální, věří jen důkazům a je ateista. I divák s IQ 80 již tuší, že mu to vydrží maximálně přes noc. Pak už jen s údivem sleduje, jak se z racionálního člověka stává paranoidní a afektovaný psychouš, kterému okolí dává okázale najevo, že by měl vyhledat profesionální pomoc, víc chrápat a míň chlastat. Obrácení zarytě nevěřícího Tomáše na víru asi mělo vyvolat u diváků podobnou reakci, žel jedna ponožka na schodech není ani děsivá ani nadpřirozená (kdo žije s chlapem, případně je chlap, tak ví o čem mluvím). A protože v tento moment ztrácí soudnější diváci o snímek zájem, přichází na scénu exotická Zoe a sugestivními pohyby prováděnými v domě se snaží naznačit, že tady fakt něco není v pořádku a že tu umřel ještě někdo. Což ovšem není žádné tajemství, kromě Bryana to ví i jeho žena, jeho psychiatr, kněz a vlastně všichni. Nebohý Bryan to neví proto, že než se stal puntičkářem, bejval stejnej bordelář jako všechny dětičky a za trest nesměl na piknik... Naštěstí má snímek happy end, takže piknik přece jen bude. (23.10.2012)

Atmosféra táhnoucí se celým filmem je hodná hororového žánru: nevysvětlitelné zvuky, duchové, blázni, starý dům se skrytým tajemstvím, které čeká na odhalení. Bohužel nejvíc nás zklame asi celkové odhalení příběhu a nepochopitelná pointa scénaristů - spoiler: matka týrá vlastního syna a on ji na oplátku zabije, tím jsou si fifty fifty a všichni žijí šťastně ve smrti. Pro mě nejhorší závěr filmu, jaký kdo mohl vymyslet. (16.09.2015)

Nepopírám, že jsem se nebál. To bál, protože ta napjatá atmosféra panuje celý film. Jak už bylo řečeno, dům, ve kterém straší nepřináší do světa mysteriózních filmů nic nového. Jednou to stačilo. Hrozně se to vkleklo a nakonec to bez účinku vyšumělo! Bylo to jako povídka z Věřte - Nevěřte! Ano, milí přátelé, tento film si vymysleli naši ne přílíš originální scénáristi! (20.03.2010)