Bibliothéque Pascal

Je to takové na půli cesty. Na jednu stranu několik zábavných absurdit a hezkých surrealistických hrátek s úžasným vizuálem, na stranu druhou je to především pořád docela normální evropské drama. Ale ty dvě části (scény s Viorelem) a samotná Bibliothéka stojí opravdu za to. A snová balkánská dechovka a podivné osazenstvo vlaku vlastně taky. Je to taková hravá blbůstka, která se ale zároveň snaží vypadat strašně vážně a jakože řeší hrozně důležitý problém. No co si má chudák průměrný divák myslet! (23.09.2010)

Rozporuplné, barevné, téžké, zvrácené, pohádkové. Nevím ani proč dávám tak málo bodů, možná za tu děsivost, za tu rozporuplnost. Nápad skvělý, výborná tragikomedie, která vás ani na minutu nepustí k nudění, neustále se vám před očima míhají barvy, pohádky a sny. Ve zkratce film o prostituci v Anglii převedený do méně děsivé pohádkové podoby. Hudba byla výborná, postavy sympatické, obzvláště žena režiséra a jejich malá dcerka. Co se týče samotného podniku "Bibliothéque Pascal" tak ten byl dost úchylný, a scéna v pokoji Desdemody na mě byla už moc! ..nejvíc se mi líbil plavací kruh z plastových flašek.. (17.11.2010)

Bibliotheque Pascal by mohlo být ledasčím. Dramatem matky, která se pokouší najít cestu zpět ke svému dítěti, bláznivou surrealistickou hříčkou, poetickou komedií s fantaskními prvky, kriminálkou či erotickým snímkem o bizarním světě sexuálního fetišismu. K ledasčemu má slušně našlápnuto a vzbuzuje mnohá očekávání. Jenže ta se filmu nedaří naplňovat. Ve výsledku je to jen scénáristicky nedotažená festivalová hříčka zajímavá spíš tím, jak široce se dokáže rozkročit a otřít o množství žánrů. Připomíná kulečníkovou kouli, která se několikrát neškodně odrazí o hranu stolu a nakonec bez energie zůstane stát uprostřed, aniž by úspěšně dovedla kouli do herní kapsy. Je schopná oslovit především tu část filmových fanoušků, pro které je nejdůležitější odlišit se od diváckého mainstreamu a objevovat a dešifrovat sdělení prostým smrtelníkům nepřístupná. Jde o divný film, který víc než o sobě vysílá signál o ambicích svého tvůrce. Pokud jediným vysvětlením viděného zůstává touha vidět sebe sama v lepším světle a omlouvat své chybné kroky, pak jsem už viděl na podobné téma nepoměrně lepší kousky a lepší scénáře. Celkový dojem: 45 %. (27.06.2015)

Maďarský magický realismus 1) 38letý herec Szabolcs Hajdu si příběh napsal, zrežíroval, obsadil svou rumunskou ženu 34letou Orsolyu Török-Illyés (hlavní postava Mona) a svou dcerku (dcera Mony)._____ 2) Spoiler. Dají se vysledovat paralely mezi Moniným osudem a společensko kritickým apelem filmu: jmenujme například zaměření místností v nočním bordelu příznačně symptomaticky nazvaným Pascalova knihovna anebo povahu sociálního pracovníka jako jakéhosi usměrňovatele, duchovní dozor, který poslušně zařadí Monu mezi husičky z východní Evropy, které si svou naivitou a nedostatkem odpovědnosti (spolu)zavinily svůj osud. Podobně lze vyložit celý snímek. Na rozdíl od hudby, kde mám rád výklad (vzpomeňme na zeměpisný popis toku Vltavy ve Smetanově symfonické básni), ve filmu (z povahy věci je popisný dost sám o sobě) se rád nechám vést a toulat se spolu s autory hájemstvím jejich, a potažmo i vlastní, fantasie. Je to jako když bloumám po cizím městě bez průvodce, bez mapy, jen tak, kam mě kroky zavedou. Někdy je to příjemné a osvěžující._____ 3) Závěrečné dvě pointy připomínají, že film je více magický než realistický. (08.06.2015)

nostalgické 4* už je to nějakou dobu, co jsem viděl tohle bizarní surrealistická pohádka, na které mě nalákal především jeho trailer a musel jsem ho hned vidět. Nebyl jsem vůbec zklamaný, zejména jeho hudební stránka mě nadchla. Není to jednoduchý film a hlavně hodně divní a taková všehochuť žánrů, takže každý si ho nedokáže užít ;-) Rozhodně si ho ještě někdy zopakuju a třeba se do něj ponořím hloub než na poprvé. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: X /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (04.03.2018)