Matilda

Tohle nejspíš promítají na svých sezeních zájemcům o práci v norském Barnevernetu! - - - Protože nejsem zvyklá hodnotit filmy po pár minutách, protrpěla jsem si tuhle slátaninu až do konce! Opravdová ubohost! Laciná klišé a nevkus, něco tak příšerného se hned tak nevidí! Nevím, jak tohle může soudný rodič nabídnout dítěti - jakéhokoliv věku! A přitom to ani není tak nevinné, jak by se na první pohled mohlo zdát! To štvaní dětí proti rodičům, jejichž karikatury jsou vykresleny v co nejodpornějších barvách, to už je dávno trendem dnešní společnosti! Nic nového pod sluncem! Děti jsou dnes nad rodiče, jejich úsudek je nezpochybnitelný, děti nastupují do politiky, děti jsou krásné a nevinné, děti jsou takřka svaté, děti udávají své rodiče... no, to fakt není nic nového! - - - A k tomu ještě malé post scriptum: Je strašně levné a falešné ukazovat, že zlo je odporné a ošklivé, odpudivé, že je na první pohled patrné. To přece není pravda! Všichni z vlastní zkušenosti víme, že Zlo všeho druhu se dokáže zahalovat do velmi líbivého, velmi svůdného pláštíku! (08.02.2020)

Vím že je to úplně příšerně příšernej film, ale když mi bylo asi osm, milovala jsem ho. Strašně jsem toužila mít kouzelný schopnosti jako Matilda, a taky najít spřízněnou duši jako byla pro Matildu slečna Krásná (nebo slečna Honney). Navíc mi to přišlo napínavé a tajemné. Teď už z odstupem vidím, že je to dost trapná komedie podporující v dětech aby se hlavně hodně učily, a taky tak trochu podlézání škole, že sice paní ředitelka byla zlá, ale bez ní škola rájem na zemi. Nemám ráda Roalda Dahla, ale někdy ho někdo dokáže zfilmovat dost obstojně. Danny DeVito ale asi nebyl šťastnou volbou. Děti to sice baví, ale dospělí u toho trnou. Kdyby to nebyla moje oblíbená pohádka z dětství, klidně bych to i "hodila do odpadu". (23.01.2012)

Taková milá skoro-pohádka o jedné zlé ředitelce, hodné učitelce a do sebe zahleděných hamižných rodičích, které je potřeba potrestat. Jen to zpracování by snad lépe sedělo evropské produkci, která je (pokud jde o filmy pro děti) přeci jen trochu citlivější na některé věci. Ale problém je v tom, že kniha samotná obsahuje spoustu věcí, které jsou prostě přehnané. (25.05.2016)

Fantazie Roalda Dahla nezná hranice. Vždy se zabýval dětskými tématy a silnými poselstvími, které ve svých příbězích srozumitelně reflektoval. Matilda jakožto příběh jedinečného dítěte si proto vysloveně říkal o skvělé zpracování. Danny DeVito je skvělý herec a člověk s velkými ambicemi, avšak s Matildou si mohl vyhrát i lépe. Neznamená to, že by byl film špatný, naopak. Velmi dobře drží předlohu samotného Dahla, hravosti jen příběhu dodal, příběh pojal srozumitelně a věrohodně. Chybí mi však v příběhu nějaká větší síla myšlenky reflektované skrze hravý příběh Matildy. Rovněž příběhu chybí určitý druh hravosti jakou požíval Dahl skrze jazyk v knížce. Burtonův Karlík a továrna na čokoládu tuto hravost měl a byť je Matilda jiný příběh, nebál bych se na místě autorů místy zvážnět, pohrát si jako dítě a přenést tak diváky do čarovného Dahlova světa ještě o kus více. 6/10 (07.11.2020)

Zajímavý námět rostoucí podle všeho z neobvyklé a dobré literární předlohy zachovává bohužel její přednosti jen ve velmi omezené míře. Více než kvalita scénáře zaujme námět hlavně svými takřka nevyužitými potencemi: konzumismu propadlou rodinou, izolovaností šlechetného dítěte, nadaného navíc geniálním intelektem a takřka neuvěřitelnou pevnou vůlí, ideou vítězství dobra nad zlem. To ostatní - tj. až kýčovitost řady scén, téměř hororové pojetí holčičiny pomsty do až naturalistických detailů, povrchnost charakteristik postav - i tak kvalitní herečka jako Embeth Davidtzová nemá ve své suprakladné úloze hodné učitelky takřka co hrát - nadějně rozehrané dílo sráží. Zůstává obtížně zodpověditelnou otázkou, jak, v čem, nakolik a pro koho. De Vittto tak natočil film pro potěchu svého srdce současně jako dílo, které si cestu ke svým divákům sice zcela neuzavřelo, v mnohém jim ji však znesnadnilo. (25.04.2009)