Večerné slnko

Krásny smutno-nostalgický snímok, pričom pomalšie tempo niektoré aspekty drámy ešte zvýraznilo. Jediné čo je možno trocha na škodu je slabšie vykreslený vzťah medzi otcom a synom, tu si to žiadalo trocha viac informácií, prípadne flashbackov do minulosti. Posilnila by sa tak dramatická stránka. Slušný nadpriemer. 80/100 (22.02.2019)

Dojemný film o stáří a vztazích k lidem. Scott Teems si s tímto tématem poradil na výbornou a prostředí amerického jihu zafungovalo opět přímo kouzelně. Hal Holbrook byl jako zlomený starý muž vynikající. Jeden z těch malých velkých filmů, které dokáží svým osobním přístupem opravdu chytit za srdce. (17.07.2010)

Překvapivě slušné drama o důchodci, který uprchne z domova důchodců aby se vrátil na svou farmu, na které se však zabydlela rodinka s poněkud cholerickým otcem. Film slušně běží dopředu a Hal Holbrook mě zaujal jako nikdy předtím. I když je pravda, že sem si v roli více představoval Clinta Eastwooda. Ničím překvapivý, dost předvídatelný, ale přesto podařený snímek. (26.05.2013)

Nějak jsem za poslední dobu zaregistroval, že letité herecké legendy Hollywoodu si na sklonku své kariéry vystřihnou takovou, dejme tomu, osudovou roli spjatou s tím svým stářím. Smířlivou, tvrdou a nesmlouvavou roli ošlehanou životem, na kterou daný herec celý život snad i čeká. Hal Holbrook si přesně tuhle roli vystřihl v tomhle filmu. Přirozeně obyčejný, ale velice silný lidský příběh. (15.01.2019)

Parádní kousek s komorním obsazením, kde si filmaři vystačili s 5 herci. A skvělými herci! Navíc v jedinečných kulisách Tenneesee za parného léta, kdy cikády nezavřou krovky ani za horkých nocí. Dvacet mil od nejbližšího zapadákova stojí stará farma Abnera Meechama. Farma tam stojí už od nepaměti což potvrzuje i nedaleký dům, kde dříve přespávali otroci... Abner zde strávil celý život. Farmařil, zažíval chvíle radosti i strasti, když byla neúroda. Dřel se aby syn mohl na studia práv. Nyní, když jako osmdesátník přestal zvládat život tak daleko od lidí a možné pomoci, kdyby něco - je synem odvezen do domova důchodců. Tam je o něj královsky postaráno. Lékařská péče, jídlo, ošetřovatelky a společenství lidí, pro něž je toto poslední stanice. Sem tam ráno zjistí, že postel, kde ještě včera večer usínal jeden z obyvatelů je ráno prázdná. A jak tak kouká po všech těch ostatních, kterak jen sedí a dívají se, případně skládají jednu z mnoha krabic puzzle, pochopí, že on takhle skončit ještě nechce. Źe těch pár let co ještě má, by si měl užít a že by je chtěl prožít doma. Na své farmě. A tak se jednoho dne sbalí a odejde domů. Syn však neobydlený dům se vším vybavením i stroji pronajal nové rodině a její hlavou není nikdo jiný než místní nemakačenko Lonzo. Ačkoliv Lonzo i s rodinou mají na pronájem platnou smlouvu, Abner její platnost zpochybní a nastěhuje se do domku pro otroky se slibem, že Lonza i s rodinou z farmy dostane stůj co stůj.... A tak se nám krásně rozvíjí příběh o vzájemné nevraživosti a boji dvou mužů, z nichže jeden chce umřít doma a druhý dostat svojí poslední šanci. Večerní slunce je film o stáří, je to takové americké Babí léto. Jsem si jist, že nejeden z nás co jsme dnes na vrcholu sil, budeme také jednou přemýšlet jako Abner, protože buď ja buď kořeny jsou kořeny a nelze jen tak někoho přesadit na nové místo na sklonku jeho života. Na místo, kde se o vás dobře postarají, ale ke kterému nemáte žádnou citovou vazbu a kam velmi často chodí ta s kosou, což připomíná vlastní konec o to intenzivněji.... Film doprovází i výborná hudba a skvělý country soundtrack a mně nezbývá, než jej doporučit k vidění! Dávám za 4 náboje do revolveru. * * * * (27.12.2016)