Hore

DOBRODRUŽSTVÍ NEČEKÁ… Nevím, jestli je to ten nejlegračnější film studia Pixar, ale pravdou je, že jsem se nejen já, ale i děti slušně bavili. To není málo… Nadstandardní úvod dává tušit, že si tentokrát na své přijdou i starší diváci. Postavy jsou opravdu nadmíru zajímavé a příběh se ubírá směrem a tempem, jaký jsem nečekal. Ale to ani děti. Osoby a obsazení přitom na první pohled nemusí být tím hlavním lákadlem. Starý protivný důchodce (nemáme jich v sockách dost?) a neméně sympatický chlapec – prostě dvojka k pohledání. Ovšem příběh vše vynahradí. Neříkám, že děti ve věku 5ti let budou nadšené. Od úsměvu není daleko k slzám a dokonce je tu napětí, které převyšuje hranice dětského vnímání. Ale od 10ti let výš je úspěch zaručen! (06.09.2009)

Ze začátku jsem nevěřil svým očím, grafika ( paráda ), příběh ( z počátku senzační )... Děj se vyvíjel v obrovském napětí, ale od půle filmu, kdy přistáli na útesu dostává příběh velkou facku ( pro mne ). Vadilo mne chování ptáka a nejhorší co tu snad mohlo být byli psy. Kdyby tyhle dvě ´´maličkosti´´ zde nebyly dal bych určitě 5 hvězd. Teď musím jít bohužel o jednu dolu. Film se mi líbil a určitě potěší. Stařík a jeho dávné sny, které chtěly prožít s manželkou. ( Hodnocení: 8/10 ) (12.12.2009)

Nemá cenu to okecávat: velké životní pravdy tu znovu nenajdete v jiné než velmi polopatické podobě, ale o to u Pixarů nejde. Tohle studio každým filmem zraje a oslňuje malé výpravnou akcí a velké schopností přivádět na plátno nestárnoucí dětské sny. Příběh Carla a jeho podivné družiny místy uchvátí emocemi (hlavně úvodní retrospektiva je božská) a místy pobaví první signální (pro někoho asi až příliš infantilně, ale budiž). Nelze popřít, že se opět jedná o kompilaci několika kraťasů, jejichž úroveň není zrovna stabilní, ale celkový dojem směřuje jednoznačně vzhůru do oblak. (12.08.2009)

Především si PIXAR zasluhuje obrovskou poschvalu za unikátní kraťasy před premiérami svých filmů v kinech, ve kterých dokáže v pěti minutách pokaždé předvést svůj plný potenciál. Tyto krátké filmy mne pokaždé potěší a naladí na tu správnou melancholickou vlnu, než se představí hlavní hvězda večera. Tou byl minulý víkend příběh roztomilého staříka s otravným klučinou (v mém případě to opravdu není naopak), kteří před sebou měli nelehký úkol - doslova. Jakkoli může vypadat hlavní příběh filmu vtipně až trapně, už při první scéně s odhalenými balónky jsem dědovi držel všechny čtyři palce. Nápaditému studiu, krmící nás každý rok bezchybným animákem jsem to prostě zase zbaštil i s navijákem. Pak to již byla až na slabší konec, od kterého jsem čekal trochu více, klasická pixarovka fungující na bázi: dojemný začátek - seznámení s problémem - dobrodružství + vtip (60 minut!) - vyhrocený konec - The End. 80% (31.08.2009)

Instantní americký (nebo z hlavního proudu, chcete-li) první dekády nového milénia, což je samo o sobě v mejch oploutvenejch očích mínus, neboť tento druh animace je poněkud nešťastný v tom, že postrádá svou vlastní duši a jako kdyby se z filmu vytrácela jakákoliv vizuální originalita. Navíc ani příběh nedopadl nějak extra skvěle, sice oceňuji, že dvě z hlavních postav jsou věku gerontího a kdyby byl film hraný, hrozil by reálný úhyn hlavního osazenstva na sešlost věkem, ale vše na mě působí jako samostatně funkční desetiminutovky, které se ale bídně spájí v jeden celek, navíc hlasové obsazení je nebývale nudné (hlavně u psa, který se svým zcela nezábavným hlasem zajišťuje finální průměrné hodnocení). Ne že by to nebylo zábavné (kdyby třebas měla úvodní sekvence samostatný závěr s nějakou pointou, byl by to jasný adept na krátkometrážního oscara®) nebo že by to postrádalo vtipy (veverky!) ale jako celek... (14.09.2014)