Hore

"Blbé veverky!" Velké dobrodružství, v němž se trochu ztrácejí malé, ale důležité emoce. Nejsilnější část, příběh jednoho života, film otevírá, a úplný závěr je oproti ní poněkud mdlý. Rozmlsán prudce vzestupnou kvalitou předchozích pixarovek (Auta, Ratatouille, Vall-I), musím tentokrát se smutkem v prstech napsat, že Vzhůru do oblak je jenom vysoce nadprůměrnou akční komedií o životě, dětech a rodičích (jenom nevím, jestli divačky akceptují mateřskou rovinu vyprávění, přítomnou díky samici smyšleného ptáka). 85% Apendix: Vyplatí se vidět ve 3D. Zajímavé komentáře: POMO, Cervenak, ifa (21.08.2009)

„Pojďme lovit bobříka mlčení. Kdo vydrží déle zticha, vyhrál.“ - „Super! To se mnou máma hraje pořád!“ Ani se matce nedivím…Výběr filmu v tomto případě nebyl v mé režii, takže jsem k němu přistupoval s nulovým očekáváním. A výsledek tomu odpovídá. Po úvodu najednou divák zůstane sám s Carlem, a právě tahle postava mě bavila po celou dobu (a díky němu už vím, že za ublížení na zdraví mě může čekat domov důchodců, což se hodí znát, ehm). Jenže pak se k němu připojí Russell, a jak mě nejdřív vyhovoval jako nahrávač na Carlovy mrzuté, suché hlášky, s postupující projekcí mi tenhle malý spratek lezl na nervy čím dál víc. Díky němu a nástupu zvířat začne být film místy dost infantilní, což by až tolik nevadilo, kdyby ovšem nebyla cílová skupina tak moc neujasněná. K tomu celá řada klišé…alespoň, že si snímek stále drží solidní tempo a důraz na detaily (žába-budík, trik s naslouchátkem, „psí Luftwaffe“ atd.). Celkově ovšem až tak nadšený nejsem, dávám lepší průměr. „Vyřiďte šéfovi, že ten barák bude jeho…“ - „Fakt?“ - „Až umřu!“ (24.05.2020)

Když se řekne animák, moje očka se rozzáří, na rtech se vyloudí úsměv a Verunka se nemůže dočkat až se na obrazovce začnou hýbat ty barevné obrázky. To stále přežívající dítě ve mně se jen tak nevzdá a já se pomalu začínám bát, že až se jednou budu dívat na pohádky se svými dětmi, budu si to užívat více jak oni :o) Ale co, vždyť pohádka jako Vzhůru do oblak si to zaslouží. Pixar opět dokazuje, že má stále co nabídnout. Úchvatný sentimentální začátek se vystřídal s úchvatně praštěným dobrodružstvím a to celé zakončené akčně napjatým bojem, po kterém ale nesměla chybět dojemná ale miloučká tečka. Opět jsem dostala svou dávku emocí :o) Veverka!! P.S.Nevíte v jakém zverimexu bych mohla sehnat ten suprový obojek? (19.03.2010)

Vzhůru do oblak, animák, kterým Pixar výrazně vybočil směrem, který již naznačil ve Wall-em. Tatam je bezelstná radost a nevinnost, sálající z některých nedávných děl (Rattatouille, Auta)... Vzhůru do oblak je velkolepé, spektakulární dobrodružství, klasicky Verneovsky naivní, přesto ale ne tak nevinné a bezelstné... O to ale napínavější, natřískané emocemi a spoustou vrcholných momentů... A že je k tomu všemu ještě animované? To už je jen lahodná třešínka na delikátním dortu. Dortů se šlehačkovými oblaky, náplní z dětských snů a ověšeného barevnými balónky... (06.09.2009)

Chtě, nechtě mám neodbytný pocit, že nám kluci a holky od Pixaru začínají stárnout. Což o to, očekávání s každým dalším hitem bobtnají a publikum se rozšiřuje a rozšiřuje. Ale už tomu chybí ta dětská rozvernost, skoro bych chtěl říct až zlomyslná anarchie. Auta byla první vlaštovkou. Vzhůru do oblak se jim až povážlivě přiblížila. Chtělo by to nějakého pixarovského pohrobka. A to rychle. Ale jinak platí stále to samé: jímavé, vtipné, originální a pro všechny generace. (06.02.2010)