Jako hvězdy na Zemi

Velmi emotivní snímek s hravou obrazovou stránkou, která ilustruje zvláštní úhel pohledu, kterým se na svět dívá dyslektický hrdina. Tvůrci měli mimořádné štěstí, protože obsazením Darsheela Safaryho do hlavní dětské role získali filmu hvězdu. Ten kluk zahrál jakoby to žil, ať už drobné lumpárny, zahleděnost do vlastního světa i hlubokou depresi ve svazujícím prostředí školního drilu. Skutečně vypadal, že nemá nejmenší naději a při náznacích sebevraždy působil tak opravdově zlomeně, až z toho šel strach. ____ Námět je prostinký: dítě s problémy nikdo nechápe, až se objeví vstřícný učitel, který mu pomůže. Proto snímek vsází hlavně na emoce, jsou zde časté podkresové scény, které ale narozdíl od většiny ostatních filmů, tady mají smysl, protože pomáhají v divákovi vyvolat zvláštní duševní svět hlavního hrdiny. Přiblížují pocity dyslektického dítěte, které se zmítá v emocích, zatímco jeho jen na úspěch zaměřené okolí si je vykládá zcela jinak. On je vlastně zajatec v cizí zemi, protože nedokáže mluvit jazykem většiny. ____ Můj první indický film, u kterého jsem se rozbrečela. (25.09.2016)

Já osobně bych tam pár věcí změnil či upravil. Například to, že se až moc tlačí na slzy i tam, kde to není třeba. Je v podstatě jasné, že k nim ten příběh směřuje a tak není nutné to ždímat několikrát. A zároveň bych to díky tomu i zkrátil, protože skoro tři hodiny je hodně dlouhá stopáž a třeba první tanec učitele šel určitě zkrátit (ale rozumím, že se během něho představuje hlavní hvězda filmu). S Bollywoodem nemám moc diváckých zkušeností (i proto budu ohleduplnější v hodnocení) a chápu, že oni to tak dělají. Úplně mi to nevadí, ale nějak tu jejich potřebu necítím. (19.10.2018)

Ač stále stojí trochu ve stínu slavnějších a profláklejších tváří, patří Aamir Khan k nejvýraznějším osobnostem Bollywoodu a v Taare Zameen Par se mu podařilo dokázat, že mu pánbůh nenadělil pouze talent herecký, ale i režijní. Příběh o chlapci, který je v mnoha směrech jiný než jeho vrstevníci, věru nenabízí nic nového, ani se nezkouší dívat na věc z neotřelého úhlu; skoro by až člověk tvrdil, že je natočený na zakázku pro promítání na základních školách - ale to by školáci museli být tolerantní k velkorysé stopáži a neobvyklému způsobu vyprávění, kdy se v první třetině seznamujeme pouze s Ishaanem, v druhé pouze s jeho učitelem a až v té třetí se dočkáme koexistence obou. Kouzlo Taare Zameen Par se neskrývá v nějakém novátorství, ale v tom jak Aamir Khan dovede zacházet s (pro Indii) typickými výrazovými prostředky. Mává kolem sebe otřelými postupy a hází po nás klišé, ale všechno to obléká do svěžího kabátku; hraje si s kamerou, použivá netradiční hudbu, pro každou hudební scénu vymýšlí odlišnou stylizaci a občas dojde i na nějakou tu animovanou vložku. Zkrátka je co do formy mnohem hravější a zajímavější, než bývají mnozí jeho slavnější kolegové typu Aditya Chopry. Pokud se má Bollywood vydávat novým směrem, doufám, že při tom bude sledovat mimojiné i stopy Aamira Khana. (19.08.2009)

S bollywoodskou kinematografií nemám zkušenosti a musím se přiznat, že se mi do ní ani moc nechtělo a tento snímek mi doma ležel dlouho. Jenže jsem velice mile překvapena. První hodina byla sice nudnější a k hlavní postavě, která mi byla zpočátku nesympatická, jsem si také hledala cestu déle, ovšem poté se vše jaksi změnilo. Snímek je to hravý, barevný, plný chytlavých písní, hraje na city a budí emoce - zkrátka má přesně ty vlastnosti, jaké si u bollywoodského filmu představujete. Vedle toho všeho pozlátka a sluníčkovosti však stojí dojemný a dramatický příběh o malém chlapci a jeho statečném boji nejen s nepochopením okolí. Film tlačí na pilu, ale co, je to Bollywood, tak to s úsměvem na rtu a slzou v oku odpouštíte... (04.06.2013)

Trochu jsem čekal, že pro Evropana to bude hůře stravitelné, než pro amíky, kteří tento film mají v top 250. Ten malý klučina je neskutečný, emoce z jeho postavy jen srší a ani se moc nemusí snažit dojit slzy z diváka. Naopak mě trochu zklamala postava učitele, čekal jsem trochu více mentorování a místo toho jsem dostal učitele, který měl v každém druhém záběru na krajíčku. Také je to strašně dlouhé, především kvůli písničkám, které asi v indickém filmu musí být (Indové jsou asi na takovou délku filmu zvyklí). Film se snaží dojmout ze všech sil a i když první polovina je velmi dobrá, ve druhé už trochu schéma dojáku začíná nudit. Tři z pěti je pořád víc než polovina, ale docela zklamaný jsem. (03.03.2015)