Jako hvězdy na Zemi

Škoda toho, že film tak citově tlačí na pilu. Trochu střízlivější přístup by neškodil. Příběh se snaží nahnat slzy do tváře i v těch nejbanálnějších situacích a po chvíli to začne nudit. Konec samozřejmě dopadne nanejvýš dobře a všichni si můžou klidně oddechnout a vyhodit posmrkaný kapesníky. Třeba 3 idioti jsou proti tomuhle dokonalost sama. (21.06.2012)

Citové vydieranie na indický spôsob je pre mňa pochúťkou a aj akousi záľubou. Pri takýchto filmoch sa vždy vraciam k akejsi prapodstate seba samého, kde ma dokázalo rozosmiať a rozplakať takmer hocičo. Vnímať tento film ako posolstvo je tým pádom pre mňa najväčším obohatením. Aamir Khan je pán herec a v tomto svojom réžijnom počine dokazuje, že dokáže byť ľudský a skutočný. Film si nájde cestu k tým, čo mali ako deti problémy a každého človeka čo nejde zo zaužívaným prúdom. Je to indická rozprávka s posolstvami vystrihnutými ako od uja Disneyho akurát, že ich funkčnosť je podmienená vašou tolerantnosťou. Výborná postava chlapca, ktorého úsmevy a smútok som žral aj s navijákom a hudba znova raz hraničiaca s dokonalosťou. Už zase vidím ako budem kráčať ulicami Bratislavy a pohmkávať si úryvky, len aby sa na mňa ľudia znova mohli pozerať ako na úplného debila. Viacej takýchto filmov si ale želať nebudem, pretože by sa vytratila krása tých, čo už existujú. (13.05.2014)

Velmi emotivní snímek s hravou obrazovou stránkou, která ilustruje zvláštní úhel pohledu, kterým se na svět dívá dyslektický hrdina. Tvůrci měli mimořádné štěstí, protože obsazením Darsheela Safaryho do hlavní dětské role získali filmu hvězdu. Ten kluk zahrál jakoby to žil, ať už drobné lumpárny, zahleděnost do vlastního světa i hlubokou depresi ve svazujícím prostředí školního drilu. Skutečně vypadal, že nemá nejmenší naději a při náznacích sebevraždy působil tak opravdově zlomeně, až z toho šel strach. ____ Námět je prostinký: dítě s problémy nikdo nechápe, až se objeví vstřícný učitel, který mu pomůže. Proto snímek vsází hlavně na emoce, jsou zde časté podkresové scény, které ale narozdíl od většiny ostatních filmů, tady mají smysl, protože pomáhají v divákovi vyvolat zvláštní duševní svět hlavního hrdiny. Přiblížují pocity dyslektického dítěte, které se zmítá v emocích, zatímco jeho jen na úspěch zaměřené okolí si je vykládá zcela jinak. On je vlastně zajatec v cizí zemi, protože nedokáže mluvit jazykem většiny. ____ Můj první indický film, u kterého jsem se rozbrečela. (25.09.2016)

Nádherná indická pohádka, která si svojí hrou na city dokonale získala i moje srdce. Celý děj tlačí na pilu úplně brutálně. Všechny postavy mají co možná nejplošší charaktery, aby mohl dokonale v kontrastu vyniknout naprosto jedinečný Aamir Khan, kterého jsem již viděl v 5 filmech a mám ho opravdu hodně rád a zřejmě brzy zavítá mezi mé oblíbence. Zde si na něj člověk musel počkat více než hodinu. Právě tato první část byla výrazně slabší než ta druhá, ale byla z hlediska děje naprosto nezbytná. Jakmile Aamir rozjel svoji ďábelskou roli empatického učitele (kterých už moc nezbylo, ale z vlastní zkušenosti vím, že je potkat stále lze), který jako jediný učil děti tomu, co je opravdu důležité a připravoval je na život. Opravdu přenádherná oslava dětství a film překypující nekonečnou lidskostí, který je třeba vidět v našem světě, kde se naopak od lidskosti více a více odchylujeme a krysař nás vede do propasti. Darsheel Safary v dětské roli byl rovněž úplně boží. Marně pátrám v paměti, kdy by si takhle malé dítě střihlo svoji roli lépe. Indie je naprosto jedinečná země a je to pevně zapsáno i v jejich jedinečné kinematografii. Opravdu v němém úžasu tleskám tvůrcům za to, v jak neskutečně chytlavém pojetí se jim podařilo předat takhle silné poselství. A ta překrásná hudba... Já se tedy úplně rozplynul, a dokonce mi několikrát během sledování cosi padlo do oka a rozslzelo se. Trošku mám o sebe strach, že mi brzo narostou kůzlátka a bobřík. (16.02.2020)

První půlka byla super a už jsem se těšil na pořádný melodrama a taky až vstoupí do hry Aamir Khan, kterého jsem si tak oblíbil v 3 Idiots. Bohužel s jeho nástupem jde film kvalitou pořádně dolů. Začne hrozně zbytečně tlačit na pilu a to ne v nějakých dojemných scénách, ale v motivech příběhu. Nestačí, že hlavní učitel má empatii, je volnomyšlenkář a má otevřenou mysl - musí také pracovat (a dojímat se) v ústavu pro duševně choré, musí být taky dyslektik a musí kárat otce hlavního hrdiny, že mu projevuje málo lásky... Achjo, místy to pak připomínalo ty nejhorší americké televizní filmy pro správného křesťana. Druhou půlka je prostě jako z nějakého jiného, horšího filmu. Dohromady mi to však dává lehce nadprůměrný film. (7/10) (19.07.2012)