Stiahni ma do pekla

Comeback Raimiho ako hororového guru ? Čiastočne. Čiastočne pre to, lebo ikeď je film skutočne akýmsi návratom k Evildead, scénár - minimálne prvá polovica filmu - je písaný s veľkým ohľadom na súčasné trendy. To jest viac menej klasická zápletka, ktorá sa príliš nevymyká súčasnému priemeru. Druhá polovica, to je už číry Raimi-fest, s fúrov nádherných staromilských efektov, ktoré akoby vypadli z 80-tych rokov. A áno, je prítomný aj - pre sériu Evil Dead tak typický - humor, to ma najviac a veľmi milo prekvapilo. Je však stále cítit, že toto nebol projekt, ktorý by dovoli Raimimu sa naplno odviazať. Keď sa tak však nad tým zamyslím...nieje toto taký malý predkrm pred Evil Dead 4 ? (8/10) (08.04.2010)

„Teraz stojím pred tebou. Ponížená. Ale onedlho prídeš za mnou prosiť ty.“ Sam Raimi a Peter Jackson pozoruhodne striedajú veľkofilmy (SPIDER-MAN, PÁN PRSTEŇOV) s nízkorozpočtovými gore/splatter horormi (BRAINDEAD – ŽIVÍ MŔTVI, EVIL DEAD), komornými drámami (NEBESKÉ STVORENIA, JEDNODUCHÝ PLÁN) a malými mysterióznymi horormi, kde ide skôr o atmosféru, než o krvavé fľusance (TAKMER DOKONALÝ ZLOČIN). Raimiho STIAHNI MA DO PEKLA je fajn oddych. Hoci ponúka presne to, čo čakáme (vrátane ľakačiek), aj oddych treba vedieť nakrútiť. Raimi z jednoduchého scenára (pripomínajúceho novelu Richarda Bachmana „Thinner“) vyťažil nie ani tak maximum, ako skôr... dosť. Výživná masa mäsa s atmosférou, humorom, sem-tam sviežimi nápadmi (hrdinkin priateľ dievčaťu verí, čo je v žánri nečasté, v 80% iných hororov by ju okamžite poslal k psychiatrovi) striedmymi no presnými hereckými výkonmi (Lohmanová, Long, Paymer) a nečakaným záverom na železničnej stanici. Hoci Raimi opätovne dokazuje, ako má rád „vizuálne detaily“ (a nechutné fyzické záležitosti mu stále nie sú proti srsti), stratilo to dravosť. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://recenzie.org/duchovia/116-stiahni-ma-do-pekla-60- Polus Bratislava 2009 (16.09.2009)

Raimi po mnoha letech dokazuje, že v horroru stále umí ... Velice originální horror působící neuvěitelně uhlazeně, spíše jako by průšvihy jedné mladé nadějné dívky, mixnutý neuvěřitelnými lekačkami, výjevy, zvuky, kamerovými nájezdy a hnusy ... Tekutiny vytékajíci odevšad možně kamkoliv možně skutečně někdy trochu zakroutí žaludkem, zvláště v kontrastu s estetickým a uhlazeným pojetím filmu. Závěrečná část, tedy souboj s démonem, je skvěle atmosférická. Každopádně naprosto předvídatelný závěr filmu je trochu na škodu... Možná trochu víc. Moderní horror od mistra, co víc dodat. Každopádně o nějakou ultrapecku se nejedná, jméno filmu dělá zejména Raimi a skutečnost, že šel film do kin... (18.10.2009)

No do háje. Byl jsem si naprosto jistý, že budu řvát nadšením. Pohrdavě jsem pročítal ustýskané komentáře, které mluvily o nedostatku napětí nebo laciných lekačkách. Pche. Neznáte pana Raimiho, říkal jsem si. Ďábla... a mistra! A teď jen kajícně přitakávám. Na poměry no-namea by to byl možná kvalitní horor, u Raimiho ale cítím hlavně zklamání, protože tenhle vyčichlý odvar z jeho trademarků je na horor dekády pasován jen kvůli mizerné konkurenci. První hodinu jsem se důkladně nudil, náznaky hutnější zábavy spolehlivě zazdívaly digitální číčovinky, které do oldschoolového hororu může narvat jen naprostý mameluk. Odpustil bych si uchechtnutí nad umělými zuby a pravítkem, kdyby Raimi pořád neničil atmosféru digi vsuvkami (zvlášť krev z nosu a šátek v klimatizaci auta mě brutálně nebavily). To ale není hlavní problém. Stáhni mě do pekla se možná rovná projížďce domem hrůzy, ale její jednotlivé atrakce mi bez krve a ostřejších nápadů á la znásilnění stromem přišly slaboulinké - a nebýt slušné dávky hnusu i sterilní. Zlaté eRkové časy, stýská se mi po nich! Jednotlivé bubáčiny navíc spojují notně zrezlé koleje. Neustálé lekačky (sakra! Vyskočil bych i kdyby do ticha zařval Tinky Winky, tak proč to tam POŘÁD cpát a stavět na nich každou druhou scénu?), řídká atmosféra a místo Bruce Campbella herecky zcela matná Alison Lohman, možná hezoučká, ale dokud se nebude válet na podlaze ve spodním prádle, je to vcelku fuk. Raimi mě chytl až při vymítání. Tam se rozjel naplno, začal se rvát a pozval i kozlíka Šikulu. A scéna na hřbitově byla rovnou nádhernou připomínkou jeho dřívějšího mistrovství. Jenže pozdě Lamiu honit. Parádní dojezd matný předvoj nespasí. A prosil bych nějakou dobrou duši, aby Raimimu už zabavila ty větráky Kdysi to byl stylový trademark, teď, když duje vítr do vlasů/listí v každém druhém záběru, už to pouze otravuje. (25.06.2009)

U obzvlášť nechutných hororů si vypomáhám odlehčujícím smíchem, nejnovější počin Sama Raimiho se odlehčuje sám. Mimo jiné ignorováním zákonů fyziky. Groteskní násilí jako z Toma a Jerryho (vyražené oči) bezstarostně koexistuje vedle děsuplného čekání, co a odkud bafne na hrdinku a tedy i na nás. Christine představuje pro Clayovy měšťácké rodiče coby dívka z vesnice někoho cizího, nečistého a nezařaditelného do obvyklých škatulek. Vtip spočívá v tom, že právem. Jejich předsudky se naplní, venkov si uchová pozici místa, odkud přicházejí divní lidé. Také z naší strany Raimi předpokládá postupnou ztrátu sympatií k hrdince, kvůli čemu musel překročit určité hranice (kočka). V mém případě odcizení nezafungovalo na sto procent, neboť Alison Lohman budu mít rád vždy, na mrchovitost její postavy nehledě. Závěrečné minuty, kdy režisér ví, že my víme a podle z toho těží, jsem si ale užil s náležitou zlomyslností. Něco takového by si Raimi ve Spider-manovi dovolit nemohl. 85% Zajímavé komentáře: Cival, Blizzard, Cervenak, kiddo, tron, canakja, Eddard, Radko, Mahalik, Gilmour93, ScarPoul, iantomasik, El Loco, gjjm, Martyr, Sir Ludvig , Orthank, Acrobat, Traffic (27.01.2010)