Noc v múzeu 2

Druhá Noc v muzeu trpí klasicým syndromem dvojek. Na stejné ploše se snaží naservírovat oproti jedničce dvojnásobně velkolepý příběh (paradoxně trpící dvojnásobným dějovým vzduchoprázdnem) plný nových postav. Ty jsou ale trestuhodně nevyužité, jejich prostor na plátně povětšinou nepřesahuje rozsah camea výstupu a v naprosté většině míří absolutně mimo. Skutečně dobrých fóru je tu stejně, jako v jedničce (tedy proklatě málo), poměr ucházejích a vyloženě trapných se ale velice nehezky zhoupnul na špatnou stranu vah. Logika nejspíš zůstala, jako abslutně nudný a neživý exponát, v nějakém úplně jiném muzeu, ve kterém ani scenárista, ani režisér tohoto filmu NIKDY nebyli... (07.06.2009)

Film splnuje pravidla dvojek, vicemene neprinasi nic moc novyho, dej je snad jeste jednodussi nez minule, ale je tu asi tak trikrat vic postav. Coz je bohuzel kamen urazu. Aby se ke slovu, aspon jednomu, dostali vsichni, je to bohuzel dost na ukor akce a povedeny vtipy by se taky daly spocitat na prstech jedny ruky. Tvurci proste moc spolehali na to, ze bude divakum stacit prehlidka vice ci mene divnejch postav a potvor. A ani to nezachrani vtipny vedlejsi role obsazeny starejma znamejma z prvniho dilu, naprosto libovej zaporak v podani sislajiciho Azarii, Stiller predvadejici kung-fu s baterkou, solidni triky nebo vcelku svizna hudba. Nicmene film rozhodne nudit nezacne a tech 90 minut vcelku pohodove utece, navic parodie na 300 a zesmesneni Vadera je brutalni. (15.06.2009)

Pokračování Noci v muzeu bohužel nedopadlo tak dobře jako první. Razantně ubylo na vtipech (pár se jich najde, ale kromě scény šaty/tunika to není nic tak dobrého jako v prvním díle). Naopak přibylo na romantické lince, což filmu spíše ublížilo, a to i když Amelia je zábavná postava. Na druhou stranu se tu najde pár dobrých nápadů (obrazy). 65 % (20.06.2015)

Je to to samé co jednička, ale proč jsem nedal tolik co u jedničky? Jednička ač se to nezdá neměla tolik logických děr a trapností jako dvojka. Dvojka je velká, je akčnější , ale je kupodivu plošší a trpící syndromem "dalo se z toho vymačkat více". Je tam komplex několika muzeuí a postav je tam dost na použití pro obě strany. Jenže pak se vyfuckuje Lord Vader a všude létají malí BeeGees. Ve skrz naskrz je dvojka prolezlá infantilním dětinským humorem jaký je možno vidět např. v Pink Pantherovi což je shodou okolností také film od Levyho. No a tak je tam opět scénka se špatnou výslovností anebo fackovací scénka. Být člověku 10 let tak lítam v oblacích. Jenže takhle je tam pro dospěláka krásná Amy Adams (sakra to je prdelka :-)), nepoužitý Owen Wilson a jeho Římánek a jeden ze Superbad. Stiller se asi připravuje na Zoolandera, protože v poslední době hraje jako postižený. Bene my chceme Dereka! Kašli na Muzeum! Modní mola rulezzz! (16.06.2009)

"Noc v museu" byl film, který dokázal nadchnout jedním jednoduchým nápadem. Všechny exponáty v muzeu po půlnoci ožívají. Proč se tak děje? Tak samozřejmě, že se všechno pěkně vysvětlilo. O to ale zas tak nejde. Skutečnost, že exponáty ožijí, to je samo o sobě dost zajímavá skutečnost na to, aby se z toho dal vykřesat snímek, který bude alespoň trochu zajímavý, a když už nic jiného, nabídne pěknou vizuální podívanou. K tomu vlastně došlo. Navíc k tomu Ben Stiller a další herci přispěli svým smyslem pro humor. Nebylo to žádné veledílo, ale rozhodně film, za který se nikdo z tvůrců nemusel moc stydět. Když je něco úspěšné - první film přivedl do kin dost diváků, nápad zaujal -, tak by přece byla hloupost, kdyby se nenatočilo pokračování. Příběh se může dál krásně vyvíjet, ještě je tolik směrů, kterými se může vydat. No, jak se ukázalo, zas tak moc jich není. "Noc v muzeu 2" nedělá nic jiného, než že těží z prvního filmu, opakuje zajímavé momenty a jediné, co přinese nového, jsou oživlé obrazy a jedna velká chobotnice, která není nic jiného než kostra Tyranosaura Rexe z prvního filmu, ale i kostra se tu objeví. Stejně tak prezident "Teddy" Roosevelt v podání Robina Williamse nebo malý kovboj Jedediah v podání Owena Wilsona. Hraje se zde opět na moralitky, na to, že bychom měli zachovávat staré věci, protože jsou krásné, ale stejně tak bychom neměli odmítat nové věci. Nakonec je možné vytvořit určitý kompromis, aby byly spokojeny všechny strany. Je smutné, že se musí některé scény přímo kopírovat, aby bylo možné film rozzářit vtipem. Je neskutečné vidět, jak málo inovativnosti v amerických filmech někdy je. Hlavně v komediích. Copak se neříká, že opakovaný vtip není vtipem? Tak jednoduché pravidlo, které komedie a jejich pokračování odmítají přijmout. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/milk-az-vyjde-mesic-trhak-noc-v-muzeu-2.html (03.03.2013)