Štvrté proroctvo

S rozpočtem čtyřikrát menším než druzí Transformeři tu Alex Proyas vysekl minimálně dvě scény, které mě totálně vykolejili. Film disponuje velice dobrou atmosférou, slušným herním projevem Cage a notně zajímavým finálním rozuzlením. Den po shlédnutí definuji snímek jako povedenou, vcelku depresivní jednohubku se sci-fi nádechem. 70% 50 miliónů dolarů(rozpočet)/176 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/38 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (26.06.2009)

Nadějné téma, naprosto zbytečně utopené v béčkových nápadech a téměř hororových sekvencích (které sice k Proyasovy patří, k nahozenému příběhu se ale moc nehodí). Úvod solidní, finále nečekaně silné (až na ten přiblblý přebarvený dovětek). Cage je po dlouhé době konečně bez sedativ (a bez bujné kštice), Rose Byrne si vytáhla nejhysteričtější postavu své kariéry (prosím, už ne) a Proyas potvrzuje nesporný talent, který tentokrát bohužel slouží poměrně nejednotnému scénáři. Snad bude příště volit lépe (chápu ovšem to pokušení natočit film s takovým koncem). P.S. Proklamovaná nepřerušovaná sekvence má sice „wow“ potenciál, ale spíše nápadem, než zpracováním. Legendárním scénám z Pokání a Potomků lidí se Proyas ani nepřiblížil. (04.04.2009)

Který filmový fanda by nemiloval snímky o konci světa, že?:) Nicolas Cage se v jednom ze svých lepších počinů za poslední léta snaží přijít na kloub starému proroctví, které se (zcela určitě ne:) náhodou dostalo do rukou jeho malého syna. Spousta zdánlivě nahodilých čísel začne profesoru Johnu Koestlerovi po dlouhém bádání dávat smysl a to, co mu vyjde jako finální výsledek, ho zcela šokuje a vyděsí. Se svým objevem hned běží za svým kámošem, kterého si střihl fešný Ben Mendelsohn. Ten mu však nevěří. Pak potká Rose Byrne a věci naberou rychlý spád. Mimochodem, "subway crash" je jedna z nejsugestivněji natočených scén filmových dopravních tragédií. Do toho všeho hraje podmanivá hudba. Docela mi sice vadila hysterická Rose, ale těžko říct, jak by se jakákoliv jiná matka v její situaci zachovala. Představte si, nastal soudný den, svět se začíná hroutit, všude okolo panika a Vy najednou zjistíte, že na prahu tohoto Armageddonu vám Muži v černém unesli auto i s jediným potomkem. Těžko říct, co v tu chvíli právě prožívala:) Hysterie a panika je tak vlastně docela na místě. Jinak závěrečná totální destrukce světa je vizuálně naprosto dokonalá a dechberoucí. Úplný konec filmu pak zcela okatě poukazuje na symboliku Adama a Evy a jejich cestu k zapovězenému stromu. Knowing má zajímavou myšlenku a úžasný vizuál. Co na tom, že některé scény přetékají typickým žánrovým patosem. To k tomu prostě patří. (19.10.2014)

Většinu času jsme si říkal, že kritici Proroctví uškodili, vždyť je to třeskutě napínavý a sugestivní katastrofický film, který díky Proyasově režie a skvělému vizuálu překonává i mnohem dražší kolegy. Jenže biblické finále dělá z doposud tolerovatelné směšnosti něco velmi blízkého frašce. Katastrofickým snímkům díry v logice a podivnou (ne)motivaci postav prominete, ale ve chvíli, kdy na vás tvůrci vytasí těžké metafyzické kalibry, je veta po tolerancí. Proroctví jednoznačně dojelo na příliš vysoké ambice. Kdyby zůstalo více při zemi, patřilo by mezi žánrové špičky. Jenže jakmile začne Nicholas Cage vypouštět z úst věty jako "jak mám zachránit svět", bylo by zle i v mnohem lépe vymyšleném filmu. [65%] (15.07.2009)

Směs toho, toho, toho, pak ještě toho a Vesmírných lidí. Protřepat, nemíchat. Bez poslední složky by to bylo na tři vzdálená slunce. Ale vždycky mě zaráží, jak ty mimozemšťani k nám letí celou tu dálku jen proto, aby nás z dálky tajemně pozorovali a důležitě se u toho tvářili. (10.02.2011)