Réžia:
Alex ProyasKamera:
Simon DugganHudba:
Marco BeltramiHrajú:
Nicolas Cage, Rose Byrne, Chandler Canterbury, Adrienne Pickering, Ben Mendelsohn, Lara Robinson, Sally Anne Arnott, D.G. Maloney, Clem Maloney (viac)Obsahy(2)
V roce 1959 je jako součást otevíracího ceremoniálu nové základní školy požádána skupina studentů, aby nakreslila obrázky, které budou uloženy do zvláštního pouzdra a uschovány pro budoucí generace. Ale jedna záhadná dívka místo kreslení zaplní svůj papír řádky zdánlivě náhodných čísel. O padesát let později nová generace studentů zkoumá obsah pouzdra a dívčin mystický vzkaz skončí v rukou mladého Caleba Koestlera. Ale je to Calebův otec, profesor John Koestler, který učiní zarážející odhalení, že přiložený vzkaz předpovídá s neuvěřitelnou přesností data, smrtelné daně a souřadnice každé významné katastrofy za posledních 50 let. Jak John dále odhaluje mrazivá tajemství dokumentu, zjišťuje, že předpovídá ještě tři další události, které poukazují na destrukci globálního rozsahu, a zdá se, že to svým způsobem zasáhne i Johna a jeho syna. John se snaží varovat úřady, ale ty jsou k jeho výzvám netečné, a tak se rozhodne sám zabránit ještě větší destrukci. S váhavou pomocí Diane Waylandové a Abby, dcery a vnučky nyní již mrtvé autorky proroctví, začíná Johnův zběsilý závod s časem, dokud nezjistí, že čelí definitivní katastrofě a také definitivní oběti. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (4)
Recenzie (1 542)
S rozpočtem čtyřikrát menším než druzí Transformeři tu Alex Proyas vysekl minimálně dvě scény, které mě totálně vykolejili. Film disponuje velice dobrou atmosférou, slušným herním projevem Cage a notně zajímavým finálním rozuzlením. Den po shlédnutí definuji snímek jako povedenou, vcelku depresivní jednohubku se sci-fi nádechem. 70% 50 miliónů dolarů(rozpočet)/176 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/38 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) ()
Nadějné téma, naprosto zbytečně utopené v béčkových nápadech a téměř hororových sekvencích (které sice k Proyasovy patří, k nahozenému příběhu se ale moc nehodí). Úvod solidní, finále nečekaně silné (až na ten přiblblý přebarvený dovětek). Cage je po dlouhé době konečně bez sedativ (a bez bujné kštice), Rose Byrne si vytáhla nejhysteričtější postavu své kariéry (prosím, už ne) a Proyas potvrzuje nesporný talent, který tentokrát bohužel slouží poměrně nejednotnému scénáři. Snad bude příště volit lépe (chápu ovšem to pokušení natočit film s takovým koncem). P.S. Proklamovaná nepřerušovaná sekvence má sice „wow“ potenciál, ale spíše nápadem, než zpracováním. Legendárním scénám z Pokání a Potomků lidí se Proyas ani nepřiblížil. ()
Který filmový fanda by nemiloval snímky o konci světa, že?:) Nicolas Cage se v jednom ze svých lepších počinů za poslední léta snaží přijít na kloub starému proroctví, které se (zcela určitě ne:) náhodou dostalo do rukou jeho malého syna. Spousta zdánlivě nahodilých čísel začne profesoru Johnu Koestlerovi po dlouhém bádání dávat smysl a to, co mu vyjde jako finální výsledek, ho zcela šokuje a vyděsí. Se svým objevem hned běží za svým kámošem, kterého si střihl fešný Ben Mendelsohn. Ten mu však nevěří. Pak potká Rose Byrne a věci naberou rychlý spád. Mimochodem, "subway crash" je jedna z nejsugestivněji natočených scén filmových dopravních tragédií. Do toho všeho hraje podmanivá hudba. Docela mi sice vadila hysterická Rose, ale těžko říct, jak by se jakákoliv jiná matka v její situaci zachovala. Představte si, nastal soudný den, svět se začíná hroutit, všude okolo panika a Vy najednou zjistíte, že na prahu tohoto Armageddonu vám Muži v černém unesli auto i s jediným potomkem. Těžko říct, co v tu chvíli právě prožívala:) Hysterie a panika je tak vlastně docela na místě. Jinak závěrečná totální destrukce světa je vizuálně naprosto dokonalá a dechberoucí. Úplný konec filmu pak zcela okatě poukazuje na symboliku Adama a Evy a jejich cestu k zapovězenému stromu. Knowing má zajímavou myšlenku a úžasný vizuál. Co na tom, že některé scény přetékají typickým žánrovým patosem. To k tomu prostě patří. ()
Většinu času jsme si říkal, že kritici Proroctví uškodili, vždyť je to třeskutě napínavý a sugestivní katastrofický film, který díky Proyasově režie a skvělému vizuálu překonává i mnohem dražší kolegy. Jenže biblické finále dělá z doposud tolerovatelné směšnosti něco velmi blízkého frašce. Katastrofickým snímkům díry v logice a podivnou (ne)motivaci postav prominete, ale ve chvíli, kdy na vás tvůrci vytasí těžké metafyzické kalibry, je veta po tolerancí. Proroctví jednoznačně dojelo na příliš vysoké ambice. Kdyby zůstalo více při zemi, patřilo by mezi žánrové špičky. Jenže jakmile začne Nicholas Cage vypouštět z úst věty jako "jak mám zachránit svět", bylo by zle i v mnohem lépe vymyšleném filmu. [65%] ()
Galéria (68)
Fotka © SPI International
Zaujímavosti (21)
- Nicolas Cage (John Koestler) povedal, že príbeh použitý vo filme, mu v mnohom pripomínal klasický americký mysteriózny seriál The Twilight Zone (od r. 1959). (Greenpeacak)
- Film se natáčel v Melbourne, které představovalo Boston. Bostonský podzim je však velmi barevný, a tak rekvizitáři s sebou stále nosili pytle s listím, které rozhazovali po vysušených australských lokacích. (vendy63)
- Škola ve filmu se jmenuje William Dawes Elementary. William Dawes a Paul Reverse v roce 1775 v Bostonu varovali minutové muže (civilní obyvatele amerických kolonií v 18. století, kteří byli samostatně organizovaná milice) před příchodem britské armády. (TomikZlesa)
Reklama