Štvrté proroctvo

I když herce Nicolase Cage nemusím a v poslední době ve všech filmech má vykulený ksicht a to během celého trvání filmu.... film "KNOWING" mne ohromil. Určitě velké plus bylo to, že jsem se na film díval v HDMI a FULL HD, DD 5.1 - takže jsem si ho vychutnal. Katastrofické scény - letadlo, vlak, ohnivá tlaková vlna....... prostě perfektní. Po katastrofický shitech : Jako "TORNÁDO V NEW YORKU" a "IMPACT" je "KNOWING" perlou katastrofických filmů v roce 2009. (22.03.2009)

Opravdu dokonalá atmosféra při které mrazí v zádech. A katastrofické události jsou dechberoucí. Proyas výborně prostudoval katastrofické filmy a ví, jak mají správně vypadat, aby divák byl přikován v křesle s pootovřenou pusou. Nicolas Cage má ve filmu své dobré i špatné herecké chvilky. A to mě právě rušilo. Jako by se občas vracel z natáčení Ghost Ridera :) Ještě, že se tohoto tématu ujmul Alex, jinak by to byl nejspíš další Nicolasův propadák v herecké kariéře. Zato Chandler Canterbury začíná dobývat Hollywood. Jeho role je sice malá a tichá, jenže právě to jí dává skvělý nádech. A poslední půlhodina filmu je tak zvláštní, že oni nebudu pro jistotu psát, abych někomu nezkazil dojem. (21.06.2009)

Na rozdíl od Watergate, kde se bývalí agenti CIA pilně činili, vypovídá Proroctví o opaku; o nečinnosti CIA, která věděla a mnohé tušila o chystaných útocích 11. září a nezasáhla. Shit happens, to souhlasí, ale nikoliv for no reason... Jinak je film dílo pofidérní, poznamenané digitální kamerou, nechtěně státotvorné, skrznaskrz asexuální a rasistické, obtížně dešifrovatelné a k bujným výkladům vůbec převelice náchylné (kupř. křesťanství sice stojí v protikladu k někdejší tvrdé deterministické koncepci vztahu člověka a kosmu, přesto však křesťanství lehkým determinismem je, jinak by muselo uznat, že je člověk „náhodnou chemickou událostí“ – křesťanství se nám jinými slovy snaží namluvit, že až po současnost bylo vše deterministické, určeno vyšším smyslem, kdežto od současnosti platí svoboda individuality a s ní spojená morální zodpovědnost). Proroctví je ten druh filmu, kde se veškeré intelektuální pnutí odehrává vně na fórech, nikoliv ve filmu samotném – to má za následek, že o film za x-měsíců nikdo nezavadí, leda by lidé z produkčního přibalovali k DVD i příspěvky z diskusí. Proyas je tak další smutnou obětí hollywoodských balíčků – tzn. jeden film pro studio, druhý autorský –, protože z vlastní iniciativy by takovouhle shnilotinu nespíchnul, ani kdyby mu řezali péro autogenem. Rovněž jsem nucen konstatovat jistou genderovou asymetrii, poněvadž hlavní hrdina není žena, nýbrž chlap, a tato skutečnost se přenáší i na děti: syn Cage je koumák a hlavička, zjevně inkarnovaný inkvizitor, kdežto autorka prorockého spisu dívka a čarodějnice. (24.06.2009)

S rozpočtem čtyřikrát menším než druzí Transformeři tu Alex Proyas vysekl minimálně dvě scény, které mě totálně vykolejili. Film disponuje velice dobrou atmosférou, slušným herním projevem Cage a notně zajímavým finálním rozuzlením. Den po shlédnutí definuji snímek jako povedenou, vcelku depresivní jednohubku se sci-fi nádechem. 70% 50 miliónů dolarů(rozpočet)/176 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/38 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (26.06.2009)

Nebyl to nesnesitelný Cage, ale režisér, kdo osudovou sci-fi jednohubku povýšil na mírný nadprůměr. Alex Proyas drží otěže pevně v rukou, hlídá si solidně houstnoucí atmosféru, podepřenou originální akcí a jednou dokonalou snovou scénou. Bohužel se tohle všechno poněkud tluče s prací tria scenáristů, šitou na míru nenáročnému mainstreamovému diváctvu, vyžadujícímu po šichtě (s lahváčem v ruce) jen standardní thriller. Oproti opusům typu Stalo se nebo Den, kdy se zastavila Země je Proroctví ale pořád hlubokomyslným filozofickým traktátem. 70% (22.06.2009)