Průsmyk smrti

Čtyři hvězdičky, ale je to na hranici směrem k páté. Velkorysá výprava, bitevní scény realistické, až se člověk bojí, že by tam také byl, psychologicky zcela věrný popis vzniku a zrání mužského přátelství, vkusné retrospektivy do předválečného života postav, které z nich činí plastické osobnosti a zabraňují tak vzniku ideálních plakátů namísto lidí, příběh, který mne bez protestů vtáhl - prostě zážitek. (30.10.2011)

Ve stylu 9. roty, píšou i autoři, ve stylu ano, taky to je válečný film z minulosti dosti nedávné a jsou tam ruští vojáci, tolik k stylu 9. roty. Odkázat se na úspěšný film je dobrá reklama, odkázat by se tu dalo i na ... A jitra jsou zde tichá, přinejmenším tím, že jsou ve formě flashbacků odhalovány alespoň částečně předválečné osudy jednotlivých postav. Díky tomu taky ty postavy byly mnohem spíš lidé, než jenom vojáci - potrava pro děla. Když už je člověk voják, má kliku, když není ruský voják, protože potom - ve stylu 9. roty nebo Průsmyku smrti jenom čeká, kde na něj velení zapomene, nebo do jaké nesmyslné akce ho pošlou. Kdy a kde přijde povel "zabijte se všichni sami, ušetříte si to nepříjemné čekání, odkud to přilítne?!" (03.10.2011)

Rota nadporučíka Doronina se poprvé dostává do ostrého boje. Jejich mise je zpočátku velmi jednoduchá, ubránit vcelku nepodstatný kopeček před čečenskými povstalci, kterých se v okolí (dle prvních průzkumů) několik desítek potuluje. Ještě než ale stihnou na kopci vytvořit pořádnou obranou linii, Čečenci, kterých nakonec není tak málo, zaútočí. Bez ohledu na vlastní ztráty postupují vpřed, a jediní kdo je může zastavit, jsou Doroninovi muži... Tak za prvé je třeba se oprostit od toho, že tento _ruský_ seriál, bude mít snahu ukazovat jednotlivé události rusko-čečenské války nějak objektivně (stejně jako americké filmy ukazují válku ve Vietnamu). Takže tu vidíme hrdinné Rusy, a proti nim polobarbarské kmeny Čečenců (a podobné havěti), i když skvěle vyzbrojené. Jinak se mi tato minisérie docela líbila, hlavně třetí a čtvrtý díl, kde se konečně začíná něco dít, a děj není tak často přerušován flashbacky jako první dva díly. Tyto flashbacky jsou opravdu hodně rušivé, a navíc nepřidávají žádnou přidanou hodnotu - sice víme proč se který z vojáků do armády dal, ale to je vzhledem k dalšímu ději úplně nepodstatné. A taky mne hodně iritoval ten Šach - ač Čečenec, tak byl jedním z tahounů ruské strany, a možná by byl schopen celý kopeček ubránit sám... (14.05.2012)

Průsmyk smrti se mi jeví jako politicky dosti problematické dílko a mám k tomu hned několik důvodů: 1/ Čečenský nepřítel je absolutně odosobněný, jde pouze z hor či lesů se vynořivšího se tvora s kvěrem, minometem či erpégéčkem, jenž buď zabije nebo bude zabit. 2/ Čečenské bojůvky (ne že bych byl jejich velký fanda, zvláště po Beslanu) se ve filmu jeví jako složené téměř a pouze z dovozových mudžahedínů, zatímco jediný zjevně přiznaný Čečenec bojuje na ruské straně. Pokud se nám tu nesděluje: "Čečenci ve skutečnosti chtějí zůstat v našem milém, medvědím státě," tak jsem vítejaký papež. 3/ Boje jsou drsné, velitelé vědomě posílají vojáky na smrt, válka nicméně má pro mladého muže smysl. Přeživší jsou iniciováni, řeší se jejich existenciální krize, bojem si vytvářejí pevné pouto ke svým spolubojovníkům a dostávají vyznamenání, z nichž mají upřímnou radost. Teprve válka dělá z chlapců muže a z nasraných fotrů hrdé otce. Ordál, boží soud války posvěcuje budoucí život hrdinů, dávám jim sílu jej správně nasměrovat. Postavy tedy v mladickém případě směřují od nesmyslného mládežnického flákání k dospělosti a dospěláci se překlápí z rozhádaných individualistů v důvěřující si, pro sebe vzájemně se obětující morální vzory. Abychom si mohli příslušné změny v psyché uvědomit, servírují nám v příležitostně zařazených, zkratkovitých flashbacích, autoři životní marasmus soldátů, z něhož nutno vybřednout. +++++ Jako přehlídka moderní vojenské techniky a jejích možností si ovšem Průsmyk smrti vede velice dobře, vrtulníky jsou vrtulníky, tanky tanky, transportéry transportéry a dělostřecká palba jakoby vážně byla dělostřeleckou palbou. Slabé ***. (01.09.2014)

První 3 díly jsou dívatelné, zvlášť pro nás co jsme válčili na západním okruhu téměř stejnými zbraněmi, měli jsme stejné pocity a byli jsme stejně mladí a hloupí. Měli jsme i stejné důstojníky, nezodpovědné a věčně ožralé. Nikdo na nás Bohudíky nestřílel ale vždy se k tomu schylovalo. Filmu vytýkám poslední díl, který je akčně zvládnut sice za 1. ale dokončen jako americké vlastenecké melodrama (ještě Tom Hanks tam chyběl). Chlapcům se nezahojily rány a už se těší na medajličky a žvaní naprosté nesmysly. Dále je zde nesmírně odfláknutý opakovaný prostřih do minulosti, kde se ksichty protáhnou a pak rozšíří a pak sešikmí. Musel to točit nějaký blbec.. Andrei Maljukove, moc jsi mne nepotěšil. (24.11.2011)