Pravda o Charliem

To je tak, když se člověk řídí jenom tvůrcem na obalu. No napadlo by někoho, že Jonathan Demme natočí takovou kravinu ? Naprosto nezvládnutý film s "cvičením" kameramana, ze kterýho se točí hlava. A to měl slušnou scénářovou předlohu a k ruce docela dobrý herce. Ještě že to nemohly vidět "jehňátka", ty by brečely :) (21.01.2004)

I když Regina (Thandie Newton) doufá, že bude se svým manželem Charlesem (Stephen Dillane) šťastná až navěky, brzy po svatbě je přesvědčena o opaku. Charles je zavražděn, a v okolí Reginy se začínají objevovat indicie, že Charles nebyl až tak úplně tým, za koho jej pokládala. Záhadný Joshua Peters (Mark Wahlberg), vládní agent Bartholomew (Tim Robbins), místní policie či skupina tajných agentů, která tvrdí že byl Charles jejich kolega - ti všichni chtějí získat to, co Charles před smrtí ukryl. A všichni doufají, že právě Regina ví kam ... Nedávno jsem tento filmeček viděl podruhé, a musím říct, když se mu člověk věnuje, tak to není až tak úplně špatné. Problém je, že jakmile si divák odskočí třeba udělat si kafe, tak přijde o příběhovou niť (která je velmi tenká), a po návratu k obrazovce už nikdo není tím, kým byl ještě před chvilkou. Co film trochu vyzvedává z podprůměru je herecké obsazení - hlavně Mark Wahlberg a Tim Robbins (o Thandie Newton bych se nerad rozepisoval, páč její role obsahuje jen zmatené pobíhání sem a tam)... (28.02.2011)

Ani se nedivím, že se původní scenárista nechal vymazat z titulků a nechtěl s tím mít nic společného a že s natočením nesouhlasil. Přesně o tomhle psal Carriére u jednoho námětu svého studenta, který byl zajímavou historickou detektivkou, a produkční studio z toho pak udělalo tuctovou kriminálku ze současnosti s rozervaným detektivem, jakých jsou stovky. Vezměte to nejlepší ze Šarády a dejte to pryč - sex appeal hlavní představitelky, chytré a vtipné dialogy, hru s kulisami a lokacemi, přehledně rozvíjené napětí apod., a nahraďte to psychedelickým výpotkem, který nemá vtip, je vyprávěn naprosto tuctově a zmateně, s neustále rotující kamerou kolem své osy, a dokonce ani z té Paříže nedokáže film nic pořádně vytěžit, a vše nahraďte jedním klišé za druhým včetně závěrečného skoro desetiminutového povídání mezi padouchem a hrdinou - v dešti! K tomu přihoďte multikulti armádu, kde v jedné jednotce bojují Asiat i černoška (!), a nakonec, jako abyste diváky fakt dorazili celkovou stupiditou filmu, kde ani chemie mezi oběma postavami nefunguje, přidejte Charlese Aznavoura, který naživo odezpívá ústřední dvojici v angličtině (!) písničku o lásce, sekretářka u toho bude slzet a poslední záběr bude na Eiffelovku. Fuj! A úplně nejhorší je ta mulatská Linda Rybová, co se snaží dělat, že umí hrát. (04.07.2019)

Pravda o Charliem je remakeom filmu Stanleyho Donena Šaráda (Charade) s Audrey Hepburn a Carym Grantom. Remakeom, ktorý dejovo takmer úplne kopíruje originál a predsa je medzi oboma verziami priepastný kvalitatívny rozdiel. Kým pôvodný film mal žánrovo bližšie k romantickej komédii, Jonathan Demme sa celkovo viac posunul smerom k mysterióznemu trileru. Aj keď to na prvý pohľad môže vyzerať ako dobré rozhodnutie, po niekoľkých minútach novej verzie musí zmeniť názor každý, kto videl režijnú, scenáristickú a hereckú „ľahkosť“ klasiky zo začiatku šesťdesiatych rokov. 2/10 (04.06.2008)

Film jsem viděl před mnoha lety; před časem jsem ho tak nějak po paměti ocenil na čsfd dvěma kousky a dnes jsem si dal reprízu, abych své hodnocení zrevidoval. Ani za použití nejnovějších archeologických metod (získaných intenzivním studiem wikipedie) jsem v té hromadě teplého střevního produktu nedokázal najít jednu, natož dvě hvězdičky. Tady bylo špatně snad úplně všechno- mizernými hereckými výkony počínaje a podobně kvalitní režií konče. Zvláštní zmínku si zaslouží dialogy; tak příšerné a logiku postrádající žvásty aby jeden pohledal. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, co bych mohl na snímku pochválit, ale obávám se, že jedinou zvládnutou záležitostí tady byl český dabing. Bez legrace; v původním znění bych to nedal (zkusil jsem), ten dabing to fakt zachraňoval. Je to jako název jedné skladby od Metallicy: Sad but True. (18.12.2021)