Terry Pratchett: Farba mágie

Čitateľov Plochozeme (či snáď Zemeplochy) to nepochybne poteší, divákov ľahkej fantasy tiež, no nič náročnejšie sa od toho čakať nedá. Je to z lacnej televíznej produkcie a triky sú tomu primerané. Z hereckého šatníka vytiahli pár obnosenejších kúskov (ako Irons, Curry či Cosmo) a dali si "ušiť" i lacné novinky, no na ten rozpočet to rozhodne poteší. Je to dostatočne výpravné, v rámci žánru nudí len málo a sleduje sa to vcelku príjemne. (70%) (09.01.2010)

Hodnotit tento film je problematické jak pro ty, kdo si nečetl příběhy Prachetta o Zeměploše, tak i pro ty, kdo si je četl. Ti první moc dobře nevědí, o co jde, ti druzí konfrontují svojí vnitřní vizi s tou filmovou. Vlastně to je stejný problém, který vzniká při zfilmování jakékoliv knihy, kterou si někdo četl. Čtenář si totiž vytváří vlastní mentální představu toho, o čem si čte, a to znamená, že kolik čtenářů kniha má, tolik je individuálních mentálně obrazových příběhů. Je však snadnější zavděčit se zfilmováním nějakého realistického příběhu, románu, povídky, než fantastického či fantazijního, protože přes rozdílnost lidského vnímání a prožívání realita má víceméně vymezené hranice a podobu, kdežto fantaziím se hranice nekladou ... tedy kromě samotných hranic fantazírování. Dokážeme si sice představit draka jako létajícího ještěra a černou díru jako propast beze dna, ale představit si něco, co neexistuje v tomto Vesmíru, zřejmě nedovedeme. Takže zfilmovaná klasika nebo moderní próza sice nesednou všem stejně dobře, ale nevyvolají tak rozporné reakce, jako zfilmovaný Tolkien, Philip K. Dick nebo Prachett. Po špatné zkušenosti s Pánem prstenů, kde se pro mne osobně absolutně ztratil duch knihy, jsem s velkou nedůvěrou a jen ze zvědavosti zapnula Barvu kouzel a ... nehledě na to, že si představuji Mrakoplaše úplně jinak - vizuálně i charakterově - jsem se nakonec dodívala až do konce a vůbec toho nelituji. Rozhodně to nebyla pohroma jak Pán prstenů, ba dokonce nebylo to vůbec špatné, obzvlášť když vezmeme v úvahu i to, že to byl "pouhý" televizní film s několikařádově menším rozpočtem než ten Jacksonův. A během filmu jsem pochopila, proč je tomu tak. Vysvětlení je jednoduché - Prachett a jeho hravá kompilativní fantazie a humor jsou tak dobré, že je opravdu těžké je zkazit. Nejvíc mne ale překvapil a pobavil okamžik, kdy jsem uviděla horu Wyrmberg a draky. Ta hora se vznášela nad údolím a ten, kdo viděl Avatara, musel v ten okamžik strnout překvapením nad tím, že se zeměplošský Wyrmberg a létající ostrovy Pandory podobají jako vejce vejci. A pak že archetypy neexistují. Anebo si Cameron tu létající horu jednoduše zapůjčil. Ostatně nejen horu, ale zřejmě i samotnou Pandoru, ale o tom snad někdy jindy v komentáři k Avataru. Krátce řečeno nehledě na některé výhrady Barva kouzel mne mile překvapila i pobavila a proto jí dávám čtyři hvězdičky. Možná tím nakonec jen vzdávám hold Prachettovi. (03.04.2011)

Jako nadšený čtenář Zeměplochy a po shlédnutí předchozího filmu Otec prasátek, jsem věděl do čeho jdu. Pravdou je, že první dvě knihy z cyklu Zeměplocha - Barva kouzel a Lehké fantastično patří mezi ty méně oblíbené z mého pohledu. Přesto jsem se na zfilmování těšil neskutečně. A musím říct, že SkyOne a tým tvůrců kolem předčili mé očekávání. Vizuálně si to snad nedovedu představit lépe a příběho se celkem věrně drží knih, což je jen dobře (ještě aby ne, když vezmeme v úvahu Pratchettův styl psaní). Ke konci druhého dílu mi už to přišlo trochu únavné. Skvělé finále knih se na plátno moc převést nepovedlo a konec spíš nudí. Přesto paráda a jsem moc rád, že se tohoto zfilmování neujal Hollywood. Moc se těším na další filmy ze série! (28.04.2008)

"Říká, že je turista." - "A... co to jako znamená?" - "Podle mě je idiot." ~~~ Pratchetovky jsou TAK fantaskní, až fantasmagorické, že musím skutečně uznat, jak omezenou fantazií (ne)oplývám. Jednoduše mi to přicházelo už moc uhozené, příliš mnoho nápadů splácaných dohromady. Několik zajímavých a vtipných momentů je, celek mě ale moc nenadchl, nemluvě o, pro mě poněkud přepísklé, délce :) (06.08.2011)

Táááák nezáživné, že jsem přes veškerou snahu nebyla schopna si vzpomenout, o čem to sakra bylo, až jsem si přečetla popisek, tak mně trochu svitlo, vzpomněla jsem si však jen na želvu, která nese Zeměplochu a Smrťáka, ten jediný byl povedený a směšný, jinak nuda od počátečních titulků až po konečné, kde jsem s hrůzou zjistila, že "to be continued". To ale už naštěstí neuvidím. (01.03.2009)