Hlídač č. 47

Ach jo. Ano, >fotografie< poutavá, pěkně nasnímáno, žádný problém, to bych snad i ryze za řemeslo čtyři hvězdy dal! Ale jen pěkná kvazimoderní klipová kamera nedělá film! Protože zbytek je želbohu (když už tam ten kostel musel být - viz níže...) zase jen tušašsky typické blábolící přehrávání a deklamování hlášek dle vypoceného scénária s nadužíváním grimas a trhavých pohybů coby hereckým projevem našich chudožniků a... A prosím - to se ptám rejžisejra - co to je za debilní klišé, že strojvůdce vidící na kolejích ležící postavu houká a houká a nebrzdí a vlak pak klidně jede dál? Tak s tím se běžte pane Renč vycpat, jestli jste chtěl natočit >dobrý< realistický film. Ano, tahle provařená kravina běžně užívaná u odpadové produkce rádobynapínavých béčkových akčních sraček všelijaké provenience mě už v úvodu filmu rozladila tak, že pak už samozřejmě jeden jenom hledá mouchy. K tomu divný zvuk, kdy má člověk zvláště v dialozích pocit, jako by se díval na předabovaný film a víc už zase škoda slov... °-/ . . . Jo, jednooký hluchý(;o) hlídač, hrající si na velké umění mal(omocn)ými prostředky mezi slepými ajcnčudláky. A k tomu vespod taková ta >pěkná< hudba s neoriginálním motivem, piánkem se nic nezkazí, že - a víc už zase nic... Nemá to cenu... - - - P.S. A sakryš - to se odehrávalo někde za polárním kruhem, že na paňmamince nic a v zimě počala a hnedle ještě v zimě porodila? Nebo šlo o nějakou >uměleckou< zkratku coby zrychlený televizácký těhotenství? Nebo zase nějakej ten scénáristicko-režijní zkrat? Svatá prostoto! A kde je teda žánr sci-fi komedie? - - - P.P.S. A ta modlidba (...ve scéně z kostela k závěru) zní ve skutečnosti "In nomine patris et filii et spiritus sancti", ten váš "...fílius...sanktus..." (a dokonce dvakrát!! - žádný přebrept!) si nechte pro ošpiritovaný televizácký sanktusáky! . . . Fakt přemýšlím, je-li Renč jen takové hloupé protekční jelito, nebo opravdový pisskulturní ignorant a debil. Zdejší bezmyšlenkovitě nevnímající a povrchně adorující stádo jakbysmet... Amen! - - - - - (Poprvé viděno 7.2.2012 na >vyhlídané tv č.1< , hodnocení 5910., komentář zde jako č. 4(2)7. - 7.2.2012) (07.02.2012)

Zatím jsem nečetla předlohu a neviděla ani jednu ze zbývajících verzí, takže moje hodnocení nebude úplně objektivní, ale pokud mám hodnotit dojem, jaký na mě film udělal, pak nemohu jinak, než dát vysoké hodnocení. Skvělé herecké výkony všech, krásná kamera, přenádherná hudba, která ohromně dolaďuje celou atmosféru, vygradovaný děj, ohromný zážitek, který s dalšími reprízami nemizí. Pro mě jasná jednička mezi režisérovými filmy. (18.08.2015)

Roden je machr. Znovu mne v tom utvrdil. Ta scéna jak se potácí ohlušen výbuchem v bahně mezi padlými vrávorajíc... Tu by prostě zahrál jenom ten, komu štáb odpálí za zády muniční sklad, nebo Roden (ovšem ten jen tak v kulisách). Další kdo mi sedl byla slovenská kráska Lucia Siposová, že které jsem paf, kdykoliv ji vidím a to nemusí být nutně nahá! :-) Je to neuvěřitelně zajímavý typ, pro stříbrné plátno obzvláště a jsem rád, že to už zjistili i v zahraničí. Holt bratři Slováci mají krásné ženy o tom žádná! Ta těžko zadržovaná vášeň co se z ní drala aúúúúú !!! :-). jen mi vadila její čeština, pokud ovšem nebyla dabovaná. Ostatní herci ve filmu byli fajn a ačkoliv nevím ani proč Jiráčka moc nemusím, tady mi v té roli hajzlíka kopajícího hroby celkem sedl. Moc jsem si užíval prostředí a opravdovou zimu. jsem rád, že se to točilo na skutečném sněhu a herci neběhali v pěně což je skoro vždycky poznat. Úplně jsem cítil tu kosu, když Roden točil klikou závor ! Ty zasněžené koleje i vláčky byly také skvostné. Až do teď mi příběh zůstal utajen i zápletka a tak jsem si děj celkem užíval neošizen o překvapení. Je smutnou skutečností, že se po válce mnoho z těch co přežili potýkalo s podobnými problémy. Následky yperitové otravy, hluchota z minometných a dělostřeleckých výbuchů, problémy s hybností po amputacích i ,,obyčejný'' posttraumatický syndrom projevující se ,,okny'', třasem a nočními můrami... Ten poslední z jmenovaných následků uznala lékařská věda až ke konci války, do té doby se bral jako simulace a nejeden voják kvůli tomu dokonce skončil před popravčí četou či ve vězení jako zbabělec. Roden měl kombinaci obojího. S údivem jsem zjistil, že kratičké flasbacky z fronty nepůsobí vůbec hloupě a že jsou celkem koukatelné, škoda těch pyro-výbuchů za Rodenem. každou chvilku tam něco blaflo, udělal se ohnivý hřib a nic... Výbuch granátu vypadá jinak. Ale budiž. Ačkoliv film končil na ČT Art v 0:20, celkem svěže jsem jej dokoukal a v závěru jsem musel uznat, že toto je první Renčův film, který se mi líbil. Asi to bylo hodně hlavním hrdinou a jeho výkonem, ovšem i toho si vybral Renč. A tak dávám za panáky kmínky. * * * * (07.07.2017)

SPOILER: Filip Renč si pro sebe vzal obrovské sousto. Román Josefa Kopty, který pojednává o vojákovi co přišel z války za svojí ženou, kde se zaměstanal jako hlídač č. 47. Po konfliktu s člověkem, kterému zachránil život ohluchne. Poté na nějaký čas přijde o sluch, ale náhle začne znovu slyšet a i přesto nikomu nic nepoví. Koupí si hospodu, kde slyší lidi jak ho pomlouvají. Na závěr zemře, ale nikdo se nedozví, že znovu začal slyšet. Zkráceně jsem řekl celý příběh, který je naprosto perfektní. I když se Filip Renč pustil do tohoto románu, musím mu zklonit obrovskou poklonu, poněvadž on to celé pojal podle svého a zvládl vše na výbornou. Atmosféra, prostředí, kamera a velmi emoční závěr fungují jak by měli a neznát herce, nikdy bych neřekl, že je tento snímek z České kinematografie. Nemohu až na pár maličkostí (herecké výkony pár vedlejších postav) nic vytknout. Samozřejmě nesmím zapomenout pochválit Karla Rodena, protože on je skvělý herec a přesně tady se předvedl v pravém světle. Nebýt jeho celý počin Filipa Renče by šel o stupeň dolů, ale díky Rodenovi je tomu naopak. POKUD NĚKDO FILM NEVIDĚL DOPORUČUJI... 8/10 = 85% (13.03.2011)

Filmová adaptace psychologického románu Josefa Kopty, autora legionářských textů, jejímiž názvy nas trápili u maturity a zbytečně nás od nich tou školskou drezurou odrazovali, se Filipu Renčovi celkem vydařila. Určitě je to jeden z jeho nejlepších filmů i když v kontextu celé české kinematografie asi nezanechá nějakou výraznější stopu... Vlastní námět je velmi silný, ale vytahat za uši by zasloužil scénárista, který vymýšlel dialogy.. Hlavně v první polovině filmu většina dialogů vyloženě šustí papírem a působí nepřirozeně, čemuž korunu nasazuje představitel hrobníka Ferdy, který se mi jevil jako naprosté herecké dřevo... (Trošku si vylepšil reputaci v závěru filmu, když dokázal, že umí hrát aspoň zadkem, když pusa a obličej mnoho nesvedou... ). Renčovi se podařilo vytvořit slušnou atmosféru poválečné horské vesnice, dobře příběh doplňoval Doušovými vzpomínkami na frontu, i když si možná mohl odpustit kapku kýčovité záběry na smrt své někdejší lásky. Lepší průměr... (11.12.2008)