Phoebe v krajine zázrakov

Ne zrovna dotažený film, spící režie a z dobrých hereckých výkonů bych zmínila skvělou Patricii Clarkson coby učitelku. Elle Fanning na rozdíl od svých předchozích rolí (Babel, Podivuhodný případ Benjamina Buttona) má zde velkou tendenci přehrávat a holčičku s počátečními příznaky Touretteova syndromu ztělesnila vcelku iritujícím způsobem. (09.04.2012)

Hlavná postava - Phoebe - mi neskutočne liezla na nervy. Počas sledovania som sa niekoľkokrát pristihol, že by som ju najradšej poslal niekam do južného Sudánu, kde by sa hneď naučila, že detstvo nie je len o rozmaznanom fňukaní, ale že sú aj také veci v živote detí, o ktorých nemá ani šajnu. Našťastie. Jednoducho fracek. No po hereckej a dramatickej stránke to nemalo chybu, aj keď dejová linka bola občas len jedno veľké nesúrodé divadlo, ktoré sa chcelo tváriť artovo, aby akože pritiahlo aj náročnejšieho diváka. Že to nevyšlo je nad slnko jasné. Veľmi slabý priemer. 50/100 (27.05.2023)

----- "Ale jestli to nejsem já, tak se ptám dál: Kdo tedy jsem ?" ----- Měla bych mít pochopení pro to sladké nevinné dítě i pro jeho psychickou poruchu - namísto toho se mi chce cynicky poznamenat, že se malá Phoebe narodila do velice moderní a tím pádem i nadmíru pokrokové reality (show), která má pro každého v záloze tu správnou DIAGNÓZU ... všem imaginárním světům navzdory. U příslušného odborníka přes duši se kupodivu ocitla jen ona, třebaže známky neuropsychiatrického onemocnění vykazovalo i její bezprostřední okolí ... a tvořilo tak bezděky živnou půdu pro utěšený rozvoj všech průvodních jevů nepříliš známého syndromu s podivným jménem. Matka - volnomyšlenkářská intelektuálka, frustrovaná neschopností vlastní tvůrčí činnosti, stresovaná každodenní péčí o své dvě dcery, která pro ni nepředstavuje tu správnou formu seberealizace ... otec - intelektuál (jaká náhoda !) bez přívlastku, který jakožto zodpovědný živitel rodiny upřednostňuje svou práci, třebaže její výsledky podle všeho nejsou předurčeny k nějakému zaznamenáníhodnému úspěchu ... učitelský sbor - nevynalézavé přízemní sdružení, zainteresované pouze do výše svého platu ... ředitel školy - ukázkový slaboch s absencí zdravého úsudku i jakékoli přirozené autority ... učitelka dramatu - výstřední osoba odtržená od reality, zcela ponořená do svého pojetí umění ... spolužáci (a spolužačky) - nesourodá partička osobitých týpků, jejichž chování a vyjadřování není zcela úměrné jejich věku. Ve výsledku jsem byla opakovanými výstupy výše uvedených individuí trochu umořená, takže bych jim i všem řídce se vyskytujícím imaginárním přátelům a nepřátelům milé Phoebe velice ráda vzkázala: Jděte do háje zeleného ... a vezměte si ji s sebou. (30.09.2015)

Nevychovanej fracek a hysterické okolí. To první se dá filmu odpustit, protože nám je vše v závěru vysvětleno a jako ostatní zde, musím jen vychvalovat výkon Elle Fanning. Jenže pro její okolí už žádná omluva neexistuje. Prdlý, zbytečný a absolutně nesmyslný výbuch dětí při zkoušce představení, nebo kterákoliv vypjatá scéna rodičů. O smyslu ujetých učitelů ani nemluvě. Navíc ve filmu až na pár drobností nebylo nic, co by stálo za zmínku. (30.09.2015)

Holčička Phoebe má kolem sebe trošku jiný svět. Pořád je to ale malá holčička, kterou se snaží její okolní svět pochopit. Já se třeba do té postavy té učitelky dostal hned, protože mi Phoebe zase tak zvláštní nepřišla. Prostě jenom nad věcmi přemýšlela trošku jinak, než jiné děti. Na film se tak z hereckého hlediska pěkně koukalo, ale u mě to ve výsledku skončilo na průměru, protože se zajímavým nápadem přišlo vcelku průměrné a nudné zpracování. (30.09.2015)