Phoebe v krajine zázrakov

Film se mě mile dotkl ve více rozměrech. Jedním rozměrem je nepochybný talent malé představitelky. Dále film zpracovává hned několik závažných problémů-rodina ochromená (jakoby celá nemocná) nemocí dítěte, - kreativita jako léčivá, ale potencionálně nebezpečná cesta v případech nemocných dětí a dítě lapené svou představivostí do do svého světa, který málokdo pochopí. Fantazijní prvky na mě působily spíše děsivě. Film se snaží říct hodně věcí, ale nic úplně. (28.08.2009)

Nevychovanej fracek a hysterické okolí. To první se dá filmu odpustit, protože nám je vše v závěru vysvětleno a jako ostatní zde, musím jen vychvalovat výkon Elle Fanning. Jenže pro její okolí už žádná omluva neexistuje. Prdlý, zbytečný a absolutně nesmyslný výbuch dětí při zkoušce představení, nebo kterákoliv vypjatá scéna rodičů. O smyslu ujetých učitelů ani nemluvě. Navíc ve filmu až na pár drobností nebylo nic, co by stálo za zmínku. (30.09.2015)

Tak tohle bych v prvé řadě jako rodinný film vůbec neoznačila. Jen kvůli tomu, že je tam rozebírána složitost dětské duše s velkou mírou fantasie z toho ještě rodinnou podívanou nedělá! Hodnocení je pro mě v tomto případě zapeklité. Najednou stranu jsem malé Pheobe rozuměla a tuze chápala, že se v sobě nevyzná, kvůli svým vnitřním démonům. Ale na druhou stranu jsem zklamaná z toho, že nebylo dotažené dokonce.. (21.04.2013)

Elle Fanning už si zahrála dehydrovanou holčičku na poušti v Babelu, mladou Daisy v Buttonovi a teď se proměnila v dívku s (téměř neznámým) Tauretteovým syndromem. Takové role + kvalitně zahrané a to jí nedávno bylo teprve 10 let! (2008). Vskutku neuvěřitelné. Myslím, že v tomto filmu rozhodně nejde o věrné zobrazení symptomů nemoci, protože ji skoro stejně nikdo nezná (takže nemůžeme ocenit, jak věrne roli vystřihla) na rozdíl třeba od autismu, který famózně předvedl Hoffman v Rain Manovi nebo téměř o 20 let S. Weaver ve Sněhovém dortu.. Malá Phoebe si vytváří vlastní imaginární svět, je roztržitá, nepozorná a všude na ní pomrkávají postavičky z Alenky v řiši divů. Jenže tato kniha britského spisovatele Carrolla je dle mého názoru známá a populární spíše v anglo-amerických zemích než u nás. My máme svou Červenou Karkulku a další, oni zase „Alice“. Neříkám, že kvůli tomu zatracuji celý film, ale pro mě to zkrátka nebyl víc než jen lehce nadprůměrný nezávislák s matkou F. Huffman, která se tváří na své děti stejně stupidně a bezradně jako v Zoufalých manželkách Už od prvních minut filmu bylo zcela jasné, kdo dostane roli Alenky v divadelní hře, kterou organizuje lehce zvláštní učitelka. Musím ale uznat, že taneční číslo, které nacvičily děti úplně samy, bylo kouzelné. (Nechci ovšem vědět, kolik hodin jim trvalo samotné natáčení této scény:P). Rodiče si na konci filmu konečně uvědomí, že jejich dcera má vážný problém, ta hezky spolužákům vysvětlí, proč se tedy chovala tak divně - a to je bohužel celá katarze filmu. Leč mít papíry na to, že můžu na někoho plivnout, když mě naštve? To bych někdy brala...:P (19.06.2009)

Holčička Phoebe má kolem sebe trošku jiný svět. Pořád je to ale malá holčička, kterou se snaží její okolní svět pochopit. Já se třeba do té postavy té učitelky dostal hned, protože mi Phoebe zase tak zvláštní nepřišla. Prostě jenom nad věcmi přemýšlela trošku jinak, než jiné děti. Na film se tak z hereckého hlediska pěkně koukalo, ale u mě to ve výsledku skončilo na průměru, protože se zajímavým nápadem přišlo vcelku průměrné a nudné zpracování. (30.09.2015)