Červený kakadu

Trochu vážné téma na komedii...například hudba hned na začátku evokovala spíše ftipnou scénu, zatímco v té době to asi zase taková prdel nebyla. To se opakovalo ještě několikráte, což na mě pusobilo poněkud zmateně, jakoby autoři nevěděli, zda chtějí točit drama nebo komedii. Každopádně na podobné téma jsem viděl ještě film " Životy těch druhých", který je o poznání kvalitnější. Tudíž kdo nechce ztrácet čas, tak ať raději šáhne hned po něm (23.07.2008)

Film Rudý Kakadu mě svým pestrým a přitom obyčejným příběhem příjemně překvapil. Už dávno neplatí, že německá kinematografie je špatná. V porovnání s komerčnějším Good Bye Lenin mi přijde děj uvěřitelnější a lepší. Hudební i výtvarná kulisa je výborná. Ke zpříjemnění všedního večera mohu vřele doporučit. (03.02.2008)

Mě se to nelíbilo. Není to dobré ani jako film sám o sobě, protože toho sdělení je poněkud málo, ani jako pohled do temné minulosti, protože je to podezřele nedůvěryhodné. Nemyslím ve výpravě nebo vizuální stránce, ale v konkrétních situacích, a reakcích lidí na ně. Jakýkoli režim je hrůza, ale takovýhle film na tom nic nezmění. Z mého pohledu byl taky velký problém filmu to, že mi postavy nebyly ani trochu sympatické, a to ani ty kladné. Například Luise, v podání šeredné Jessicy Schwarz, byla pro mne ztělesněním nesympatie, a slepého boje za úplné houby. Ve filmu nám ale měla připadat statečná, krásná a žijící pro ideály... Nemá to cenu. (23.03.2012)

Německý film [jako] do Hřebejka, se vším dobrým i ne tak dobrým, co z toho vyplývá. Tím lepším je fajn šedesátková atmoška rebelie, která nachází v konfrontaci se státní bezpečností, práskači a dalšími pohůnky režimu nepřítele, bez něhož by to trsání v Kakadu a šoustání po bízkém okolí nebylo ono, slušná výprava a německá romantika. Tím druhým vlastně to samé společně s tušením falše a že [by] to asi zas tak fajn nebylo. Není retro jako retro a tohle tedy Pouta vážně nejsou. (27.01.2013)

Řemeslně dobře natočený film, disponující slušnými hereckými výkony, dobrou kamerou a dosti velkorysou výpravou, na niž je skutečně hodně znát, že si němečtí filmaři mohou dovolit citelně vyšší rozpočet než ti čeští. Také příběh je sám o sobě vybudován relativně obstojně, ovšem působí poněkud rozháraně. Po pravdě řečeno nevím, zda-li je film zpracováním knihy, ale působí tak a to se všemi obvyklými neduhy jako je příliš velké množství motivů, zkratkovitost vznikající zjednodušením některých dějových linií atp. Příběh ústřední trojice mladých lidí také popisuje dosti nezúčastněným, jakoby reportážním způsobem, přičemž na pozadí těchto navýsost osobních "dějin" předkládá zároveň příslušnou část "velkých" dějin Německa, respektive "Němecek". Tomu odpovídá i "datování" jednotlivých situací ve dnech "do postavení (berlínské) zdi", což je sice efektní, ale zároveň to od počátku naznačuje, jak a čím film končí. Docela dobře a bez sentimentu je popsáno prosté fungování komunistické moci: nesvoboda, zastrašování, podlézání, donášení, ale také problémy v zásobování základními potravinami. Filmu by velmi prospělo hlubší prokreslení postav a také výrazné osekání vedlejších dějových linií. Je sice fajn, že víme proč konkrétně zašili Wolleho, že se pánové po jedné bujaré noci nakazili kapavkou nebo jak konkrétně vypadaly pitky v klubu Červený kakadu, ovšem daleko podstatnější by bylo dozvědět se něco víc o minulosti všech tří. Pouze z letmých zmínek víme, že rozhodně nebyla jednoduchá, a že do života všech tří nějak zasáhla válka a bombardování Drážďan. Problémem ovšem není pouze nedostatek informací, ale také příliš perfekcionistická, chladná a odtažitá režie. Jak může být film o mladém malíři a začínající básnířce, o (pravda neopětované) lásce, o partnerských vztazích, tak zoufale nelyrický? Přitom právě scény popisující jejich vztah - ranní rozhovor a následné vyhánění holubů z půdy, rozhovor při koupání v řece, oběd v restauraci - mají velký potenciál a patří ve filmu rozhodně k nejlepším... Zajímavé komentáře: mustafa (18.07.2008)