Česká RAPublika

To abych si dal bacha, jestli hodnotím dokument, nebo českou rapovou scénu :) jako výpověď o českém hopu je to celkem solidní počin, který bez moralizování servíruje jednu scénu za druhou, přičemž jsem neměl pocit, že by podsouval, na kterou stranu se přiklonit. Minimálně z poloviny filmu mám však pocit (a můžu to být jen já), že čeští hopeři jsou jednoduší, nejistí a nevyrovnaní blbečci. A to je plus a evidentní záměr - rozhodně se to dalo natočit stylem "jsme cool", ale tahle jasná sebekritika je věc, kterou jsem nečekal a moc potěšila. Z druhé půlky člověk získá pocit, že jsou to přeci jen fajn lidi, i přes svůj projev a naivnost, který patří spíše ke stylu samotnému, nežli k nim, a že některým talent rozhodně nechybí (IW,PSH;SC beru spíš jako recesisty srandisty). Vytknout se musí neustálá potřeba být v opozici a srovnávat - proč proboha někdo porovnává hip hop s vážnou hudbou? Je to zajímavé, ale snaha přesvědčit toho druhého o výjimečnosti toho, co dělám právě já, je zbytečná. Dokumentu taky chybí ucelenost a vyspělost, což ale platí i pro českou hh tvorbu samotnou. (06.03.2010)

Rap po 12 letech zcela zamořil hudební scénu teenagerů a mám na něj už alergii. V dokumentu na otázku "Co tím chcete říct?" rapeři odpovídají: "Jen to, že jsme." Stejné východisko má i film – sdělí pouze, že rapeři existují. Filmová procházka po české hiphopové scéně – nechme stranou hlasy fanoušků, že pravá esa na plátně chybějí – je překvapivě krotká.Téma, od nějž by divák čekal šok a kontroverzi, má tvrdší jen slovník; jinak plyne mezi plkáním a situacemi, v nichž režisér Pavel Abrahám konfrontuje hrdiny s jejich předpokládanými protipóly. Tvůrci zjevně aranžovaná setkání připravili, rozjeli kameru a čekali, "co to dá" – nestane se však nic. Až na výjimky, k nimž patří dětinská debata na matrice, jsou vůči sobě oba světy ohleduplné, nikdo nikoho nepošle do háje, ať rapeři besedují ve škole či s jazykovými vědci. Navíc film budí dojem, že český rap postrádá osobnosti. Žádný strhující básník nebije na poplach, opakuje se smyčka tuctových sdělení. Kdykoli se hrdinové vyjadřují v jiném prostředí, těžce formulují – a na vlastní půdě předvádějí málo osobité drzosti, rebelie, vzdoru. Jen sprostá slova a fráze proti konzumu, což je dost nuda na tak provokativní látku. Nejzajímavější souboj svedou dýdžejové s triem vážné hudby a rapeři s Hanou Hegerovou, která jejich verzi hymny shrne "Nemá hlavu ani patu", a pak skvěle vystřihne. Profesionálové v poloamatérském filmu vyhrávají. (13.11.2020)

Zábavný dokument, který těží z neustálého vytváření umělých konfrontací - naši hrdinové jsou konfrontováni s: docentkou bohemistiky, paní na matrice, Josefem Jungmanem, Hanou Hegerovou, romskými kluky z Karviné atd... Dokument atrakcí mooreovského střihu, ok, ale České rapublice chybí nejenom silné téma, ale i výrazní hrdinové - James Cole a Hugo Toxxx (Supercrooo) a Orion (PSH) jsou sice důstojnými reprezentaty žánru, přesto filmu citelně chybí přítomnost jiných a daleko zásadnějších person českého rapu, např. Vladimira 518... Česká rapublika tak nepojednává o české rapové scéně, daleko více jde o portrét Supercrooo - a i když tato skupina disponuje několika nadprůměrnými tracky, ve filmu působí James a Hugo jako... no jako dvě paka (jak by řekl Wolf z Pulp Fiction), viz např. jejich velmi chabé pokusy o freestyle... Chybí větší komplexnost, chybí jakýkoliv pokus o reflexi rapové subkultury, chybí Vladimír, chybí Indy a Wich... (28.10.2008)

Česká RAPublika jako první dokument o české hiphopové scéně?jako scéně, kterou tvoří jenom Hugo Toxxx, James Cole, Orion, Wladimir 518, Indy, Wich? Někteří lidi zapomínaj na to, že tohle se týkalo fakt jenom zmíněnejch lidí a vůbec tady nejde o celou českou scénu, i když tady zaznívaj názory, kterých se asi zastává většina hoperů a protagonisté reprezentují typy, do kterých lze zařadit většinu hoperů, ať už jsou víc či miň ulítlí..každopádně i tak je to dobrej počin a nápady klukům vůbec nechybí, což je dobře..ale pravej průnik do českýho "rapu" bych si představoval trochu jinak..je to vlastně jenom o subjektivním pohledu lidí, co se v tý scéně pohybujou, ale moc o ní nemluví, určitě se podílej významným způsobem na jejím formování, ale je blbost je nazývat českou scénou..nazval bych to nejkomerčnější scénou..ale to by jim asi nevadilo, což je na druhou stranu sympatický, protože o tom evidentně přemejšlel a kritizujou to..ale jako s každym dokumentem i tady může bejt realita trochuc někde jinde.. (29.04.2009)

Dokument beru jako náhled do české hiphopové scény. Bohužel mám averzi k dvojici Hack&Phat a jejich namyšlené, sprosté, arogantní kecy mě nechávají chladným a ten jejich rádoby vlastní styl (za každým slovem děvka-zmrd) je ostudou českého rapu. Jsou to děcka a poslouchaji je děcka a jde z nich cítit čistá komerce a gramy skéra :-). Respektuji Oriho, Indyho, Wiche, Lavora, PSH... to oni to tu rozjeli a něco dokázali a netahaj si triko jak ti dva. Co se týče České RAPubliky, několik povedených momentů určitě má a stojí za shlédnutí. Lidem, kterým hiphop nic neříká bych doporučil vyhnout se tomuhle dílu obloukem a raději si pustit DVD z koncertu jejich oblibené skupiny a nepsat zde zbytečné, urážlivé komenty, které postrádaji smysl. Doufám, že slovenské bratry napadne něco takového natočit, protože by mě zajímal průřez jejich scénou. (30.04.2010)