Fantasma
Fantasma
Obsahy(1)
Argentino Vargas hral hlavnú postavu vo filme Los muertos (Mŕtvi), postavu záhadného vraha. Nie je hercom, ale obyčajným mužom z džungle, roľníkom. Teraz je však v srdci rušného Buenos Aires, v obrovskom kultúrnom komplexe San Martin, kde sa má premietať „jeho“ film. Kamera sleduje Vargasovu blúdiacu postavu hore dolu na schodoch a vo výťahoch, po prázdnych chodbách sa ozýva ozvena jeho krokov. Postupne sa zoznamuje s rôznymi zamestnancami Paláca kultúry a dokonca aj nájde malú sálu, v ktorej sa zvyčajne premietajú avantgardné filmy ako Alonsovi Mŕtvi. Do tejto sály však nikdy nikto nechodí... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (9)
(LFŠ 2010) Alonsovy filmy plní kinosály pouze na festivalech, což pro jejich vyhraněnost není tolik překvapující, a tak je dobré brát FANTASMA jako určitou (sebe)ironickou glosu nejenom vůči návštěvnosti vlastních děl, ale zároveň i mizení určitého typu kultury (příznačně se celý snímek odehrává v sanmarínské cinematéce, která se stává hlavní postavou, čemuž nasvědčuje i ruchová stopa). Přestože co do prostředí jde o zásadní odklon v tvorbe režiséra, protože na místo přírodních scenérií se ocitáme v městském komplexu, stále je zde přítomna určitá tématická návaznost co do studie samoty a odcizení, která je pro mětského diváka o to působivější. I když nesouhlasím s Alonsovým snobským a pokryteckým postojem, založeným na odmítání multiplexů a americké blockbusterové kinematografie (jelikož multiplexy umožňují zhlédnout film v patřičné kvalitě a současné americké blockbustery jsou formálně progresivní, což nelze napsat o festivalových počinech s vyprázdněnou či omezenou narací, které byly průlomové před jednou dekádou), nemůžu neocenit jeho díla. ()
Vargas stojí v hale cinemakomplexu v Buenos Aires a pozerá. Pozerá vľavo, vpravo. Prejde k plagátu a pozerá. Otočí sa a pozerá, pozerá, pozerá a pozerá. Sem tam sa mihnú ďalšie figúrky, ktoré pozerajú. Doľava, doprava, z okna, do zrkada ... na seba. Pozerajú a pozerajú. Stretnú s v sále a pozerajú, na plátno, na seba. Le_Chuck sedí ve Slováckom, drtí nechtami sedačku a pozerá, na plátno, okolo seba, na hodinky, na miesto kde pred projekciou stál vysmiaty Lisandro Alonso a z ktorého velebil plné kino. Vraj na to nie je zvyknutý... nedivím sa. 10% za kameru. ()
Odcudzené priestory. Ignorácia kultúry. Gigerovské slučky technohumanoidnej architektúry, plnej vetrákov, výťahov, káblov, škripotov, plechových dvier, kovových uzáverov a samoty druhu zachytil Lisandro Alonso po svojom, a predsa vo výsledku s rovnako mrazivou presvedčivosťou ako švajčiarsky výtvarník. ()
Snad žádný jiný režisér mě poslední dobou nenutí přemýšlet tak jako Lisandro Alonso. ()
36. LETNÍ FILMOVÁ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ 2010 - SPEKTRUM - Retrospektiva: Lisandro Alonso (Fantasma / FANTASMA / Fantasma) - 25. 7. 2010 - kino Slovanské divadlo - Uherské Hradiště - 9/10 filmu + 30. 9. 2010 - 1/6 filmu - 50% ()
Vskutku - samota a izolace, ale tentokrát na vyšší rovině: jakoby přechod z džungle do města znamenal nejen změnu jeviště, ale i přechod z jedné struktury lidského já do druhé. Té nevědomé, fantasmatické. Jakoby ono fantasma, jímž je Vargas jakožto hlavní hrdina na stříbrném plátně, pouze zdvojovalo neutěšenou izolovanost Vargase jako skutečného člověka, namísto, aby (jako správné psychoanalytické fantasma) servírovalo lidskému subjektu jeho samého v lepším světle. Nikoliv, Vargas je jak ve světě iluzorního filmu, tak ve světě reálném, sám samojediný, odsouzen stát se spolu s ostatními postavami filmu ("Los Muertos" i "Fantasma") doslovným bloudícím "přízrakem" (tedy doslovným "fantasmem"). Skličující pohled na lidstvo, které se ani ve svých snech a filmech nemůže vymanit z reality, ze které chce pomocí nich uniknout. Jelliniho srovnání s "Hotelem Moneterey" je na místě (chodby, výtahy) a můžeme navíc celkovou změnu lokace kvitovat s povděkem - vždyť chladné linie umrtvené architektury odpovídají osudu lidských postav (a činí je právě jako "lidské" nepřístojné) lépe, než živoucí zeleň deštného pralesa. ()
V hlavní roli budova kulturního domu, představována skrze (občas nesmyslně, možná o to víc zábavně) jednající postavy. ()
Film len pre "otrlého" diváka, nič pre bežných kinokonzumentov!:D Autor evidentne netočí pre divákov a prečo nie. Tento "výťahový" film nadväzuje na predchádzajúci režisérov film Mŕtvi a rozvíja motív osamelosti tentokrát uprostred civilizácie. Ja som sa dokonca na niektorých miestach dosť pobavil: samotné premietanie, či ochrankár. ()
Alonso si pro snímek Fantasma vybral neobvyklou pouť po zdánlivě kulturně prospěšné instituci v argentinské metropoli. Jeho starší filmový počin si spolu s hlavní postavou (ne)hercem zvolna prochází betonovou džunglí, kterou při životě drží snad jen její prapodivní zaměstnanci. Výprava za velkolepou filmovou premiérou v Alonsově pochmurném stylu tak trochu poodhaluje profesní útrapy umělců-solitérů ve světě standardizovaného mainstreamového prefabrikátu. ()