Mučedníci

Bolestivý to zážitok, na ktorý sa nespomína s radosťou. Filmársky veľmi dobre zvládnuté, s nepredvídateľným scenárom. Pokus o myšlienkovú hĺbku v závere sa síce míňa účinku a ani náhodou z filmu nerobí seriózne dielko, ale na rozdiel od Eliho Rotha sa tu o ňu niekto aspoň pokúsil. Bez tohto pokusu o myšlienkový presah by bola obdobná miera utrpenia hlavnej postavy divácky neakceptovateľná a načisto odpudivá. (03.01.2010)

Horor, jehož síla je nejen v atmosféře, ale i v nevědomí, co přijde v dalším okamžiku. Nejdříve přichází drsný příchod na scénu působící naléhavě. Pak divák jen čeká, co má jako přijít dál, protože netuší, jak by tohle šlo natáhnout na 97 minut, ale vzápětí je překvapen a možná i ohromen (pro někoho laciností, pro druhé jednoduchostí) zlomu nastavujícího další směr filmu. Už z plakátu to vypadá na trochu krvavý hororový masakr s dvěma spoře oblečenými dívkami, což hodně klame. Výsledek je totiž úplně jiný a jak je vidět i z hodnocení, nepadne každému. Především druhá půlka, v které se prakticky nehneme z jedné místnosti může být pro někoho hororová pro druhé nudná a zbytečná. Já však hodnotím film jednoduše z faktu, že je skvěle natočený a mě silně zaujal na celých 97 minut. Krom toho hledat ve všem logiku a "svou" pointu je špatný postup v natolik nelogickém světě jako je ten náš:). (04.04.2009)

Z technickej stránky výborne, dramaturgia /koncepcia príbehu/ veľmi presná, vždy keď prichádza nasýtenie určitým žánrom, prejde sa plynulo do ďalšieho, ktorý spätne v sfére logiky a rozumového myslenia opodstatňuje existenciu predchodzieho. Inšpiratívna je aj komplexnosť, akou film rekapituluje hororové subžánre a ich vývoj za posledné obdobie - od duchárskych tmavých dlhovlások z Ázie /často fyzicky zdeformované, ktoré do všeobecnej popularity prišli s japonským Ringu od H. Nakatu v 1998/ až po opačný protipól - snaha o realizmus - zaklieštená tak v príbehu ako i vyobrazení násilia a v neposlednom rade aj presvedčivý prerod diváckej zainteresovanosti - od počiatočného chladného pohľadu pozorovateľa zvonka až ku vnútornému spoluprežitiu s hrdinom /hrdinkou/. Problém a dosť podstatný mám so záverom - jeho nejednoznačnosťou. Nie preto, že by to bolo nepochopiteľné a ja by som pociťoval potrebu sa detinsky tvrdohlavo dožadovať jasného záveru s pozície dieťaťa, ktoré musí byť za ručicku vedené režisérom až ku koncu, ale preto, že režisér tou nejednoznačnosťou dáva určitej skupine "pozitívne naladených" divákov priestor naďalej snívať istý, takmer dvetisíc rokov starý a ľudstvom tak chcený "chlácholivý" blud... . (07.03.2009)

Tak zkuste namítnout, že teorie MARTYRŮ je náboženský výmysl..... Milovníci utrpení, TOHLE JE FILM PRO VÁS! Trpící děti, zabíjení, zohavená příšera (že by Japonci záviděli), trpící ženy, občas brutální přehlídka nechutných věcí. A nakonec? DOKÁZALI TO! Co? Vy snad víte, co bude po smrti? A teď marně přemýšlím, co že si z toho filmu mám odnést já…. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) V neděli se chystám rozšlehat brokovnicí celou rodinu (cizí). 2.) Děti nevychovávám, ale týrám. 3.) Ještě nevím, že kladivo (když je nouze) může zastoupit brokovnici. 4.) Rád sleduji, jak si lidi týraj tělo (nemyslím v posilovně!). 5.) Ženský místo hlazení raději mlátím. 6.) Zajímám se o MARTYROLOGII. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (03.11.2010)

Dokonale rozplizlá sračička, která je svojí nekonečnou explicitností doslova ubíjející. Dva fíky za stylový vpád s brokovnicí a místy intenzivní vyvolávání žaludečních křečí. Mínus tři za všechno ostatní. Hlavně za scenáristicky retardovaný obrat v polovině, který je asi stejně sympatický jako Nečasova vláda v otázce zvyšování daní. (08.09.2012)