Život Briana

Komedie u které se nepřestávám smát a čim vícekrát tento film vidím, tím je můj úsměv širší. Pythonovcům se podařilo něco nevídaného a nezapomenutelného. Jsem si jist, že tento film nebude zapomenut. A i když je stále spousta lidí co tento typ humoru nechápou, musejí stále uznat, že tento film do 1. dvoustovky nejlepších filmů zásadně patří. (04.08.2008)

Potrefená husa zakejhá - to mě vždycky napadne, když čtu o tom, s jakou nevolí se tento film kdysi setkával a vysloužil si kontroverzní pověst. Život Briana se totiž nestrefuje do Ježíše, křesťanství apod., pranýřuje náboženský fanatismus a dogmatismus napříč všemi spektry, terorismus, revoluce, zbytečné násilí ve všech možných podobách - prostě všechno, co by se v žádné víře vyskytovat nemělo. Oproti Svatému grálu je tu znát vyšší rozpočet i větší zkušenost s natáčením celovečerních filmů. Graham Chapman hraje navíc Briana tak přesvědčivě a seriózně, že by se uplatnil i ve vážném biblickém dramatu. Co ještě dodat? Snad jen, že píseň Allways look on the bright side of life je tak neskutečně optimistická, že i po skončení filmu je dobrá nálada na dlouho zaručena. 100%. (14.04.2013)

Asi nejlepší celovečerák Pythonova cirkusu. Kultovní hlášky i skvělá písnička nakonec, která vám dokáže zvednout náladu v jakékoliv životní situaci. ***Věděli jste, že: Monumentální kulisy, ve kterých film v Tunisku vznikal, jsou zbytky kulis z televizního filmu "Ježíš Nazaretský" Franca Zaffirelliho, který tu natáčel o dva roky dříve. Dokonce i kompars tvořili z valné části titíž lidé, a režírující Terry Jones se tak dočkal vlídných rady typu "takhle by to pan Zaffirelli neudělal..." *** (18.03.2007)

Život Briana je můj nejoblíbenější pythonovský film. Snad proto, že byl úplně první, který jsem viděl, snad proto, že je v něm specifický pythonovský humor doveden k dokonalosti, snad proto, že má nejštiplavější povahu a nejvíce lidem leží v žaludku (ačkoli nepochopitelně)... Life of Brian je dokonalá satira! Nejen na náboženství, ale především na jeho průvodní jevy, od fanatismu ("An ubeliever! Persecute! Kill the heretic!!") až po stádnost a slepé následování ("You're all individuals. - (sborově) Yes, we're all individuals..."). Terčem posměchu jsou náboženští vůdcové, politici, prázdný symbolismus atd...atd... Humor Terryho Jonese, Johna Cleese...a spol.. je natolik jedinečný a originální, že ne každému se musí líbit, ale ani ve snu bych neřekl, že je stupidní, trapný nebo dětínský. Je účinný... A moje nejoblíbenější scéna? "Romanes eunt domus..." (08.09.2006)

Když jsem Briana kdysi viděla poprvé, jen jsem se občas usmívala, ale nesmála - což nyní připisuji mému nízkému věku (minimálně tomu mozkovému) nebo nějakému chvilkovému totálnímu zatmění mysli, popřípadě upadnutí do lehčí formy kómatu - protože napodruhé jsem se smála téměř v jednom kuse, a to pěkně nahlas (což u mě při filmu zas tak obvyklé není) - a při jedné nejmenované scéně s nejmenovaným vtipným Palinem a nejmenovaným vtipným jménem, jsem se málem počůwala smíchy! No tekly mi aspoň slzy - asi přibližně ve stejně hojné míře, jako při pomyšlení na to, že podobně skvostné dílko, utahující si ze všeho a všech tím nejbrutálnějším způsobem, už prostě nikdo nikdy nestvoří. . . . . Nakonec nezbývá, než s pokojným výrazem smíření prohlásit: "Yes I know, out of the door, one cross each, line on the left." (19.05.2006)