G.I. Joe

Zatímco holkám z naší školky Majdalence Apolence s Veronikou (na FB známým jako Bella123, Emo.Vamp a F1ckaP1cka) se pupík roztouženě chvěje při slovu Twilight, kucka Štěpka, Dejv, Sťu a Pája si zas nejradši hrajou s plastovejma pajdulákama s muskulaturou a "co jim hele do ruky můžeš dávat různý kulasy, mečáky a rakeťáky." Když si kucka s pajdulákama hrajou, ozejvá se u toho ratatata bum prásk švih dostanu tě ne já dostanu tebe a zachránim svět. Když pak sou kucka starší, vezmou místo toho větší obdobu plastovejch kulasů, mečáků a rakeťáků (co hodně svítěj, pípaj a tu a tam vibrujou) a jdou si hrát na zahradu. Přiberou holky ze sousedství (nejdřív jim samo nakecaj, že jsou upíři a jdou bojovat s vlkodlakama), nejmenšímu hoděj na hlavu kápi a řeknou mu, že je terorista a začnou před nim zachraňovat dvorek. Kůlna se promění v Paříž, dřevník na základnu pod ledem a Fanynka Macháčková na vysvobozovanou kravasici. Soused to natočí na kameru co vyhrál v Natočto s videem "Jak jsem lovil hodinky v záchodě" a pravý nefalšovaný dvorekbástr je na světě. Kucka pak budou při usrkávání slazenýho mlíka eště dlouho vzpomínat, jak to těm zlákům zase nandali. Výsledek je pak asi na stejný úrovni jako tahle pitomost. Závěr: Van Helsing byl ve vší svý blbosti aspoň sranda, tohle se nedá považovat za plnohodnotnej film, kde jedna scéna souvisí s druhou. I když scéna "máme málo času, tumáš hubana" mě pravda pobavila. (25.01.2011)

„Ten výbuch som prežil. Ako tak.“ Blbosť, v ktorej nič nedáva zmysel (dialógy, postavy, príbeh) a kde postavy stvárajú neuveriteľné veci, odporujúce fyzikálnym zákonom a sedliackej logike. Blbosť je jedna vec, DVOJHODINOVÁ blbosť ale druhá. Hoci sa pokladám za fanúšika akcie a v detstve sa ku mne dostali dve čísla komiksu „G.I. Joe“, ktoré v slovenskej mutácii vydal Semic-Slovart, Sommersov nešťastný pokus o filmovú celovečernú adaptáciu prekročil pomyslenú hranicu a stal sa... nezaujímavou koninou. Pokiaľ by boli Arnold Vosloo, Dennis Quaid a Brendan Fraser na plátne častejšie a snímka by mala o 30 minút menej, MOŽNO by som išiel na 60%. Ale iba sa mihnú (hlavný priestor dostali finančne a inak lacní neznámi, mladí herci plus Marlon Wayans) a trvá to dve neznesiteľné hodiny. Akcie je extrémne veľa, trikov detto (až sú rušivé a paradoxne nudné) a ak sa aj chvíľku nedajbože nič nedeje, Sommers do dialógovej scény napchá akčnú retrospektívu, takže ZASA akcia. Ale aby som mu nekrivdil, akcia je miestami neskutočná (čo je plus... asi), efekty mohli byť EŠTE horšie a občas som sa dokonca pousmial („Sme ďaleko od Miami.“). A určite je to lepšie, aspoň pre mňa, ako VAN HELSING. To bola, aj keď sa tomu ťažko verí, ešte väčšia blbosť. (27.05.2011)

V tom filmu je všechno! Hláškující černoch, kozatá rusovláska mluvící plynně keltsky, šílený vědátor, váleční nanoboti, pulzní děla, arktické základny, samurajští bratří. Bolí z toho hlava, destrukce olbřímích rozměrů stíhá další, ale co na tom sejde. Sommers umí narozdíl od Baye natočit megalomanskou akci, nikoliv mihotající se chaos. Doufám, že bude dvojka, chci si tohle guilty pleasure užít ještě dvojnásobně velké (podle pravidla o sequelech) (30.08.2010)

Scénář: Stuart Beattie, David Elliot, Paul Lovett .. Budoucnost patří nanotechnologiím. Tohle bylo jejich promo. A pořádná akční nátěřka. Hlavně druhým hračkářům, Transformers: Revenge of the Fallen, které o hlavu (nikoliv plnou rozumu) převyšuje. Stephen Sommers a Lorenzo di Bonaventura si tuhle digitální stupiditu vymazlují na plné pecky. Snadno skousnutelné především díky vražednému tempu a rytmizaci, které tu povrchnost, vágnost příběhové kostry a obecnou neuvěřitelnost zadupává pod slupku atraktivních efektů, sexy postav, hlášek a neustálého sprintu za další explozivní akcí. Místy se sice dostavuje až přehlcenost, kterou ještě zahušťují flashbacky, ale nic nedrhne, Praha se bortí, ledovce tají, zadeček Rachel Nichols se vrtí.. Beru všechny negativní soudy, mne taky Sommers (vyjma první Mumie) nebere, ale tahle nátěrka prostě ušla. Přepálené béčko, přepálená sedmdesátka. (01.10.2009)

"PROSKOČIL JSEM VLAKEM. A TY?" - "JÁ HO PŘESKOČIL." S G.I. Joe jsem si hrál až do ostudně vysokého věku a film pro mne byl tudíž srdcovka, k mé radosti natočená u nás a s odkráglovanou českou modelkou, která řekne tuším přesně jednu větu (Siena Miller je ale bezkonkurenční). Oproti TS a TF 2 nemusí filmoví G.I. JOE bojovat s kvalitou nějakých předchozích dílů a navíc se od začátku netají tím, že jsou totální blbinou pro děcka, což znamená značně zvýhodněnou startovní pozici (když pominu, že auta měnící se v roboty jsou mnohem víc cool). Scénář odpovídá nulové inteligenci kresleného seriálu i komiksů a stejně jako ony perfektně vystihuje nakažlivou náborovou atmosféru hyper hi-tech armádního dobrodružství, jehož absurditu pravidelně odlehčují pubertální chtěné, ale i nechtěné vtípky. Bohužel, fetišistické akční scény plné cool vystajlovaných bojovníků a vojenských hraček jsou s čestnou výjimkou geniální honičky Prahou za záchranou Eiffelovky (zatím nejlepší akční scéna roku) naprosto fádní, utápějící se v létajících jiskrách a rozbitém skle a nepřesvědčivém pixelovém uragánu, kdy člověk přestává věřit, že by cokoli ve filmu stálo v reálu. „ŘÍKEJTE MI… KOMANDÉR!“ (14.08.2009)