Heima: film kapely Sigur Rós

Opravdu klidná jemná hudba skupiny z Islandu, která plně popisuje jejich zemi. Je to vlastně mé první setkání s touhle skupinou a musím říct, že jsem cítil určité nadšení, ale bohužel né úplně maximální. Obrazy a kamera, kterým je tento dokument/koncert natočen je opravdu krásný. Víme aspoň více o místě, kde Peter Jackson strávil čas s točením svých filmů podle J. R. R. Tolkiena. (28.12.2012)

Nielen mapovanie rozsahu talentu skupiny umelcov, ktorá sa rozhodla po veľkom úspechu vrátiť tam, kde im korene prevŕtavajú zem a vo všetkej skromnosti svojou zasnenou hudbou roztriasť fjordy, chajdy a továrne svojej domoviny, ale aj príjemný umelecký dokumentárny film, ktorý je oslavou Islandu krásnou kompozíciou záberov na éterickú a ľudskou rukou takmer nedotknutú prírodu. Dal by som si kľudne aj štyri hodiny takéhoto zážitku. (14.05.2018)

Skalni fanousci mych recenzi dobre vedi, ze jestli neco na filmech dokazu ocenit, pak je to predevsim kvalitni hudba a krasne nasnimana priroda. Heima na techto dvou elementech stoji a pada, kdy obzvlast islandske prirodni scenerie jsou naprosto uchvatne, bez debat. Problem je v tom, ze hudba Sigur Ros je sice kvalitni, ale jednoznacne background zalezitost, vec kterou je mozne si pustit jako sonicke pozadi k necemu, ale jakmile to clovek vnima jako hlavni chod, hrozi unudeni se k smrti. Nemluve o tom, ze odlisit jeden song od druheho je vesmes nadlidsky ukol, takze sjeti podobne monotoniho playlistu neni zrovna jednoduche. Kdyby vizualne alespon zustali u te prirody, ale misto ni jsou zde az prilis casto zabery na islandske deticky a babicky, coz me skutecne nebere. Dalsi parodie jsou naprosto zbytecne a nicnerikajici interviews se cleny kapely, kteri vypadaji i svou islandskou radoby anglictinou zneji jakoby prave utekli z Jedlickova ustavu. 4/10 (03.11.2010)

Pět hvězdiček je pro tento film málo. Do Sigur Rós jsem už nějakou dobu zamilovaný a od doby, kdy jsem viděl trailer na Heimu už uběhlo dost vody. A když jsem se nakonec dočkal a Heima se ke mě dostala, měl jsem problém se u něj nerozbrečet štěstím. Už samotné vymyšlení tohoto koncertního turné musí být výplod mysli operující na úplně jiné úrovni. Předem téměř neoznámené koncerty v těch nejzapadlejších částech Islandu, stejně tak neoznámené pochody po ulicích některých vesnic a to vše zakončené osmičkou - velkým děkovacím vystoupením v Reykjavíku. Úmysl skupiny byl ten, že uspořádají menší lidové oslavy a přinesou trochu toho bezstarostného štěstí lidem doma. A stejně na mě působil i film - při jeho sledování, stejně jako při poslouchání samotné hudby, jsem se cítil dokonale šťastný a jestli má existence absolutního hodnocení nějaký smysl, pak je to právě tento počin. Dvěma slovy: nadpozemský zážitek. (07.01.2009)

Dle mého neodborného názoru se v dnešním hudebním světě dokáže málokdo takhle přirozeně odlišit jako to dokáží Sigur Rós. Jednoduše jim nejde nevěřit, že to všechno dělají jen z lásky k hudbě a lidem okolo, mají v tom totiž velké severské srdce. Proto mi ani nevadí, že jako dokument je to po vizuální stránce spíše podprůměr, o to víc je v tom ale upřímnosti a uvolněnosti. ....dokonalá pozvánka na červencové Colours of Ostrava:) (23.02.2013)