Bereavement

Konečne "zlo" vyhráva nad dobrom a zároveň to menšie zlo poráža väčšie.hm tak nejako mi to prišlo:) Ale nie Bereavement je klasický horor akých už tu bolo, lenže je fakt dobre natočený. Už od začiatku sa niečo deje a tých nudných pasáži tu prakticky niet a to pri neštandartnej (na podobné horory) stopáže určite poteší. Potešila aj Alexandra Daddario, skôr jej neobyčajné chutné kozy (skoro ma vystrelo, keď bola iba v tielku) a teším sa čo predvedie v novom Texasskom masakry. Vidieť také kozy v 3D.... Leatherface ide na 100% bokom :) (14.01.2013)

Tak tento kusok nebol vobec zly. Hixploitation kuskov vela nie je, takze kazdy zarez potesi. Vytknut by sa dala obcasna zdhlavost a repetitivnost, ale na druhu stranu potesila nekompromisnost. Akurat zaver ostal v bode, kde by si to vyslovene pytalo pokracovanie. A veru nieco take aj existuje (co som zistil az po dopozerani) - ono totiz Bereavement je prequel k starsiemu kusku od toho isteho rezistera - k Malevolence. ;) (01.01.2013)

Vynikající John Savage ve velice brutálním filmu, který ale rozhodně není jen o jatečním zabíjení. Protože jestliže má divák zájem a hledá ve filmu i něco víc, než jen bezduchá jatka, při sledování tohoto filmu má možnost tak učinit. V jedné pasáži se mluví o dvou teoriích, které vysvětlují sociální chování člověka. Jedna říká, že sociální charaktery jsou důsledkem genové dědičnosti, ta druhá, že důsledkem je výchova a sociální prostředí, ve kterém člověk vyrůstá a žije. Je na divákovi, aby se přiklonil k jedné z nich. Film nám dá sice jasnou odpověď. Také můj názor je ten, že sociální charakter osobnosti je tvořen především výchovou. Proto se i ve filmu dočkáme zajímavého, avšak vcelku logického vyústění. Mrtvol je celkem dost a beznaděj, která třímá nejen v obětech je umně přenášena i na diváka. Ač nám vrah své motivy nesdělí, není to na škodu. Je prostě nemocný a takový člověk mít důvod nemusí. Alespoň ne ten, který bychom jakž takž chápali. Atmosféra a kamera člověka dokážou velmi dobře vtáhnout a pohltit. Třebaže film je, dá se říct, jednoduchý. Ale jak říkám, pokud někdo chce uvažovat, zde prostor je. Výhodou horrorů je většinou jejich na první pohled jednoduchost, a proto jsou chápány většinou divácké obce. Skrývají se v nich však časté otázky různých charakterů. Každý není akademik, a proto věřím, že horror je žánr, který umí i nevysoce vzdělaného člověka vtáhnout do akademických otázek - a to jednoduchou formou. A v tom je jeho velká přednost a výhoda. (14.10.2011)

V hlavní roli poprsí hvězdné herečky a pak to ostatní, které už je ovšem ze skutečně působivého hororového ranku. Není až tak vyloučeno, že režisér Stevan Mena v minulosti pracoval na jatkách, stejně jako zaostalý a vyšinutý zabiják z jeho filmu, bojoval se svými děsy a dodnes unáší mladé dívky do těchto nehostinných prostor, kde s nimi zachází jako s masem na porážku. Jeho konání mlčky přihlíží rovněž ze sousedství unesený bezbranný chlapec s diagnozou vzácné choroby jejíž průvodním znakem jsou necitlivé reakce na bolestivé podněty. At je to jak chce, Mena umí navodit hutnou hororovou atmosféru jedna básen doprovázenou stísněným pocitem strachu při němž tuhne krev v divákových žilách. Jeho hrůzyplný film si jde poměrně přímočaře za svým. A co je sympatické, že se nevytasí se závěrečnou "shocking" pointou převracející předchozí děj naruby. Aby měl všechno dostatečně pod kontrolou vzal si vedle režie na starost také produkci, střih, hudbu a scénář a při takovém množství činností obvykle vznikají rezervy, ale až na občasné výpadky logiky to zvládl a s žánrem umí skvěle pracovat. Nespoléhal jen na drastické scény, kterých je ve filmu rozeseto hojně, ale byl překvapivě dobrý i v nenervujících mezihrách. Diváka uměl co chvíli chytit pod krk a pěkně vydusit. Kamera uměla ve špinavých prostorách starých jatek působivě rejdit a bloudit. Stříkající krev z obětí nejednou navodila dojem, že ohodí i diváka a to i přes absenci formátu 3D. Mena je pro horory zkrátka jako dělaný. A pak měl na place ještě jednu devízu, která tomu nasadila tu pravou hororovou korunu a sice magicky pohlednou Alexandru Daddario v roli Allison, která po tragické smrti svých rodičů přijíždí z Chicaga na zapadlý venkov bydlet ke svému strýci. Vedle toho, že se náramně dobře v hororu vyjímá, umí také ukázkově křičet hrůzou a má naditý dekolt. Info kolem ní je sice taková omáčka, které diváka moc nevytrhne, ale jakmile vypochoduje na scénu v uplém tílku o číslo menším, její postava dostane úplně jiný rozměr. Její zásluhou jsem přehlédnul určité nedomyšlenosti v ději (zabijákova přílišná důvěra v uneseného chlapce a nulový strach z prozrazení nebo jeho útěku, protože mu jako jedinému umožnil volný pohyb, na zchátralá jatka po celou dobu nikdo nezavítá a nezajímá se o ně, ve vesnici je nějak podezřele málo obyvatel, zabiják projede ve své dodávce kolem atraktivní a v té chvíli osamocené Allison, ale na rozdíl od ostatních dívek ji neunese) a po zbytek filmu jsem tipoval objem jejího vyvinutého hrudníku. Jelikož s každou příští scénou rostl, tak jsem nedospěl k žádnému konkrétnímu číslu a nedozvím se kolik toho skrýval její napěchovaný dekolt. Oproti tomu však do svého filmu talentovaný režisér napěchoval veškeré potřebné hororové ingredience. Mena sice promarnil šanci svléci Alexandru, ale ukázal, že by byl sám proti sobě, kdyby v budoucnu nenatočil ještě jeden takto zdařilý horor. Mé hodnocení: 90% (11.06.2014)

Docela mě překvapuje nízké hodnocení. Mě tento horůrek hodně zaujal a dlouho jsem mu chtěl dát dokonce plný počet. Na začátku jsem se párkrát pousmál (v dobrém) a hercům jsem jejich hraní věřil. Závěr trochu zvláštní, ale akceptoval jsem ho, přesto, i když nerad, dávám jen 4 hvězdy a to asi díky tomu konci, ale aspoň nenapodobuje ostatní horory, tak třeba příště... (04.08.2012)