Wrestler

Requiem bez vizuálních cinkrlátek... aneb indie verze Rockyho... aneb Aronofskyho nejzajímavější film. Nikoliv tím, co sděluje (zase tolik toho není, ostatně příběhy o loserech se nikdy neztratí), ale tím, jak se prezentuje. Jako osobní zpověď vyhasínající hvězdy, která "TO" tam stále má a potřebuje "TO" dostat ven, je velice stimulující, jako nezávislé drama za pět švestek odzbrojující a v konkurenci jiných direct-to-oscar fláků přímo fascinující, jako civilní cvičení filmařského umu pak neuvěřitelně uchvacující. Jako by si Aronofsky řekl, že zřetelných onanií bylo dost, a tak obrátil o 180 stupňů, přičemž je Wrestlerova dokumentární vicizelovanost vlastně úplně stejnou exhibicí jako Fontána. Jen nepůsobí tak namachrovaně a kromě výtečné formy nabízí i velikánské srdce. (26.06.2009)

Čekal jsem tvrďáckej film o magorovi, kterej se s nikým nebude mazlit a každýmu nakope prdel, ať v ringu nebo mimo něj. Dostal jsem ale chlápka s citlivou duší, kterej prostě jenom cítí, že už to není jako za starejch časů. Mickey zahrál roli výborně, věřil jsem mu do poslední minuty. Vždycky jsem si myslel, že wrestleři jsou nafouklí borci co se naučili padat a každej víkend si hrajou to svoje divadýlko. No tenhle film mě ujistil v tom, že ne vždy tomu tak je. (08.11.2009)

,,Dámy a pánové! Král džungle, Randy ,,THE RAM“ Robinson!!!….“ Proč by měl zrovna Aronofsky točit sportovní film? A o wrestlingu? Protože Randy je starý zlomený muž z duší bojovníka, na kterého přichází potřeba nebýt sám. A není to sportovní film, ale normální film o stárnutí. Jen jinak a z jiného úhlu. Žádné ,,snové“ záležitosti či přeludy. Jen prachobyčejný pohled do světa vysloužilce, který žije všední život, kterého smyslem je show. Diky tvůrcům TO začínám chápat. Dostávají se mi odpovědi na má proč. Tou nejlepší cestou. Cestou vcítění a pochopení. Je zvláštní, že TENTO starý bojovník by nemusel být wrestler, ale KDOKOLIV s přívlastkem STARÝ. Kdokoliv, kdo je světu úplně u prdele! Pak přichází poslední skok. Na co myslí? Vím to! Aronofsky TO do mě dostal! Příběh není úplně bez chyb. Taktéž jsem ho neprožíval nijak emotivně. Jen se mi líbila forma vyprávění a výkon M.Rourka. A fakt, že se stárnutí dá natočit i jinak. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? O 2 roky později… Nejmenovaný český politik stojí na Nuselském mostě. Na co myslí? Vím to! Jeho volební program HO tam dostal!! (24.04.2009)

Citlivé, nostalgické ale v ničem nepodbízivé melodrama, které hravě splachuje Rockyho návrat do záchodu. Charismatický veterán Mickey Rourke vkládá do role nejen masivní svalstvo, rock'n'rollovské háro, ale i věrohodnou procítěnost v momentech životní krize a stroskotání, což jen přispívá k hořkosladkému, pravdivému a lidskému vyznění celého příběhu. Darren Aronofsky se tentokrát nečekaně obchází bez experimentální režie a vizuálních vychytávek, jen kamera je lehce roztřepaná a často se pohybuje v souladu s hl. postavou, přičemž zabírá scénu přes jeho rameno - doslovné sledování zvyšuje pocit autentičnosti a prohlubuje pohled do nitra postavy. PS: Krásný závěr, i na podruhé mi udělal husí kůži! 9/10 (05.01.2009)

Darren Aronofsky točí jeden filmový skvost za druhým, to se tedy musí nechat. Jeho (ale možná ještě víc Rourkeho) Wrestler je po formální i umělecké stránce velkým úkrokem z očekávané tvůrčí dráhy - nejde o to, že Aronofsky je nezávislý filmař, atributy nezávislého filmu se dají lehce vysledovat ve všech jeho filmech (a Wrestler není výjimkou, ba právě naopak), překvapivá je žánrová volba citlivě vedeného komorního dramatu a to, jak Aronofsky coby formálně vytříbený režisér dobrovolně ustupuje do pozadí ve prospěch civilnosti i hlavního hereckého představitele. Že nepůjde o primitivní adoraci wrestlingu (ve smyslu primitivnosti nekonečných pokračování Rockyho v ranku boxerských snímků) bylo vcelku jasné, takhle sociálně kritický film jsem ale nečekal. Už pompézně zpracovaná sekvence s úvodními titulky, po nichž se do tmy rozlehne stařecký chraptivý kašel a divák uvidí na židli zhroucenou zápasníkovu postavu, je příznačná...a pak už následuje koncert doslova fyzického herectví hlavního představitele. Rourkova vizáž je tak autentická, každý jeho pohyb tak uvěřitelný, že lze s nejvyšší pravděpodobností prognózovat jejich hlavní příčinu - Rourke tu hraje sám sebe... I jeho kariéru provázely drogy (či jejich filmový obraz doping) a i ona opisovala spíše reflexi Americké krásy, než čiré realizování amerického snu... Darren Aronofsky točí sugestivně - kamera často dokumentárně provází titulního hrdinu nalepena za jeho zády z pohledu třetí osoby, mizanscéna je dokonalá, autenticky špinavá a lacině blyštivá, hudba je ukotvena v úpadkových 80. letech a dobře charakterizuje hlavní postavu... Silně depresivní podtón snímku vnáší do (profesionální) podstaty sportu dosti nelichotivého světla (narozdíl od většiny sportovních dramat, které zobrazovaný sport téměř vždy adorují), ale neodsuzuje ho a nemoralizuje. Randy "The Ram" prostě stárne a zápasí (a Wrestler jako popkulturní ikona amerického stylu života je demýtizován i mýtizován zároveň...). Darren Aronofsky natočil skutečně silný i působivý film...a já snad ještě nakonec začnu obdivovat a mít rád Mickey Rourkea...'-) (20.02.2009)