Philadelphia

Je s velkým podivem, že Jonathan Demme po sobě natočil dva výborné snímky a pak se jen babral v průměru. Sice je cítit ten americký nános, i tak je Philadelphia nesmírně silný kus. Jeden prožívá radostné chvíle (narození prvního dítěte), druhého nemoc připravila o vše kromě víry ve spravedlnost. Dva právníci, kteří se sejdou u rutinního případu. A po několika měsících se u soudu setkají znovu, jeden už jako klient. Drama o zaslepenosti systému a jedné „společenské smrti“ je (ač chceme či nikoliv) lehkým kalkulem, je hodně černobílá a jednostranná, ale na druhou stranu s ohledem na rok vzniku velmi odvážná. A výborně odrážející atmosféru doby. Postavy jsou jasně rozdělené na ty hodné a ty zlé, chvílí na patetická vyznání je dostatek. Samozřejmě vyjma skvělého Hankse (první životní role) zaujme i nenásilný přerod Denzela Washingtona, který má naivní představy o homosexuálech a posléze boří zdi xenofobie. Je mi jasné, že ono úsilí o idylickou harmonizaci nebude sedět každému, jako celek tu však máme stále aktuální a působivou látku, která patří k tomu nejlepšímu z první poloviny devadesátých let. (23.12.2014)

Naléhavé téma a dnes již klasický snímek v režii Jonathana Demma. Tom Hanks podal skutečně působivý výkon, za který byl poprávu oceněn Oscarem a škoda jen několika hlušších pasáží, které mi brání dát Philadelphii maximální hodnocení. P.S. Ještě víc, než film, mám radši nádhernou skladbu (též oscarovou) Streets of Philadelphia od Bruce Springsteena. (09.12.2023)

Bůh stvořil Adama a Evu proto, aby oni tvořili dále za něj. A tak plodili bílé, černé, Vietnamce, Mongolce, křesťany, buddhisty, Španělky, Angličany, Hitlera, Medvídka Pú, hloupé, chytré (a přechytralé), génie, krásné a ošklivé, nemocné a nevyléčitelné, bisexuály, lesby, homosexuály atd. A všechno jmenované je normální. Dá se to nazývat vývojem popřípadě evolucí?! Proto filmy tohoto charakteru dokáží někomu zvednout mandle, jiné bohužel utvrdit v tom, co cítí, a to je nenormální. O to víc mě štve, že mě Philadelphie neusadila pořádně na prdel. Téma je mi vysoce blízké a Hanks je můj oblíbený herec, takže mě mrzelo, že nepodal výkon, u kterého jsem na něj zvyklá a že příběh je mi hozen jako břečka ve věznici se slovy: „A teď si to sežer!“. Moje emoce se nedokázaly pořádně otevřít a já nevím proč? Každopádně kecy typu: „Může si za to sám, svým špatným chováním“ nebo „Bůh nestvořil Adama a Edu!“ , mi budou ležet v žaludku ještě hodně dlouho s úvodním proslovem na téma „FAKT“. Dlouho jsem tak ohavnou scénu neviděla. Fujky. (10.11.2010)

"Úžasná" titulní píseň mi bohužel byla vždycky protivná. Chápu, že pro někoho, kdo má cit pro americkou píseň a orientuje se v místních reáliích, to může být geniální skladba, ale já - v tomto směru deficitní - opravdu nevím, co si mám počít s "ulicemi Filadelfie". Jo a ten film. Ten je o tom, že v Americe se lze soudit opravdu o cokoli, a že se zajímavou žalobou a schopným právníkem lze uspět i při absenci jakýchkoli důkazů o čemkoli. (17.03.2011)

Jalu má pravdu. Už jsem Philadelphii viděl i v náladě kdy mě točil celej svět a mě už to nebavilo. Tenkrát mě to opravdu nedojímalo a viděl jsem v tom super promyšlenej kalkul. Jenže Philadelphii jsem viděl i jindy, a tehdy to byl skvělý film. Mluvil o naší zaslepenosti, bezdůvodné zlobě a pokrytectví (ave Christi), a taky o síle člověka i o tom na co už nestačí. Mohlo by se zdát, že film už ztratil na aktuálnosti, ale je to jinak...sice jsme navenek mnohem tolerantnější společnost, která rozhodně nediskriminuje, to ne, probůh jen to ne. Vždyť politická korektnost vládne světem. Ale pravda je taková, že se jen vymyslela spousta kliček, zneužívaná oběma stranami těchto "sporů". Toto si skutočně treba pozrieť. A poslechnout, protože kromě dnes už klasického songu Božského Bruce vám tu zahraje i Howard Shore, po kterém tenkrát moc psů neštěklo. Dávám 80%. (22.01.2005)