Philadelphia

Kvůli čemu si zde tahle nezajímavá soudní pře vysloužila takovéhle pěkné hodnocení opravdu ne zcela chápu. Od samého počátku jsou karty jasně rozdány, všechno může skončit pouze jedním možným koncem, přičemž cesta k němu bohužel není nijak extra zábavná nebo strhující. Já zkrátka nemám tyhle "poučné" filmy (z nichž se stal časem prototyp oscarového kandidáta) vůbec v lásce. (05.07.2010)

"Úžasná" titulní píseň mi bohužel byla vždycky protivná. Chápu, že pro někoho, kdo má cit pro americkou píseň a orientuje se v místních reáliích, to může být geniální skladba, ale já - v tomto směru deficitní - opravdu nevím, co si mám počít s "ulicemi Filadelfie". Jo a ten film. Ten je o tom, že v Americe se lze soudit opravdu o cokoli, a že se zajímavou žalobou a schopným právníkem lze uspět i při absenci jakýchkoli důkazů o čemkoli. (17.03.2011)

Po špičkovém jehňátkovém krimi natočil Jonathan Demme vynikající drama o diskriminaci homosexuálů v řadách soukromé právnické firmy. Netajím se obdivem k Tomu Hanksovi, ale to co předvedl v tomto filmu je opravdu mimořádný výkon, který ocenili snad všichni, kteří film viděli. Závěrečná scéna při které zní pouze úžasná stejnojmenná skladba Neila Younga mě vždycky totálně dostane. Také si dodnes pamatuju předávání Oscarů a účast obou nominovaných za píseň (Young a Springsteen). Spontánní potlesk ve stoje všech hvězd při příchodu Springsteena v džínách na podium, to byla chvilka na kterou se nezapomíná. (18.04.2003)

Soudní dramata mají v americkém zábavním průmyslu dlouhou tradici a výsadní postavení. Na Philadelphii je znát, že v době vzniku ji studio považovalo za svým způsobem výkladní skříň a k jejímu natáčení přistupovalo s očekáváním festivalových vavřínů. Tom Hanks byl už tehdy považován za velkou hvězdu a ideálního představitele sympatických klaďasů smýkaných osudem. Téma AIDS v 90. letech hýbalo veřejností, smrt charismatických postav šoubyznysu, k jakým patřil např. Fredie Mercury, byla ještě v čerstvé paměti. V postojích veřejnosti bylo cítit znejistění sexuálně otevřené společnosti, strach z pandemie byl všudypřítomný, obavy z nakažení byly tehdy běžné a promítaly se do nejrůznějších předsudků. V režii Jonathana Demmeho vznikl aktivistický film, který chce přesvědčovat, poučovat, vychovávat a kultivovat, a z přemíry ušlechtilé snahy nakonec vzniká ušlechtilá nuda. V první půli film ještě funguje více méně tak, jak má, v té druhé už sklouzává místy k citovému vydírání a jde s prominutím do háje. Kdo chce vidět výborné drama, které se nevyhýbá kontroverzním momentům, raději si pustí Klub poslední naděje. Tři hvězdičky nechávám jen proto, že s cíli tvůrců sympatizuji. Celkový dojem: 55 %. (28.04.2016)

[6/10] (Clinica Estetico, TriStar) (Technicolor /// Produkce: Edward Saxon /// Scénář: Ron Nyswaner /// Kamera: Tak Fudžimoto /// Nepůvodní hudba: Howard Shore, Bruce Springsteen, Neil Young /// Oscar: Tom Hanks (herec), Bruce Springsteen (píseň) /// Nominace na Oscara: Ron Nyswaner (scénář), Carl Fullerton, Alan D´Angerio (masky), Neil Young (píseň) /// MFF v Berlíně: Tom Hanks (Stříbrný medvěd - herec)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (11.02.2009)