Philadelphia

Tom Hanks jako homosexuální právník, nakažený virem HIV bojuje s pomocí Denzela Washingtona coby svého obhájce proti předsudkům nejen svého bývalého zaměstnavatele, ale společnosti jako celku. Jeho výkon je ohromně působivý a je v něm tak trochu vidět snaha naučit diváka chápat, že i homosexuál je člověk, jen trochu jinak orientovaný. K tomu má Hanksovi dopomoci i Antonio Banderas v roli jeho přítele a milence. Na opačné straně bariéry zaujme zejména Jason Robards jako čelný představitel firmy, která právě Hankse propustila ze svých služeb po zjištění, že je nakažený homosexuál. Film je doslova přeplněný humanitou a herecké výkony jsou strhující. Po zásluze vybojoval 2 Oscary (jeden pro Hankse a druhý za titulní píseň od Bruce Springsteena). (15.12.2002)

Vo Philadelphii mi rozhodne chýbalo lepšie vykreslenie Andyho vzťahu s jeho partnerom, detailnejší záber na Joeovu zmenu pohľadu na homosexuálov a zobrazenie dopadu sporu na jednotlivých členov firmy. Snímku som si celý čas užíval a Hanks s Washingtonom boli pomerne schopní, ale k dokonalosti chýbalo ešte veľa. (11.06.2019)

(1001) Zvláštní, už od prvních tónů jsem věděla, že se mi tohle líbit nebude. A jakmile vešel na scénu žovielně žertující, život plnými doušky hltající Tom Hanks, bylo to definitivně potvrzeno. Já toho chlapa prostě nemám ráda a dalo by se říct, že mi svou přítomností znempříjemňuje a otravuje každý film, kde se objeví. Za jedno mi není sympatický jeho styl herectví, za druhé mi není sympatický on sám a taky máme zcela evidentně absolutně odlišný vkus, protože si vybírá role přesně takových týpků, se kterými bych se nikdy nemohla ani nechtěla kamarádit - a většinou ani nechtěla koukat na filmy, ve kterých vystupují. Kdybych měla demonstrovat, proč bych s Andy Beckettem nešla na kafe, tak proto, že lidem diktuje, co si mají myslet, když poslouchají hudbu. Tedy, tolik nenávistných vět a to jsem se ani nevyjádřila k obsahu filmu. Nemám ráda filmy, které se mě snaží přinutit někoho litovat. K tomu mám dospět sama, oni mi to nemusí říkat! Nedívám se na někoho skrz prsty proto, že by byl homosexuál, ale zase jenom kvůli tomu, že je, ho nezačnu ultimátně milovat. Myslím si, že bych klidně mohla umřít, aniž bych viděla tento film. (09.08.2010)

Soudní dramata mají v americkém zábavním průmyslu dlouhou tradici a výsadní postavení. Na Philadelphii je znát, že v době vzniku ji studio považovalo za svým způsobem výkladní skříň a k jejímu natáčení přistupovalo s očekáváním festivalových vavřínů. Tom Hanks byl už tehdy považován za velkou hvězdu a ideálního představitele sympatických klaďasů smýkaných osudem. Téma AIDS v 90. letech hýbalo veřejností, smrt charismatických postav šoubyznysu, k jakým patřil např. Fredie Mercury, byla ještě v čerstvé paměti. V postojích veřejnosti bylo cítit znejistění sexuálně otevřené společnosti, strach z pandemie byl všudypřítomný, obavy z nakažení byly tehdy běžné a promítaly se do nejrůznějších předsudků. V režii Jonathana Demmeho vznikl aktivistický film, který chce přesvědčovat, poučovat, vychovávat a kultivovat, a z přemíry ušlechtilé snahy nakonec vzniká ušlechtilá nuda. V první půli film ještě funguje více méně tak, jak má, v té druhé už sklouzává místy k citovému vydírání a jde s prominutím do háje. Kdo chce vidět výborné drama, které se nevyhýbá kontroverzním momentům, raději si pustí Klub poslední naděje. Tři hvězdičky nechávám jen proto, že s cíli tvůrců sympatizuji. Celkový dojem: 55 %. (28.04.2016)

Tom Hanks si toho oscara v netypické roli rozhodně zasloužil, ten song je taky skvělý, ovšem mně se zkrátka nepodařilo přistoupit na ten tón vyprávění a takový dojem to na mě neudělalo, ačkoliv uznávám důležitost tohle oslavovaného kousku...6/10 (16.01.2017)