Lúpež po taliansky

V několika komentářích se objevuje tvrzení, že remake působí zábavněji. Remaku jsem svého času nadělil velmi průměrné 3* a prakticky dokonale jsem ho vytěsnil z paměti. Opravdu není nač vzpomínat. Originálu nakonec nadělím pouhé 2*. Jedna je za jako vždy výtečného Michaela Caina, druhá za záblesky britského humoru koncentrované především v postavě šéfa britského podsvětí, toho času v nápravně výchovném zařízení. Zbytek tak nějak drhne, není dost vtipný ani dost chytrý, mám pocit, že ani pořádně neví, čím chce být. Vedlejší postavy zlodějského týmu jsou většinou nezajímavé a akční prvky na mě nefungují. Ovšem co stojí za zmínku, je závěrečná scéna, která mi patrně jako jediná zůstane navždy v paměti. Kdyby takhle vypadal i zbytek filmu, byla by to lahůdková věc. Celkový dojem: 45 %. (28.05.2016)

To nebyli smuteční hosté, to byli mafiáni! Dokonale pohodová, akční a především nadsazená první scéna, je jednou z nejlepších a o pojetí filmu vlastně řekne vše. Nebo pojetí jeho první poloviny, druhá je více závodní a to občas lehce nezáživně, ale o tom později. První polovina má více Charlieho Crokera, tedy i více humoru, obzvlášť při seznamování s týmem (nikoliv tím hotelovým, i když...). Z něj samozřejmě po Michaelu Caineovi zaujme nejvíce Benny Hill, jako profesor se skoro trefným příjmením Peach, skutečný milovník dam větších rozměrů. Od nich se dostávám k autům menších rozměrů, tedy k závěrečné honičce, nebo spíše reklamě na Mini Cooper... projede neskutečné, ale to je tak vše, čím dlouhá scéna zaujme. Ona samozřejmě baví, jenom je opravdu až příliš dlouhá, i v tomto filmu občas nelogická, ale takové podbarvení hudbou by možná pomohlo. V bodě zlomu přichází záchrana, nebo také možná ne, každopádně ta filmová ano. Závěrečná scéna je památná, prakticky stejně trefná, jako ta úvodní a končí přesně tam, kde končit má. A ještě maličkost, to co se v Italian Job občas děje, by se dalo nazvat týráním aut, nebo alespoň jejich fanoušků. Hold hluboká alpská údolí jich pojmou kolik vlastně? Hodně! 75% (22.01.2020)

Hlavne v prvej polhodinke štýlový mix Jamesa Bonda a Dannyho jedenástky dopláca na príliš ľahkovážny scenár so slabou zápletkou a nevýraznými postavami. Heist bol síce v plienkach, ale taká Asfaltová džungľa alebo Rififi boli pôsobivejšie aspoň v samotnom heiste. Ten je tu síce dlhý ale aj vďaka absencii hudby nevýrazný. (25.09.2022)

Příjemná anglická oddechovka proslavená famózní automobilovou loupeží. Tehdy ještě neznámý Michael Caine si v roli šarmantního vůdce akce zajistil patřičnou slávu. Děj je prošpikován odlehčeným anglickým humorem, který se neuchyluje ke zbytečným křečím. Plán loupeže není až tolik zajímavý jako jeho realizace. Perfektní souhra, „královská“ automobilová honička po různých turínských zákoutích a režisérská zručnost Petera Collinsona povyšuje tento film nad průměrný divácký zážitek. Pro mnohé zůstává slabinou jeho konec, jenž je stejně příjemně ulítlý jako předcházejících 90 minut. (02.11.2003)

Viděl jsem teď v rámci Herecké odysey hned 2 filmy s Michaelem Cainem ze stejného roku a zatímco na Špinavou hru jsem se nijak obzvlášť netěšil a pozitivně me překvapila, natěšený na Prácičku v Itálii jsem zůstal naopak mírně zklamán. Filmů o chytře provedených loupežích jsem z tohoto období viděl poměrně dost, možná i proto mě už většina těch zbylých nedokáže tolik nadchnout, byť jako oddechovky mi dobře poslouží a i tenhle film má řadu pěkných momentů. Celá příprava na loupež v první půli je za účasti Caina prošpikována vtipným nadhledem. Pak přišla na řadu akce: Po téměř uspávajícím provedení loupeže bez napětí, vtipu i atmosféry, v hodně zdlouhavé akci během dopravní zácpy, se pro změnu tempo obrátilo k akci přímo šílené, zběsilé a doplněné až primitivně groteskním humorem. Ve scénách, které v rámci subžánru představují obecně ty nejočekávanější, jsem tady na chvilku ztratil zájem film dále sledovat. Ke konci filmu mě ale naštěstí i ta akce poměrně chytila a samotný závěr hodnotím jako fajn. Hudební složka dobře šlape a využití mj. smyčcového orchestru v hudebním doprovodu k akční komedii vnímám jako unikátní. Hudební a režijní stylizace zde ke konci vytváří krásný rytmický souzvuk velkolepé akce, veselé nálady v autobusu a pravidelných střihů na sborovou oslavy ve věznici. Hey, hey, Bridger! 60% (05.02.2021)