Vojvodkyňa

Ó filme! Tak tohle byla nesmírná pecka. Řacha! Vévodkyně netrpí narkolepsií, naopak budí dojem, že pod tou tunovou vrstvou saténu se skrývá šílený zvíře. Nemyslím teď nějaký lumpárny, ale film jako celek :) A ten šlape jako hodinky. Přerod Keiry z rachitické čutálistky v dámu s neuvěřitelnou paletou emocí, je radost sledovat. Solidní naběh na plešouna! Antoinetta od Coppolové možná je zrcadlovým kámošem, ale Vévodkyně má větší záběr v porozumění. Má postavy, které jsou tak reálné, až jsou.... dnešní? 80% (24.10.2010)

Tahle vévodkyně byla jistě neuvěřitelná žena: během doby, kterou film sledoval, stačila porodit několik dětí, aniž by se zdálo přibrala jediné kilo a navíc měla naprosto úžasnou pleť a její obočí mě fascinovalo celou dobu. Ale konečné titulky o zbytku jejího života mi přišly psané, jako by na ní bylo výjimečného snad ještě něco, ale ot jsem bohužel během filmu tak nějak nestačila pobrat, protože žádná událost se mě nijak extra nedotkla, nezaujala. Navíc mi přišlo že se nic moc extra neřešilo, jen tak na půl pusy a pak najednou skok o několik měsíců (nebo se to tak v té době dělalo? Nevím). Navíc záběry na chodící Keiru mě taky nijak extra nebraly, i když si v nich kameram zřejmě vyžíval. Ale co můžu pochválit jsou kostýmy, prostředí a hudba. (06.02.2009)

Keira v dalším kostýmním historickém spektáklu, tentokráte však s minimálním rozpočtem a herecky schopným protihráčem, který Keiru mnohdy i zastiňuje. Ralphova sterilita je pravým protikladem Keiřiny hyperaktivity i co se týče hereckého projevu, kde u mě tentokráte zvítězilo minimalistické herectví. Ralph v roce '08 potřetí a potřetí dokonale. S Keirou jsem viděl už jen jedno kostýmní představení (Pýcha a předsudek) a tady si mě získala více, její hrdinka to rozhodně neměla lehké (která žena také před dvacátým stoletím měla, že ano) a na to, co všechno ji osud nadělil to zvládla rozhodně s přehledem, ode mě tedy klobouk dolů. Zmínit bych měl i režiséra jménem Saul Dibb, kterého do budoucna určitě budu sledovat, na to, jaký měl rozpočet předvedl docela pěkné divadélko. Pochválit musím také Rachel Portmanovou za její hudební doprovod, který je v každém filmu velice příjemným pojítkem k vizuální stránce filmu. Vévodkyně se sice ze začátku zdála býti odměřenou sondou do života jedné (před zhlédnutím absolutně neznámé) postavy anglické historie, avšak už po deseti minutách jsem se do příběhu zakousl a vychutnával si toto výživné sousto po celých 110 minut. (11.02.2009)

Keira Knightley s každým dalším snímkem herecky ROSTE. Nicméně ani její mistrovské herectví a řádná paleta emocí nedokázala snímek zvednout z lehkého nadprůměru. Výprava, dobové kostýmy bez nejmenšch námitek, co sráží tento snímek a to velice je hodně děravý a okleštěný SCÉNÁŘ. Nato, jak ve skutečnosti byla Georgiana z Devonshiru kontroverzní postavou a tvůrcům se naskýtaly opravdu netušené možnosti, tak se toho paradoxně z jejího života dozvídáme hodně málo. Georgiana tak z tohoto snímku s trochou nadsázky vychází jako nešťastná žena poznamenaná nešťastnou láskou. Chci vidět MNOHEM více milostných afér, intrik, větší zapojení do politického dění, co její hráčská vášeň....... příběh to vše dává tušit pouze ve slabých náznacích, což je zatraceně MÁLO...velká škoda! (25.12.2009)

Příběh trvalého vztahu dvou žen a jednoho muže je sám o sobě atraktivní a zajímavý. Doba a kostýmy jeho vyprávění velmi napomohly. Přes vnější líbivost jsem měl dojem, že všechno zůstává jaksi na povrchu. Pro všechny tři to muselo být zvláštní, pro ostatní neznámé trvající trauma, ale ve filmu vidíme spíše banální popisy nevěr, touhy po následovníkovi a chvilkových zamilovaností, které by nestály za pozornost, nebýt nádherných hisotrických kulis. (29.08.2009)