Mighty Boosh

Naprosto geniální seriál s nezapomenutelnými postavami a především ústřední dvojkou Howarda a Vince, kteří v každém díle zažijí něco neskutečně absurdního a já se u toho neustále tlemím. A to ani nemluvím o většinou geniálních hudbeních vložkách. Prostě neskutečně geniální podívaná plná skvělého absurdního humoru, u kterého se pobavím klidně i při sedmém zhlédnutí jakékoli epizody a pořád se chlámu nahlas. To se mi stalo snad jen u dvou nebo tří seriálů, což z toho dělá... prostě něco neskutečného. Nejlepší epizody: Noční můra o Mléčeném Joeovi, Bollo, Volání Yettiho, Tundra. ale klidně bych jmenoval i všechny ostatní, až asi na dvě... 5* (22.12.2018)

1. série. První díl mě přímo nadchl, většinu času jsem se svíjel smíchy a chtělo se mi tančit a rapovat do rytmu mého tlesajícího srdíčka, speciálně vyhrazeného pro tenhle styl humoru. Nevím, jestli zážitky z následujících dílů potom prostě jen vybledly ve srovnání nebo na ně prostě už nezbylo dost střelného prachu ve scénáři, faktem je, že už jsem je z většiny strávil v klidové pozici. Což je trochu škoda. Pořád ale - sranda to je, zj. kdykoli dojde na muzikální vložky, ústřední duo je příjemně svěží a většina vedlejších postav je patřičně lahůdková (za všechny degen s magetofonem, Fossil). Takže po první sérii - spokojenost a nezávazné doporučení. 70% (28.05.2008)

Britkom, v ktorom gorila rozpráva a dvaja absolutne odlišný týpci sa snažia o show.. Jeden z nich (Julian Barrat) je úplne geniálny a ten druhý pôsobí ako herecký antitalent (Noel Fielding). Absurdný a suchý humor mám rada, no pri väčšine častí 1. série Mighty Boosh som sa cítila trápne. Na málo čom sa dalo schuti zasmiať a celkovo ma to navnadilo tak, že určite v ďalších sériach nebudem pokračovať. (29.07.2011)

Nedivím se, že je z tohoto seriálu mnoho lidí zmateno. Obláště přátelé amerických sitcomů mají květák vedle, že umělý smích neoznačuje místa, na nichž bychom se všichni měli za pupky popadat. No a pak je tu to proklaté srování s Pythonem, že? Zatímco často srovnávavný Monty Python jsou "trapný skeče vo hovně", Mighty Boosh jsou naopak "trapný skeče s pointou" zasazený do celkového příběhu. Tedy do příběhu "vo hovně", abychom si rozuměli. Čili mi vůbec nedochází, proč tyhle dva seriály lidi pořád porovnávaj, když jsou až natolik diametrálně odlišný. Mighty Boosh je podle mnohých trapná nuda, která nesahá Monty Pythonům po kolena, zatímco já tvrdím, že Monty Pythoni vykradli tenhle seriál přes časoprostorovou kapsu a tak si svou nudnou trapností jeden s druhým nezadají, ani co by se loosovi za kostým vešlo. Čili ano, takto se dělá kvalitní trapnosranda. A vy ostatní, kdož se neklaníte kárli MODů, se jděte vostrouhat. (07.06.2012)

9/10 Musím říct, že ze začátku mi nějakou dobu trvalo, než jsem se srovnal s psychadeličností a značnou ulétlostí mnohých scén, ale potom už jsem byl doma. Všechny ať už slabší či našlápnuté díly spojuje vždy originální, žánrově pestrá a hlavně zábavná hudba. Krom muzikálnosti hlavních aktérů se mi ale seriálek dostal pod kůži ještě jiným fenoménem: Tím pro mě jako nepochopeného vyznavače jazzu je samozřejmě postava Howarda Moona. Rozhodně doporučuji každému, kdo skousne trochu té britské ujetosi, spousta skvělých gagů, hlášek a písniček za to stojí. PS: 3.řada, možná má pár slabších míst, ale rozhodne není výrazně horší. (13.06.2008)