Precious

Jen máloco je mi protivnější než prvoplánová deprese a Precious mi první třetinu nedala nic jiného než ji. Všichni jsou zlí, všechno je v háji, všechno je hnus. Až odhodlaná učitelka Blue Rain s programem "Each one teach one" zachránila nosnou linku od toho, aby se pod vším tím pesimismem zhroutila. Ale špatný film jsem určitě neviděl. Všichni hrají opravdu výborně a fandit hlavní hrdince po tom všem prostě musím. Komplexně výjimečná událost se ale nekoná ani náhodou. (25.02.2010)

Předsudky vůči filmům se nevyplatí... Precious nakonec skutečně je silný film, který stojí za to vidět a Oscara jsem mu přál mnohem více než favorizovanému Hurt Lockeru. V podstatě jednoduchý příběh o nefungujícím vztahu dcery a matky obalený mnoha dalšími problémy.Připomnělo mi to Rekviem za sen. To má ale tu výhodu, že drogy jsou mnohem víc "cool" téma a film o rasizmu, obezitě a hledání sebe sama vzbuzuje už před shlédnutím pocity kýčovitosti a moralizování. I já tu chybu udělal, ale po Precious si dám na brzké soudy pozor. Místy sice skutečně trochu moc tlačí na pilu, to nemá smysl popírat, ale stejně jde o dobrý film, který se sice snadno odsoudí jako kýč, ale ono je potřeba točit takové filmy... (14.02.2010)

Nemám nic proti uměleckým sociálně-kritickým filmům, dokonce je mám i rád, jen se nestotožňuji s jejich častým nešvarem, kterým je přílišné tlačení na pilu. Jen málo tvůrců dokáže odolat citovému vydírání diváků, což je i tento případ. Hlavní hrdina těchto snímků nemůže mít jeden či dva (velmi závažné) problémy, to by bylo příliš málo, musí jich mít minimálně rovnou deset, podle pořekadla "čim více, tím lépe". Chápu i touhu o emancipaci barevných z jařma bílého muže, jen nevím, zda tento příběh je tím pravým. Nechci zabýhat příliš do podrobností, jen bych rád upozornil, že snímek je možno i interpretovat jako sbírku těch největších stereotypů černochů, které si lze představit (flákači, vyžírkové, zloději, feťáci atd). Osobně jsem od filmu čekal více. P.S. Tohle natočit běloch, tak ho při nejbližší možné příležitosti zlynčují. (02.11.2014)

Sorry, ale tohle jsem Lee Danielsovi na rozdíl od akademiků vůbec "nežral". V roce 2009 vznikly dva kýčovité dojáky, které zabodovaly na Oscarech, líbily se mnoha divákům, ale já je pro jejich prvoplánovost jaksi nemohl strávit - jedná se o Zrození šampióna a právě Precious. Zatímco onen film, za který Sandra Bullock získala Oscara, se snažil neustále "rozněžňovat", pak Danielsův film především skrze matku hlavní hrdinky chce diváka šokovat krutostí osudů obézní Precious. Dialogy jsou pak hnány ad absurdum a člověk se občas ptá sám sebe, jestli scénář místo normálního scénáristy náhodou nenapsala parta "fuckujících" raperů, kteří jsou na svět naštvaní jen proto, že jim táhne na šestnáct a snaží se za každou cenu šokovat. Sakra, vždyť i ten novodobý Jób z posledního filmu bratří Coenů - Seriózní muž - si po zhlédnutí Precious musel oddychnout, že až tak špatně na tom nikdy nebyl. Vážím si hereckých výkonů, vážím si režie některých momentů, avšak celkový přístup k látce a tzv. tlačení na pilu se mi naprosto příčí. Tento oscarový kalkul mě poměrně dost otrávil. (23.10.2010)

Tak nevím. Precious je drama, které mě nezasáhlo tak, jak by mělo. Což je škoda, protože upírat tomu potenciál, který tento film měl, nebudu. Ano, jsou tu silné momenty, ano Mo'Nique hrála fakt skvěle a jí ztvárněnou postavu jsem opravdu nenáviděl. Ale celkově se mi nelíbil styl kamery. Nevím, ale pořád mi to přišlo jako nějaké home video. Pokud to byl záměr, tak na mě nefungoval, spíše naopak. Takže mi vycházejí 3 hvězdy. P. S. Hodně jsem se divil, jak dobře udělali z takové krásky, jakou je Mariah Carey, normální, obyčejnou ženskou. Aneb make-up nad zlato… :-) (23.01.2010)