Precious

Po pozretí tohto filmu som mal trochu zmiešané pocity. Bol to dobrý film, ale nie až tak dobrý, ako som čakal, a bohužiaľ, nič excelentné som na ňom nevidel. Okrem toho ma počas sledovania dosť rušili pasáže s predstavami hlavnej hrdinky. Čakal som predsa len trochu viac, jednoducho keď pozerám drámy tohto typu, chcem byť prekvapený, šokovaný, chytať sa za hlavu a pýtať sa samého seba, ako sa vôbec niečo také mohlo stať. Tu to proste nefungovalo, chýbali mi aj emócie, a tak sa mi film nedostal pod kožu takmer vôbec. V tejto tématike jednoznačne odporúčam radšej The Heart Is Deceitful About All Things. Drámu hodnotím na 60-65%, a to hlavne za pekný príbeh a vynikajúce herecké výkony. (22.12.2009)

Uf, bola to silnejšia skúška nervov než kdejaký horor. Keď som videla, čo robila a hlavne hovorila dennodenne Precious jej primitívna matka, bolo mi jasné, že z toho normálne, nezranené ľudské stvorenie nemohlo vzniknúť. V daných podmienkach je aj psychický stav Precious celkom pochopiteľný, ani na sekundu by mi nenapadlo začať na podobne stýranú bytosť kričať, nech sa vzchopí a postaví na nohy - v takýchto stavoch to jednoducho nefunguje, a keď sme to nezažili, nemôžeme to ani posúdiť (na margo komentára od Kiddo). A to vlastne - ako poznamenala KevSpa - režisér niektoré emočne vypäté scény utlmoval umeleckým zámerom. Lenže neviem akú rolu hrali Preciousine fantázie v knihe, spolieham sa preto na tvorcov filmu, že tam proste museli byť. (02.12.2013)

Hlavní sílu nese už knižní příběh sám. Nic černějšího si snad nelze představit, doslova i obrazně. Scénář vznikl podle knihy Push od autorky Sapphire, vlastním jménem Ramony Loftonové, jež svou vlastní osobnost promítla do postavy až pohádkově vstřícné a úhledné lesbické učitelky. Což trochu skřípe; druhou drobnou vadu na kráse tvoří mechanické střídání přímočarých kontrastů ponuré reality s dívčinými sny v hýřivých kulisách showbyznysu. Z pekla do nebe a zpět: rafinovanější postupy scénář nehledá a ani hledat nemusí. Bohatě mu stačí pozvolné odhalování a stupňování všech hrůz, kterými Precious prošla. Naopak režisér Lee Daniels si počíná kromobyčejně zdrženlivě; netlačí na názornost odpudivých detailů s vědomím, že čím věcněji krutou informaci sdělí, tím silnějšího účinku docílí. A hlavně se může spolehnout na hlavní představitelky, Gabourey Sidibe coby Precious a Mo’Nique v roli matky. (01.05.2020)

Tak nevím. Precious je drama, které mě nezasáhlo tak, jak by mělo. Což je škoda, protože upírat tomu potenciál, který tento film měl, nebudu. Ano, jsou tu silné momenty, ano Mo'Nique hrála fakt skvěle a jí ztvárněnou postavu jsem opravdu nenáviděl. Ale celkově se mi nelíbil styl kamery. Nevím, ale pořád mi to přišlo jako nějaké home video. Pokud to byl záměr, tak na mě nefungoval, spíše naopak. Takže mi vycházejí 3 hvězdy. P. S. Hodně jsem se divil, jak dobře udělali z takové krásky, jakou je Mariah Carey, normální, obyčejnou ženskou. Aneb make-up nad zlato… :-) (23.01.2010)

Zvládnout tíhu filmu je jedna věc. Pochopit film, věc druhá. Myšlenka třetí, finální a rozlučková zní: Jak naskočit zpátky do rozjetého vlaku? Do běžnýho provozu, když jste viděli Precious? Lee Daniels natočil ohromný film, ve smyslu: nechám diváka patlat se v lidských sračkách a pak ho vykopnu na světlo. Není to vyloženě duševní bomba, to asi ne, já říkám, že ten film mě rozkopnul proto, že jsem nebyl připravený. Antihrdinka a její ošklivý káčátko byli jako děti, který se perou o místo na pískovišti. Krutý, ukřičený a uplakaný. A tyhle rozhozený duše byli zahrány tak, že mrazilo. Ženský, klobouk dolu..." (06.02.2010)