Vicky Cristina Barcelona

85%... Několik životních principů se střetává v Gaudího katalánské metropoli. Penelope Cruz jako femme fatale symbolizuje ničivý oheň, věčná hledačka seba sama Scarlett Johannson působí jako závan čerstvého vzduchu, který za okamžik zmizí v dáli a nechá jen neurčitou vzpomínku, Bardem v roli latinského volnomyšlenkáře připomíná vodu- dravou řeku, vodopád, rozbouřené moře, z něhož vyvěrá jeho malba a konečně poněkud usedlá, ale z oné čtveřice jednoznačně nejzajímavější Rebecca Hall coby princip země pozná, co je to eroze půdy pod vlastníma nohama. Podivný milostný čtyřúhelník má více úhlů, než byste čekali. Woody Allen se vrací ve skvělé formě. Onu směšnou komiku zaměnil za poněkud osudovou tragiku, která ale není přepjatá a teatrální. Zkrátka existuje. P.S. Jestlipak viděl Woody Closer? Match point vs A good year? (07.11.2008)

Allen je stále dobrý režisér, ale jako scenárista si opět podráží nohy. Tentokráte příběhem, jenž do puntíku přesně naplňuje škatulku velkého krásného nic, jež se neustále točí v kruhu a spěje k "pointě", jíž s trochou divácké praxe odhadnete ne po půl hodině, ale po půl minutě. A to je průšvih. Obzvláště když je většina postav až nechutně jedno (Scarlett, Bardem) či dvojrozměrná (Cruz) a jediná naděje v podobě Rebeccy Hall je po většinu času nepochopitelně zastrčená v pozadí. Přičtěte si k tomu i mdlou vedlejší linii s Patriciou Clarkson a Kevinem Dunnem, a vypadne vám čistě průměrný film, jenž sice místy pobaví, ale z hlavy se vykouří dřív než skončí závěrečné titulky. Ale pořád lepší než Sólokapr. To zase jo. (24.10.2008)

Nevím, jestli chtěl Woody Allen oslavit Španělsko, nespoutané umělce a svobodomyslný přístup k životu, anebo ukázat, jak Američané (Američanky) nemají sebemenší šanci přiblížit se cizí kultuře a vnímají ji pořád turisticky. Bohužel film sám působí jako turistická pohlednice. Takže: dobří herci, pár zábavných scén, trocha erotického napětí a hodně snobismu, který, jak se zdá, není moc terčem kritiky. Woody vás zve na dovolenou a svou zdravou skepsi zapomněl doma. (22.02.2009)

Allen se ani tentokrát nevyhnul morálním dilematům a řešením vztahům, jen vše tentokrát pojal trochu volněji a výsledek tak působí o mnoho svěžeji než většina jeho počinů z posledních let. Zpočátku otravný hlas vypravěče zajišťuje, že nemusíme na nic čekat a jsou nám předkládány jen důležité momenty (i když by mi nevadilo strávit u filmu více času a některé zmíněné myšlenkové pochody dvou hlavních postav si raději zažít), ale nejdůležitější je, že se celým filmem táhne pohodová atmosféra Barcelony, výborné herecké výkony a Allen bezchybně přepíná z humorného módu do dramatičtějšího. Po Bokovce druhý film, který mi přivodil chuť po víně a navodil mi tu správnou letní atmosféru i na podzim. (07.11.2008)

Woody se po krimi Match Point a veskrze průměrnému Sólokapru vrací pomalu ale jistě do starých kolejí (i když New York vystřídalo opět jiné město, tentokrát Barcelona), teď už jen zbývá obsadit se do jedné z hlavních rolí. Zde je však jeho absence jen ku prospěchu věci, nevím jak by roli Javiera zvládnul :P Ten samotný potvrzuje status jednoho z nejnadanějších evropských herců a když na plátně vybalí tu svou španělštinu, je radost jej poslouchat. Jeho roli jsem mu záviděl jako v poslední době nikomu jinému, být na plátně s trojicí tak nádherných žen, jakože Scarlett Jonahsson, Rebecca Hall a Penélope Cruz určitě jsou, je snem snad každého milovníka dobrého filmu a krásných žen, kór když jde o film tak naplněný romantikou a erotickým dusnem. Nevím zda šlo přímo o komedii, protože jsem se při sledování mnoho nenasmál, ale pokud to Woody myslel jako satiru na pohled člověka na život v katalánsku jako na bezproblémové relaxování v teple, jízdě v kabrioletu a každodennímu konzumování vína, dobrého jídla, společnosti krásných žen a free stylu života, tak se mu to povedlo na výbornou. PS: Nevím jak jiným, ale mě Penélope přišla příšerně hysterická a její výkon tentokrát zaváněl přehráváním, ale proti gustu... (09.02.2009)