Kliatba Mesačného údolia

Vydávám se na cestu nesnadnou, za záchranu dětského filmu před rozmáhajícím se cynismem. Ano, ani já jsem se při sledování v kině občas nevyvaroval vtípků (např. při závěrečné scéně shledání mi to nedalo abych necitoval Scénu z Limonádového Joea - zeti, synu, tcháne, otče...), jenže je to takové dělání si legrace z někoho (něčeho), koho vlastně máte rádi. Je to sice krajně naivní a místy trochu infantilní, ale proč by to mělo vadit, když ten film je přece evidentně určenej dětem. Nechápu, proč tuhle evidentní samozřejmost spousta lidí opovržlivě komentuje slovy "vhodné pro děti do 12 let" a podobně. Já osobně bych na to svoje děti vzal úplně klidně místo nablblejch nechutnejch Transformerů nebo opakujících se animáků. V rámci žánru je to určitě lepší než Narnie a z poslední doby patří spolu s Městem Ember rozhodně mezi ty lepší zahraniční filmy pro děti (celkově nejlepší bylo Kdopak by se vlka bál). P. S. Nápad dát dohromady Nataschu McElhone a Ioana Hornblowera Gruffudda se mi zalíbil a možná by nebylo od věci vidět je v něčem odvážnějším :)) (06.07.2009)

Tri hviezdy, že je Dakota Blue Richards sympatická, že som mal ako decko rád Fantaghiro, a že keby som bol decko pri Mesačnom údolí, pravdepodobne by mi bol šupácky tv look u zadku. Po Terabithii samozrejme megafail a režisér zaslúžene teraz niekde vo Walmarte dokladá paštiky. Guilty pleasure, alebo jak to mám obhájiť. Vidieť to v kine, dám odpad. (19.02.2020)

Most do země Terabithia byl příjemným překvapením. Nemalou zásluhu na tom měla i dívčí představitelka AnnaSophia Robb... Teď se režisér Gabor Csupo vrací do žánrových vod Kletbou měsíčního údolí, ale není to žádný návrat ve velkém stylu. Spíše jen zoufale ohraná a nudná kostýmní pohádka, na které je najzajímavější věcí asi to, jakou "konstrukci" bude mít na svých šatech zrovna hlavní hrdinka, která už fantasy okusila ve Zlatém kompasu... (07.06.2009)

Zhlédnuto v autobuse na výletu do Anglie. Přesně ten typ filmu, který někdo pustí z donucení pro ostatní, a jelikož během svého života viděl asi 10 filmů, nemá ani ponětí, jaký je rozdíl mezi dobrým a špatným filmem. Tohle je ten špatný. Nemá nic, čím by vynikal, až na mizerné zpracování. Přesně ten typ filmu, který ve druhé polovině dokoukávám už jen z povinnosti, abych mu zde mohl udělit hodnocení, jaké si zaslouží. (05.11.2020)

Po výborném Mostu do země Terabithia jsem i přes slabší ohlasy očekával od Csupa parádní pohádkovou jízdu, které jsem se skutečně nedočkal. Terabithia přece nějaký ten úspěch měla a maďarský režisér s ní předvedl, že za málo peněz se dá vykouzlit hodně osobité muziky, a tak se mi nechce věřit, že by zrovna Kletba měsíčního údolí byla tím nejlepším scénářem, který mu prošel rukama. Ta Kletba, která je jen směsicí pohádkových klišé a karikatur postav, které mají k životnosti stejně daleko jako herecký projev Roberta Pattinsona. A označení karikatura by mohla většina postav brát jako kompliment, protože například hlavní postava filmu to nedotáhla ani k ní. A bohužel musím říct, že selhal i Csupo, který se tentokrát nemohl opřít ani o scénář ani o herce, kteří zde většinou odvádějí „televizní“ minimum. Ona vlastně celé měsíční údolí složené z jednoho lesa a dvou zřícenin jakoby svou výpravou a zalidněností vypadlo z televizní pohádky, kvalita ČT 1, vysílací čas 13:00, sobotní odpoledne. Tváří v tvář tomu ale stojí překvapivě ne úplně špatné efekty, které jsou dokonce místy na projekt podobné úrovně megalomanské. Hlavní záhadou ale zůstává, kam se poděla Csupova svěží režie, ze které nyní zbyla jen směsice neinvenčních záběrů s omšelým vizuálem a v pár flashbackových sekvencích i snahou o pohádkový look. Žádný pohádkový feeling se i přes všechny ty pohádkové trademarky do filmu vtěstnat nepovedlo. Velké zklamání. 50 % (28.08.2009)