Tri životy

rozhodně je třeba ocenit na pohádku poněkud neobvyklé téma sexuálního zneužívání mladých žen (včetně podivné zkoušky cudnosti tří vojáků), stejně tak jako celkem novátorská myšlenka sňatku bez přítomnosti jakéhokoli lidského svědka, natožpak oddávajícího. Strach je režisérský profík, takže se pohádka obejde bez trapností a lapsů, vizuálně se objeví několik poetických motivů pracujících hlavně s panoramatickými záběry krajiny (včetně těch, zavánějících barvotiskovostí, ale to se dá odpustit). Pár scénáristicky slabších motivů (třeba údajné trauma z medailonku) vyvažují zase scény na dnešní pohádku až neobvykle silné či působivé (dobrý je třeba shovívavý dráb Oldřicha Vlacha i ta výměna metres). Velmi mne pobavil trest ve formě bleskosvodu a up-to-date námluvy v lánu řepky olejky. Akorát jsem moc nepochopila hlášku o tom, že se přátelství neslučuje s vděčností. A mimochodem, distributor v textu si taky pěkně zařádil: jaké "tváře zakryté" a "nepoodhalování závojů"? Jací vojáci z kamene? K čemu by tam pak byli ti dva psi? (09.11.2014)

Pohádka je taková divná, jako by při scénáři cosi pili.  [Pozor! Část zápletky] Na začátku hrdina splní erotický úkol (což by v pohádce asi leckdo nečekal), kamarádi ne, tak je tam nechá, zmizí a začne odehrávat úplně jiný děj. [Konec části zápletky] Herci nevýrazní, toporní, včele s hlavním představitelem. Opravdu hraje jen představitel poručíka. Celou pohádkou se pak line vzhledem k probíhajícímu ději naprosto nezvládnutý hudební podkres, u kterého mi i připadlo, že je ho ve filmu více, než by bylo třeba. Jestli průměrné dílo má mít tři hvězdy, tohle je sotva na dvě. (18.04.2022)

Tak předně - já pohádky moc nemusím. Mám pár svých oblíbených (Šíleně smutná princezna, Princ a Večernice), na druhou stranu nechápu jásání nad většinou pohádkových příběhů, například z důvodu komunistického zprznění (Princezna se zlatou hvězdou.) Také mi není jasné vyzdvihování Tří oříšků pro Popelku (po roce devadesát Vorlíčkovi vyčítali, že jeho filmy jsou "nemecky studené," přitom Popelka je na tom s tím "mrazem" úplně stejně.) Takže třeba Anděl páně byl u mě vlastně výjímka. Je jasné, že herci vyjma Jiřího Dvoříka nic moc nepředvedli (Vojtěch Dyk byl vyloženě "vyblitej"), je jasné, že scénář je slabší, ale jestli mě někdo začne tvrdit, že po režisérské stránce je to nezvládnuté, budu zlej. 70%. (07.01.2008)

Jiří Strach evidentně přerůstá pohádkový žánr a posouvá film někam jinam, možná je to chyba, možná ne, to neumím posoudit. Jakožto dospělák jsem si Tři životy opravdu užil, svižná kamera a střih, nádherná hudba, krásné lokace, slušné herecké výkony... Nevím jak reagovaly děti, nepotkal jsem žádné, kterého bych se mohl zeptat. Faktem zůstává, že je to spíše dospěle natočený pohádkový příběh. Je ovšem také pravda, že scénář byl vskutku prostinký. V tomto bodě Tři životy "pohádkové" vymezení nepřekročili ani o píď, což je nepochybně škoda. O to víc hodnotím práci režiséra, který z tak slabého scénáře vykřesal úžasnou, barvitou podívanou... Ano, máte pravdu, že čtyři hvězdičky jsou moc, ale jedna či dvě zase proklatě málo, tak že tak ;o) (27.12.2007)

Začína sa to posteľovými scénami a tej brutality a vrážd potom nie je málo. Takže rozprávka od Boženy Němcovej pre dospelých alebo odrastené deti, ktoré čo-to pochopia aj bez vysvetľovania. Dobro nad zlom zvíťazí, len ako sa k tomu rozprávka dopracuje, je trochu kostrbaté a nezáživné. –––– Protože od zlého k dobrému je to vždycky těžší než naopak. (15.07.2016)