Réžia:
William KeighleyScenár:
Seton I. MillerKamera:
Sol PolitoHudba:
Bernhard KaunHrajú:
James Cagney, Margaret Lindsay, Ann Dvorak, Robert Armstrong, Barton MacLane, Lloyd Nolan, William Harrigan, Russell Hopton, Edward Pawley, Noel Madison (viac)Obsahy(1)
James Cagney (VEŘEJNÝ NEPŘÍTEL, BOUŘLIVÁ DVACÁTÁ LÉTA, HŘÍŠNÍ ANDĚLÉ) v hlavní roli. Jeho Brick Davis se stal právníkem jen díky kontaktům s gangstery a nyní se neúspěšně pokouší rozjet svou kariéru. Jeho přítel z vysoké školy, který pracuje u FBI, je ve službě zavražděn gangstery. Rozhořčený Davis se poté rozhodne nastoupit k FBI, aby mohl pomstít smrt kamaráda. Ve stejné době terorizuje bezohledný gang půlku Spojených států. Bankovní loupeže a vraždy policistů jsou na denním pořádku. Z členů gangu se stávají úhlavní veřejní nepřátelé a navíc se ukáže, že pravděpodobně stojí za vraždou Davisova přítele. Davis se do případu vrhne po hlavě a snaží se dostat celý gang za mříže.
Film zobrazuje FBI v těžkých dobách svého vzniku, kdy agenti neměli ani právo nosit zbraň. V roce 1949 byl znovu vydán s přidanou novou úvodní scénou. Snímek byl také pouštěn absolventům právnických škol za účelem náboru do FBI.
(worm14)
Zaujímavosti (7)
- G-man je zkratka od Government Man (vládní zaměstnanec) a jedná se o slangové označení agentů FBI. Výraz vznikl na přelomu 20. a 30. let minulého století a stal se populárním díky filmům noir a gangsterským filmům 40. a 50. let. (Griffith)
- 'G' Men ve své době plnil funkci náborového filmu k FBI. Scénář dokonce schvaloval prezident FBI J. Edgar Hoover, který sice nebyl spokojený s některými scénami (utahování si hlavní postavy z nadřízeného; opuštění nemocničního lůžka, aby se postava mohla vrhnout do akce), ale po uvedení filmu byl nadšený ohromnou návštěvností a tím, jak na diváky film působil. (Griffith)
- Film ukazující odhodlanou práci členů Federálního úřadu pro vyšetřování byl natočen jako protipól filmům Malý Cézar (1931), Zjizvená tvář (1932) nebo Veřejný nepřítel (1931), které glorifikovaly gangstery. (Griffith)
- Od roku 1934 bylo v Hollywoodu vyžadováno dodržování produkčního kodexu, kvůli kterému v tomto filmu gangsteři nemohli používat slavný samopal Thompson a být tak ukázání v celé „parádě“. (Griffith)
- Ačkoliv má film smyšlený příběh se smyšlenými postavami, některé z jeho scén jsou inspirovány skutečnými událostmi. Scéna masakru policistů na vlakovém nádraží je inspirována masakrem v Kansas City z roku 1933, závěrečná akce u myslivny zase přestřelkou mezi FBI a Johnem Dillingerem a jeho gangem v roce 1934. (Griffith)
- Většina kopií tohoto filmu začíná scénou, ve které se nováčkům u FBI začíná promítat film, který ukazuje historii tohoto úřadu. Tato scéna byla do filmu přidána až při jeho znovuuvedení v roce 1949 a promítaný film je 'G' Men. (Griffith)