Justice League

Tohle je lepší film, než Snyder's cut. Z hlediska střihu a režie je to nesrovnatelné. Na Snyderově verzi je vidět, že úplně volné pole působnosti mu nesvědčí. Mít vizi je fajn věc, ale ještě víc fajn je mít k sobě někoho střízlivého, kdo vám je schopný do očí říct, že vaše vize je sračka. Co se týče scénáře, tak jsou oba filmy průměrné, nezajímavé, nudné, berou se moc vážně, a netuším, čím chtějí oslovit diváky věkové kategorie 18+. Ale to možná nikdy nebylo cílem. Kdo ví. Každopádně mám pocit, že tenhle film funguje mnohem lépe. Možná ne jako celek (ale to ten Snyderův taky ne!), ale z hlediska vnitřní logiky jednotlivých scén, které mnohem lépe plynou. Dohromady, jako celek, jsou oba filmy zkrátka takový ten obyčejný superehrdinský balast, ze kterého jsem asi už dávno vyrostl :( Každopádně... tenhle film má své místo v dějinách filmu už jen proto, že je naprosto fascinující sledovat, kolik naprosto perfektně fungujících scén se Snyder rozhodl do své finální verze vystřihnout a nahradit je ...zpomalenými záběry epických nadlidí trousících one-liners hlášky. (24.03.2021)

Napřed teda musím říct, že je hrozná škoda Zacka Snydera, který s DC Comics docela slušně zabil svůj potenciál na několik let. Zároveň ale mám pocit, že tímto filmem celé DC udělalo výrazný krok kupředu. Pořád je to teda jak od Marvela před šesti lety, ale náznak vtipu tu už sem tam je a na dva trapný je jeden docela vtipný. To od posledního souboje Batmana se Supermanem je docela pokrok. Příběhově ale mají pořád co dělat, aby se dali do richtiku, protože je to jeden velkej maglajz. A to je sakra co říct, když v něm hraje tolik hereckých hvězd. Nejvíc na mě v tomto dílu působil Henry Cavill s Amy Adams a překvapivě i Ezra Miller, tak uvidíme, kam pokročí v dalších letech... (03.01.2019)

SUPERMAN ŽIJE! SUPERMAN ŽIJE! Hahahahah, a máte to! Komiksové filmy a komiksy obecně byly odjakživa mimo můj okruh zájmů, stejně jako osobní hygiena nebo ženské orgasmy, a dlouhá léta jim moje blazeovaná jednorázová konzumace nepřinesla víc než tři pizdy. Původně jsem chtěl k tomu obrovskému množství ročně zfilmovaného a recyklovaného leporela použít tradiční příměr s měněním ponožek, ale pak jsem si vzpomněl, že jsem hovado a slipy s fuskama běžně nosím po nezbytně dlouhou dobu – zpravidla dokud se přírodně nerozloží –, takže tento srovnávací manévr zazdím lapidárním: je toho jak sraček. Rok 2017 však byl v mnohém přelomový; nejenom že jsem zjistil, co je to klitoris, ale taky jsem začal komiksovkám sázet čtyřky a pětky stejně často jako je tělocvikářka sázela do mý žákovský. Začaly mě bavit a začal jsem se v nich orientovat (totéž mohu prohlásit o svých sexuálních partnerkách) a může za to pouze on: Marvel. Marvel je začal dělat zábavně, nevážně a konečně se odpoutal od té kýčovité vyčpělé šablony se zhrzenými Ničiteli světů, planet, mléčných drah, vesmírů, jsoucen, smyslů, podstat, další a další hovna a vůbec čehokoliv s nádechem absolutna. To DC neumí, DC dokonce neumí ani konverzační humor a tak všechny džouky ve filmu vyzní jako anekdota o klobásách vykoktaná brejlatým panicem s masitým uhrem na čele směrem ke čtyřem pornoherečkám. Výše zmíněný Ničitel světů není žádný výplod mé zfetované makovice, ale regulérní občanské jméno ústředního záporáka, kterému vožralí animátoři z DC přimíchali k jedničkám a nulám taky nějaký pětky, rozinky a úplně debilní repliky. Co tam dělal J. K. Simmons je mi stejnou záhadou jako co tam dělal Batman, Flash a ten zbytek kreténů, kromě toho, že tam poskakovali před zeleným plátnem jak pičusci. Vlastně ani nevím, proč tomu nedávám odpad!, nejspíš kvůli tomu, že si konečně do detailů dokážu představit, jak mistrovsky lížu tu rajdu Adamsovou. (31.12.2017)

Dítě dvou otců, na kterém se docela výrazně odráží to, jak se oba snažili přiblížit vzoru toho druhého (Snyder měl za úkol točit odlehčeně po vzoru Whedona a Whedon po převzetí otěží chtěl držet styl Snydera). Výsledkem není zdaleka tak velký kočkopes, jak by se nabízelo, ale film bez výraznějšího rukopisu, v němž jen občas prolétne jiskra obou autorů (v dobrém i ve zlém). Jednoznačně nelze Lize spravedlnosti upřít slušné tempo, současně ale zoufale postrádá momenty hodné zapamatování. Zklamáním je také úvod, v němž se (už potřetí!) představuje v akci Wonder Woman, zatímco "medailonky" nováčků po hříchu absentují. Hudba, jediná věc, kterou DC Marvel válcoval, se vzdala výraznějších motivů a začala (stejně jako marvelovky) jet necharakteristický a nerušivý podtext. Chyba, VELKÁ chyba. Emoce nejsou z nejblbějších, ale pořád je to víc chtěné než funkční. A vzhledem k obřímu rozpočtu bych rozhodně čekal méně zrůdné digitální zamaskování knírku Henryho Cavilla. Ale aby bylo jasno - ano, je to lepší a zábavnější než Batman v Superman a alespoň tu zápletka celkem dává smysl (v rámci možností). Jen se tým potřebuje líp sladit. Příští Liga spravedlnosti už by mohla být fakt dobrá. (15.11.2017)

Tak takhle už fakt ne. Já už se nemám čeho chytit a co na tom pochválit. Možná to vypadá dobře a je vidět, že se do toho narvala spousta peněz, ale to je tak všechno. To, co nefungovalo už v BvS, se tu opakuje, takže postavy jsou zoufale ploché, akce digitálně přeplácaná a charaktery, jakkoliv obvykle zajímavé, tu působí neskutečně nudně a mezi hrdiny je nulová chemie. A to, že jich je tentokrát šest, situaci spíš zhoršuje než zlepšuje. Matný Cyborg, dětinsky cool Aquaman a vyloženě trapný Flash jsou totiž hrdinové, se kterými se ty dvě hodiny tráví dost těžko a popravdě si nedovedu moc představit, jak zvládnu jejich sólovky. Styl Zacka Snydera se vyčerpal a přestal být zajímavý někdy v půlce minulého filmu. Tyhle dvě hodiny v kině pro mě tedy byly vyloženě fyzické utrpení a jen jsem čekal, až to celé skončí a já na to budu moct zapomenout. Chtěl bych ten film mít alespoň trošku rád, ale nejde to. Nefunguje tu nic. Vyhoďte to, spalte to a zkuste za pár let začít znova. Nějak jinak. Úplně jinak. (27.07.2018)