Chlapec v pruhovanom pyžame

Detský pamätník v jeruzalemskom múzeu holokaustu Yad Vashem má podobu nedokončeného domu. Predstavte si, že privediete na svet dieťa. Je to ako začať stavať dom. Dáte do toho všetko, obetujete všetko najlepšie zo seba. A niekto to zničí, nedovolí dielo dokončiť. Každý, kto bol vo vnútri toho pamätníka, na to len tak nezabudne. Rovnako ako na tento film. (16.04.2018)

Z druhej svetovej vojny bolo toho natocene dost, ale z pohladu chlapca, ktoreho otec je nacistickym dostojnikom a este k tomu byvaju blizko koncentracneho tabora, kde sa skamarati so zidovskym chlapcom je nieco nove a vidiet, ze z tohto obdobia by mohli byt natocene dalsie stovky osudov ludi, ktori vojnu museli prezivat a my mozeme byt len radi, ze sme sa nenarodili prave do toho obdobia. Film posilnila ako vzdy uzasna hudba Jamesa Hornera, ktora mi pripominala napriklad CISTU DUSU (2001), hlavne na konci filmu sli po mne zimomriavky pretoze to, co sa tam dialo, by nechcel zazit nikto. Anglicky reziser Mark Herman natocil napriklad romanticku komedie s Ewanom McGregorom ODPISKANO (1996) alebo TICHY HLAS (1998)... 07.05.2010 _______ Asa Butterfield - (Bruno) +++ Jack Scanlon - (Šmuel) +++ David Thewlis - (Brunov otec) +++ Vera Farmiga - (Elsa) +++ Rupert Friend - (Poručík Kotler) +++ David Heyman - (Pavel) +++ Richard Johnson - (Starý otec) +++ Jim Norton - (Učiteľ Liszt) +++ (07.05.2010)

Nenápadný snímek, který ale poměrně bez problému dokáže rozčeřit hladinu emocí a diváckého prožitku. Hlavní myšlenka je sice hodně naivní a rodinné pojetí ve spojitosti s hlubokým etickým námětem silně povrzává, ale způsob, jakým je příběh vyprávěn a gradován, vše bohatě vynahradí. Thewlis a Farmiga výborní, Horner tradičně exceletní. Depresivní a šokující konec jen tak z hlavy nevyženu..80% (16.02.2013)

Skvělé herecké výkony v dojemném příběhu o dětech ve dvou úplně odlišných situacích, ve dvou úplně odlišných světech. Konec je opravdu velmi dojemný, no děj občas v méně podstatných částech trochu selhává a příběh je vlastně velice jednoduchý. Ale jeho vyplynutí je opravdu k zamyšlení a ukázání dalších tragédií války, jakož i chování různých druhů němců. Hornerova hudba je výborná. Film, který má rozhodně smysl, a odlišuje se od ostatních právě tím podivným, leč výborným pohledem ze strany dětí. Farmiga je jako obvykle úžasná a zase hraje tu svou obvyklou roli :) (10.02.2011)

Film o holocaustu, na který se člověk začne dívat s tím, že už ve své podstatě vše ví. Nebo by měl vědět, ale to už je otázka osobního přístupu k životu, řekla bych. Žádné nové, překvapivé informace se ve filmu nedozvídáme, jeho jediným obchodním artiklem je neobvyklý úhel pohledu. Drtivá většina filmů o holocaustu se vyznačuje syrovostí a realističností, ale to zde nečekejte. Obraz je sytě barevný, rozechvělý a zastřený, podobná míra stylizace potom postihla i postavy a děj samotný. Hlavními hrdiny filmu je naivita a potřeba věřit v dobré věci, tedy vlastnosti, které za Třetí říše dostaly přímý zásah do čela. Tempo je pomalé, ale nejsme svědky žádných zbytečných odboček, scénář si vystačí s náznaky a většinu věcí nepotřebuje říkat přímo. Náznaky opravdové reality do dětského vidění skutečnosti pronikají pouze v přes zeď slyšených hádkách rodičů nebo z hrubých gest provedených jen tak mimochodem. Na místa, kde předtím byla zvědavost a touha prozkoumávat, se vkrádá strach. A bude pršet. (Další odstavec, tady by se to tak hezky hodilo.) Rozuzlení se nese v podobném duchu, nepostrádá symboličnost ani surovost. Jsem velmi ráda, že nedošlo ke skluzu do limonádového konce, ale to snad ani nešlo. S Život je krásný bych v žádném případě nesrovnávala, filmy se liší myšlenkou i formou docela výrazně a tak je spojuje jenom obludná historická epocha, v níž se odehrávají. Tomu, kdo má rád komorní a pomalé snímky, mohu doporučit. (31.03.2009)