Réžia:
Dušan KleinScenár:
Tereza BrdečkováKamera:
Peter BeňaHudba:
Emil ViklickýHrajú:
Miroslav Donutil, Tomáš Töpfer, Vilma Cibulková, Radek Holub, Simona Postlerová, Miroslav Táborský, Jiří Langmajer, Filip Blažek, Jiří Strach, Michal Pavlata, Renata Mašková, Václav Mareš (viac)Obsahy(1)
Televizní film podle známého a slavného detektivního příběhu spisovatele Emila Vachka. Hlavním aktérem je vrchní inspektor Klubíčko, moudrý a zkušený muž, starý mládenec, znalec starých tisků i starých noblesních mravů. V čase mezi dvěma válkami řeší své pražské případy: tentokrát vraždu lichvářky. Ale nejde jen o vraždu, na konci pátrání objeví inspektor Klubíčko i galantní příběh lásky a zachová se jako pravý gentleman. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (33)
Moc se mi to líbilo, Miroslav Donutil byl přesný, Radek Holub jako inspektor Veverka mě bavil a dýchla na mě atmosféra první republiky, kterou mám ráda. Už se těším na další díly z této série. a nesmím zapomenout na krásnou Vilmu Cibulkovou. To je skutečně snad jediná naše herečka, které její "femfatalky" věřím. ()
Motiv lichvářky a její vraždy je volně inspirován ZLOČINEM A TRESTEM F.M.Dostojevského. Navíc se ve filmu objevuje i DVOJNÍK. Trochu překombinováno, ale je to inteligentní zábava. Ovšem nic psychologicky hlubšího nečekejte. ()
Jako televizní inscenace slušně udělané, i když žádný zázrak. Jako detektivka to má netradičně "poctivý" styl vyprávění, divák získává stopy zároveň s detektivem a nečeká ho tak závěrečné tahání důkazů z klobouku, které nemám rád. Na druhou stranu motivace postav (tj. proč a jak se to všecko semlelo) mi tady moc neseděla, Topferem počínaje (toho herce by už obsazovat nemuseli) a Blažkem konče. ()
Jako televizní detektivka na nedělní večer, proč ne? ()
Filmy z dob první republiky mám strašně rád, protože mám rád tu dobu. Miroslav Donutil se přesně hodil do role prvorepublikového inspektora. Trochu mi připomínal radu Vacátka alias Jaroslava Marvana. Film nebyl špatný, ale postrádal trochu té noblesnosti. Čekal bych jí více. Zřejmě jí současní herci nejsou schopni proto, že tu dobu nezažili a těžko se jim do ní vžívá. Odpovídají tomu především dialogy. ()
Film Muž a stín, díky v žánru mnohem zkušenějšímu režisérovi Dušanu Kleinovi, působí nepoměrně celistvěji. Je však patrné, že krácením románu utrpěla pečlivější psychologická kresba hrdinů i atmosféra vyprávění, zatímco matoucí přehršel jmen zůstala. 60 % (Jaroslav Sedláček, Ci 10/2007, str. 106) ()
Pokud tvůrcům šlo o navázání na tradici Hříšných lidí města pražského nebo alespoň Četnických humoresek, tak to prohráli na celé čáře. Neuvědomili si především jednu základní věc: Hříšní lidé i Humoresky jsou sice retro, ale v jádru se snaží být velmi moderní. Dočkáme se v nich často i téměř akčních scén a např. zhruba poslední třetina Pěničky a paraplíčka je napínavé drama. To v Muži a stínu se jen mluví a mluví, střídavě v kavárně, kanceláři, případně na ulici. Ano, salónní detektivka, proč ne, ale nudná, bez jiskry a bez emocí. Jakoby retro automaticky znamenalo pomalé tempo a unylost. Děj je sice rámcově jasný, ale v detailech moc spletitý a nepřehledný - to bych si musel film nahrát a poté s podmínkou opakovaného přehrání některých scén znova pustit, abych zápletku zcela pochopil. Jenže z filmu chci mít zážitek na první zhlédnutí. Pointa je příliš předvídatelná a zoufale banální (a také porušuje pravidlo pátera Knoxe, ale vyčítejte to zrovna Dušanu Kleinovi :). Jinak: že se Miroslav Donutil alespoň nevyrovnal Jaroslavu Marvanovi by vůbec nevadilo, o to mu ani nešlo a nikdo to nečekal, ale charismatem zůstává daleko a i za celou pátračkou z Humoresek. Nicméně alespoň se snaží a neexhibuje ve stylu "já jsem Mirek Donutil a kdo je víc" jako ve svém 3+1. To někteří herci ve vedlejších rolích přehrávají (Hádek, Maurerová) a neúspěšně se snaží napodobit kolegy právě z Hříšných lidí a Humoresek. Co se týče výpravy, také žádná sláva – sice pár slušných a v nočních scénách i hezky nasvícených exteriérů, ale interiéry působí dost uměle, přestože některé z nich vznikly v reálných prostorách. Ohledně autenticity lokací snad nastavily Humoresky určitou laťku, což ovšem tvůrci Muže a stínu s klidem ignorují. ()
Je těžké hodnotit film těsně po přečtení knižní předlohy. Informací z knihy je podstatně víc a ve filmovém provedení chybí. Samozřejmě, že tomu tak bývá vždy, ale záleží na scénáři, jak se s tím popere a scénář tohoto zpracování mi přišel jako nejslabší článek. Příběh zůstal tak nějak vykostěn. Jako by se v něm ztratila nosná linie. Vachkem hluboce rozpracovaná psychologie postav zmizela, zůstaly jen ty postavy a přesně chápu, proč se ve zdejších hodnoceních objevují připomínky, že postav je zbytečně moc a nepřehledno. Lidství z nich vyšumělo a zůstala jen jména. Zajímavé by bylo jistě zpracování např. v černobílém provedení, stylem starých psychologicky rozpracovaných filmů jako byl Neviditelný a pod. Taky je škoda, že vymizely vyloženě vtipné scény (obvinění Maurina z ukradení motocyklu...). No a nakonec ten chudák hlavní hrdina, co dělá, nešťastník, pod koly auta? Co mě naopak potěšilo, byla volba herců. Donutil je jako Klubíčko tak přesvědčivý, že nevadí, že až tak moc nekoresponduje s knižní předlohou. Herec si prostě vytvořil Klubíčka vlastního. Pana Zachara si vystřihl Tomáš Töpfer také skvěle a i volba dalších herců byla šťastná. Škoda jen, že neměli příležitost své postavy více rozvinout (Langmajer, Holub a především lichvářka Švormová). ()
70% ()
Námět a zápletka: 4/10 ... Vizuální stránka: 7/10 ... Soundtrack: 4/10 ... Didaktický potenciál: 3/10 ... Celkový dojem: 4/10. ()
Konečně něco, na co se dalo dívat. Žádný majstrštyk ale precizní. ()
Příjemná detektivka. Koketoval jsem se čtyřkou, ale ten závěr (proč ho to auto sakra přejelo, to mě fakt nasralo) rozhodl o hvězdičku snížit. Nejlepší postavou je podle mě skvělý Langmajerův novinář. ()
Určitě musím zmínit, že výkony herců jsou výborné - hlavně výkon Mirka Donutila, ale dovedl bych si představit v jeho roli i jiného herce. Co se týká té výpravy tohoto filmu - přijde mi to až příliš nudné. Samozřejmě režiser tím pomalým tempem filmu, chtěl navodit tu zlatou "první republiku", ale mě to k filmu nesedí - chybí mi u této detektivky trochu napětí, které by se prolínalo s hudbou(hudba se ve filmu samozřejmě objevuje, ale není tak skvělá jako u filmového zpracování Poirota) a s tím co se děje právě na obrazovce. ()